Stirling Moss

Stirling Moss pocházel z rodiny s motorsportovou historií (jeho otec Alfred závodil mimo jiné v Indianapolis 500). S profesionálním závoděním začal v roce 1948 ve věku 18 let. Rychle ukázal obrovský talent a předvedl, že dokáže vyhrát v čemkoliv – od malých motokár a juniorských formulí přes vytrvalostní závody sportovních vozů až po královnu motorsportu.

Do formule 1 vstoupil v roce 1951 při Velké ceně Švýcarska. Během své kariéry v F1 (1951–1961) startoval v 66 velkých cenách, z nichž dokázal vyhrát 16 závodů, získal 16 pole position a 24 pódiových umístění.

Moss byl symbolem čisté rychlosti a fair play. V letech 1955 až 1958 skončil v celkovém hodnocení šampionátu formule 1 čtyřikrát za sebou na 2. místě.

V roce 1955 působil v legendárním továrním týmu Mercedes-Benz po boku neporazitelného Juana Manuela Fangia. Právě v této sezóně dosáhl na své domácí půdě v Aintree na své premiérové vítězství v kariéře (Velká cena Británie 1955), čímž se stal prvním britským pilotem, který vyhrál domácí velkou cenu.

Po odchodu Mercedesu z F1 závodil za Maserati, britský Vanwall či soukromý tým Roba Walkera (Cooper a Lotus). V roce 1958 chyběl k titulu pouhý bod – šampionát vyhrál jeho krajan Mike Hawthorn. Moss tehdy v závěrečném závodě v Maroku osobně podpořil a obhájil Hawthorna před sportovní komisí, když mu hrozila diskvalifikace, čímž prokázal obrovský sportovní duch.

Kromě formule 1 se Moss proslavil svými výkony ve vytrvalostních závodech sportovních vozů (značka Aston Martin či Mercedes-Benz). Je autorem jednoho z největších výkonů v historii motorsportu, když v roce 1955 vyhrál slavný italský závod Mille Miglia za volantem vozu Mercedes-Benz 300 SLR. Trať dlouhou 1 000 mil (přes 1 600 km) po běžných italských silnicích zvítězil v rekordním průměru 157,6 km/h po boku novinářského spolujezdce Denise Jenkinsona.

Jeho kariéru v F1 nečekaně ukončila vážná havárie na okruhu Goodwood v dubnu 1962 při závodě mimo šampionát. Po těžkém zranění hlavy sice testoval monopost F1 i o rok později, ale rozhodl se definitivně ukončit profesionální kariéru. Nadále však úspěšně závodil v historicích.

Za své zásluhy a celoživotní přínos motorsportu byl v roce 1990 uveden do Mezinárodní síně slávy motorsportu a v roce 2000 jej britský princ Charles pasoval na rytíře (Sir). Zemřel 12. dubna 2020 ve věku 90 let.