Felice Bonetto

Felice Bonetto

Felice Bonetto – pirát okruhů i silnic, zvaný ´il pirato´ je polozapomenuté jméno z doby, kdy se začínala psát historie F1 jako celku. Již místo narození, oblast Brescia – místo vzniku vytrvalostního závodu Mille Miglia, mělo velký vliv na jeho kariéru.

Coby třiadvacetiletý začal tento jezdec na motorkách, v roce 1930 přesedlal do automobilových závodů se značkami Bugatti a Alfa Romeo. S druhou zmíněnou značkou, konkrétně s vozem Alfa Romeo 8C 2600, se v roce 1933 umístil jako třetí v nemistrovském závodě v Monze, který byl bohužel poznamenán třemi úmrtími zkušených závodníků, zapříčinil změnu náhledu na bezpečnost jezdců a následně i pozdější úpravu samotné trati, aby se „černý den v Monze“ pokud možno neopakoval.

V poválečných letech přesedl do vozu Cisitalia (Compagnia Industriale Sportiva Italia), následně se rozhodl pro nově se rodící značku závodních vozů z Maranella a v roce 1949 dojel v Mille Miglia druhý s vozem Ferrari 166MM. První dva body v F1 si Bonetto zajistil ve Velké ceně Švýcarska v roce 1950, kde se s vozem Maserati 4CLT/50 pod křídly týmu Scuderia Milano umístil jako pátý. Do konce roku již žádné další umístění nezaznamenal a byl klasifikován jako devatenáctý.

V následující sezóně zaznamenal první pódiové umístění, kdy si v Itálii dojel pro třetí místo, nadto v dalších dvou závodech bodoval, a rok 1951 pro něj znamenal celkově osmé místo v šampionátu a oproti předchozí sezóně i  změnu týmových barev. Bonetto vytěžil maximum z tehdy běžné praxe výměn vozů a výbušné povahy jezdců v týmu Alfa Romeo. Po tom, co Luigi Fagioli opustil tým i sport kvůli nařízení předat své lépe fungující vozidlo Juanu Manuelu Fangiovi při Velké ceně Francie, stal se Bonetto Fangiovým týmovým kolegou.

V dalších letech se věnoval jak F1 tak jiným závodním vozům, za tým Lancie se v roce 1952 s vozem Lancia Aurelia B20 umístil druhý v Giro di Sicilia, osmý ve 24 h Le Mans, a vítezství urval v populárním závodě Targa Florio na Sicílii. Ve formuli 1, tentokrát s týmem Officine Alfieri Maserati, opět bodoval na okruhu v Monze a celkově mu na konci sezóny patřilo sdílené 16. místo. Následující rok znovu vystoupil na pódium, když se ve Velké ceně v nizozemském Zandvoortu umístil třetí. Bodoval ještě ve Švýcarsku a v Německu a svoji poslední sezónu F1 ukončil coby devátý v pořadí.

Tragická nehoda v Carrera Panamericana

Když 13. září v Monze odstavil vůz, jen těžko mohl tušit, že mu zbývají pouhé dva měsíce života. V závodech mimo seriál formule 1 se mu tento rok dařilo: třetí místo v Mille Miglia, druhé v Monze, třetí v Monsanto parku. Současně byl jedním z jezdců, kteří měli změřit své síly na  jedné z nejnebezpečnějších dálkových tratí své doby, přes 3000 kilometrů dlouhé Carrera Panamericana, do které on sám v předchozích letech dvakrát odstartoval, ale nikdy ji nedokončil.

Lancia D24 se jevila jako spolehlivý vůz a po první části závodu Bonetto vedl. Osudnou se mu stala zatáčka ve městě Silao, kde – i přes fakt, že nebezpečná místa byla označena barvou – ve vysoké rychlosti havaroval, a po nárazu do lampy a balkónu jedné z budov na místě zemřel z důvodu rozsáhlé fraktury lebeční kosti. Po nehodě chtěl týmový šéf Gianni Lancia stáhnout zbylé jezdce ze závodu, tito však nesouhlasili, po dohodě pokračovali a uctili památku svého kolegy obsazením všech pódiových míst.

Italský jezdec byl pohřben v Mexiku, ovšem, později byly ostatky převezeny do Milána. Následně vznikla i na mexické poměry neuvěřitelná legenda o průběhu posmrtného ohledání těla, o vyjmutí Bonettova srdce lékařem a  jeho následném uložení do podstavce nově vytvořeného památníku. Příčina? Velké srdce závodníka musí zůstat v Mexiku! I když o tom již nevěděl, Felice Bonetto se stal smutným hrdinou jedné z nejšílenějších urban legend motorsportu. Tedy, už pro jeho klid doufejme, že jde vskutku jen o legendu.

Sdílejte na:
Zavřít