SvětFormule.cz 
Penalizace pokazila závěr závodu, který, jak se ukázalo, mohl být ještě velice napínavý. A plný závodění, po kterém diváci tolik volají.
Sebastian Vettel byl penalizován přičtením pěti sekund za nebezpečný návrat na trať po své chybě ve vedení Velké ceny Kanady. Pěti sekund, které už nedokázal najet na Lewise Hamiltona, kterému tak vítězství spadlo do klína.
Jednalo se o velice kontroverzní incident, který vyvolal bouřlivé reakce a diskuze napříč fanouškovskými fóry. A snad ještě víc pak udělená penalizace. Zkusme se na incident podívat ze všech tří stran.
Race. Defining. Moment. 📽️#CanadianGP 🇨🇦 #F1 pic.twitter.com/053sau3we1
— Formula 1 (@F1) June 9, 2019
Sebastian Vettel udělal ve 48. kole chybu, když ve třetí zatáčce vyjel do trávy. Ze záběrů je patrné, že má plné ruce práce, aby se se svým ferrari neroztočil.
Němec provedl pokus na trávě zatáčet po směru jízdy, vůz však na špinavých pneumatikách a nepřilnavém povrchu dostal smyk, který musel pilot korigovat. Tím, že tak učinil, přejel prakticky celou trať a dostal se na vnějšek, kde ke zdi přimáčkl projíždějícího Hamiltona, jenž musel zvolnit.
Už snaha o drobné zatočení na trávě vedla ke smyku, dá se tedy předpokládat, že kdyby se Vettel snažil stočit auto více, nastalý smyk by byl agresivnější, vyžádal by si tedy agresivnější korekci. Je tudíž dost dobře možné, že by tím spíš došlo k havárii.
Situaci tedy v rámci možností zvládl zřejmě nejlépe, jak mohl. Nezapomínejme navíc, že zatímco divák má k dispozici luxus v podobě zpomalených a opakovaných záběrů, které může rozpitvat a analyzovat každý drobný pohyb, z pohledu jezdce se klíčové momenty odehrají ve zlomcích sekund a na jediný pokus.
Z pohledu Lewise Hamiltona je situace výrazně jasnější. Brit neudělal nic špatně. Uviděl svého soupeře chybovat a okamžitě vyrazil do útoku, aby jeho zaváhání využil.
Když se ale Vettel vrátil na trať, prostor se rychle začal zavírat. Hamilton situaci správně vyhodnotil, skočil na brzdy a i s notnou dávkou štěstí zabránil havárii.
Není se čemu divit, že incident ihned reportoval týmu, který zase kontaktoval sportovní komisaře. V pozici Hamiltona a Mercedesu by kdokoliv jiný udělal to samé.
Jako sympatické gesto můžeme hodnotit následnou Britovu snahu předjet Vettela ještě na trati, aby z případného vítězství shodil punc nezaslouženého. Nepodařilo se.
Ani tak ale Hamiltonův triumf není nefér. Obhájce titulu neudělal nic špatně a v situaci, kdy měl nakročeno k úspěšnému předjetí, byl donucen zabrzdit.
O penalizaci nakonec rozhodují sportovní komisaři a žádný pilot na světě by v Hamiltonově situaci nenechal Vettela odjet, protože by mu “zděděné” vítězství připadalo nesprávné. Triumf mu spadl do klína a i když z něj Brit neměl stoprocentní radost, patří mu právem. Vzhledem k pravidlům by naopak bylo nesprávné jej nyní “vracet” Vettelovi. Jakmile byla penalizace udělena, už se s ní nedá nic dělat, není proti ní odvolání (jakkoliv se o něj Ferrari snaží).
A nakonec sportovní komisaři. Ti udělenou penalizaci zdůvodnili tím, že Vettel se na trať vrátil nebezpečným způsobem. Jakkoliv se jednalo o obyčejnou jezdeckou chybu a snahu neztratit kontrolu nad vozem úplně, o nebezpečný návrat se skutečně jednalo. Vždyť Hamilton musel, jak potvrdila telemetrie, skočit na brzdy.
Byla ale penalizace nutná? Jezdci zůstali ve stejném pořadí, v nezměněném rozestupu. Bitva o vítězství pokračovala dál a dokonce gradovala. Jakmile ale byl trest udělen, celý souboj dostal punc umělého. Motivace obou jezdců se změnily.
Sportovní komisaři vysvětlovali, že Vettel po návratu na trať kontrolu nad svým vozem opět získal, načež ale povolil volant a chvilkově přestal zatáčet, aby přimáčkl Hamiltona ke zdi. Pozici soupeře navíc údajně zkontroloval ve zpětném zrcátku.
Upřímně, při podrobném přezkoumání je skutečně Vettelův letmý pohled do zrcátka patrný. Proběhl ale současně s chvilkovým narovnáním volantu, nepředcházel mu. A znovu dodám, veškeré tyto miniaturní skutečnosti se odehrávaly ve zlomcích sekund. Příliš krátká doba na chladný kalkul.
Jistě, Vettel se jistě snažil nejen zachánit své auto před havárií, ale také pozici. Jistě doufal, že se mu podaří vrátit na trať tak, aby se před něj Hamilton nedostal. Stoprocentně čistá situace zřejmě nebyla. Ale bylo potřeba ji penalizovat?
Fanoušci tolik volají po větší volnosti v závodění, penalizací za “drobnosti” bylo v posledních letech skutečně příliš. Proč situaci nenechat být? Sám Hamilton přiznal, že by ji ve Vettelově kůži řešil stejně, přičemž nijak neskrýval také úmysl soupeře odříznout, zmáčknout.
Vettel s Hamiltonem mají dohromady devět mistrovských titulů. Chovají k sobě upřímný respekt a možnosti vzájemně se poprat o vítězství si otevřeně užívají. V soubojích jsou schopni chodit na hranu i za ni. Stejně tak se z nich oklepat a “prostě to zkusit znovu”.
Nebýt penalizace, možná bychom bývali viděli fascinující závěr Velké ceny Kanady. Závěr, který Formuli 1 znovu již velmi dlouhou dobu chybí. S penalizací ztratil říz. Ne, že by jezdci už jen dokroužili do cíle, souboj byl ale ve stínu trestu víceméně nemastný, neslaný.
Ano, rozhodnutí sportovních komisařů bylo formálně správné. Ale troufám si tvrdit, že zbytečné a velmi necitlivé. Pokud voláme po dech beroucích závodech, ale pak za tohle dáme jezdcům okamžitě přes prsty, co tedy chceme vidět?
