Kimi Räikkönen

S motorsportem začal v deseti letech v motokárách, kde brzy ukázal svůj talent. Po úspěších v juniorských formulových sériích, zejména v britském šampionátu formule Renault v roce 2000, dostal nabídku od Petera Saubera a v roce 2001 debutoval ve formuli 1. Přestože měl v té době jen minimum zkušeností s monoposty nejvyšší kategorie, dokázal se rychle prosadit. Už v následující sezoně přestoupil do McLarenu, kde se postupně zařadil mezi kandidáty na mistrovský titul.

V barvách McLarenu se Räikkönen dočkal svého prvního vítězství při Velké ceně Malajsie v roce 2003. O dva roky později bojoval o titul s Fernandem Alonsem a sezónu zakončil na druhém místě. Jeho působení v britské stáji však provázely také technické problémy a časté poruchy, které mu několikrát znemožnily proměnit rychlost v další vítězství.

Zlom přišel v roce 2007, kdy Räikkönen přestoupil do Ferrari. Ve své první sezoně s italským týmem získal šest vítězství a v dramatickém závěru šampionátu porazil Lewise Hamiltona i Fernanda Alonsa o jediný bod. Stal se tak prvním finským mistrem světa formule 1 od triumfu svého krajana Miky Häkkinena v roce 1999.

2️⃣1️⃣ / 1️⃣0️⃣/ 0️⃣7️⃣

#OnThisDay Kimi Raikkonen clinched his World Championship title by just 𝗼𝗻𝗲 point at the Brazilian Grand Prix! 🏆🍾

https://t.co/5eQvpVDFRM

— Scuderia Ferrari HP (@ScuderiaFerrari) October 21, 2023

Po sezóně 2009 Ferrari opustil a na dva roky se stáhl z formule 1. Vyzkoušel si rallye a v letech 2009 až 2011 startoval ve vybraných závodech mistrovství světa. V roce 2012 se vrátil do formule 1 s Lotusem a okamžitě znovu ukázal svou konkurenceschopnost. Během dvou sezon získal dvě vítězství, včetně triumfu při Velké ceně Abú Zabí v roce 2012. Následující rok vyhrál úvodní závod sezóny v Austrálii.

V roce 2014 se vrátil do Ferrari, kde závodil až do konce sezóny 2018. Přestože už na další mistrovský titul nedosáhl, zůstával důležitou součástí týmu a pravidelně bojoval o pódiová umístění. Na své poslední vítězství čekal od roku 2013 až do Velké ceny USA 2018, kde po mimořádně dlouhé pauze znovu vystoupal na nejvyšší stupínek. Ve 39 letech se stal jedním z nejstarších vítězů závodu formule 1 v moderní éře. Závěrečné tři sezóny kariéry strávil v týmu Alfa Romeo, kde působil v letech 2019 až 2021. 

Během svých 349 startů zaznamenal 21 vítězství, 103 pódiových umístění a 18 pole position.