Fiorano – Itálie

Když se řekne Maranello, každému milovníkovi motorsportu se kromě řvoucích motorů a rudých monopostů vybaví ještě jedno místo. Je jím Pista di Fiorano – soukromý testovací okruh automobilky Ferrari, který slouží jako nekompromisní zkušební polygon pro každý nový sériový i závodní vůz s vzpínajícím se hřebcem ve štítu.

Okruh Fiorano byl otevřen v roce 1972 na žádost zakladatele značky Enza Ferrariho. Do té doby Ferrari testovalo své vozy na veřejných silnicích v okolí Maranella nebo na starším okruhu v Modeně, což naráželo na rostoucí provoz, hlukové limity a bezpečnostní rizika.

Enzo Ferrari proto nechal vybudovat uzavřený areál přímo nedaleko továrny. Slavný zakladatel měl dokonce svůj dům postavený přímo u trati, takže mohl sedět na verandě nebo u okna a poslouchat i pozorovat testování nových aut. Při otevření okruhu prohlásil slavnou větu:

„Od této chvíle nechci, aby jakékoliv Ferrari vyjelo na trať nebo do sériové výroby, aniž by s výborným výsledkem prošlo testem ve Fioranu.“

Fiorano není běžným moderním závodním okruhem – postrádá obří tribuny pro diváky a jeho primárním účelem není pořádání závodů, nýbrž maximální vývoj a sběr dat.

Okruh měří přibližně 3 021 metrů (původně přesně 3 km, délka se mírně upravovala v roce 1992 a 1996 po přidání šikany a úpravě rychlých zatáček) a jeho minimální šířka je 8,4 metru.

Trať byla navržena tak, aby simulovala nejrůznější typy zatáček, s nimiž se vozy setkávají na tratích po celém světě. Obsahuje pomalé vracečky, rychlé táhlé pasáže, horizonty i prudké brzdné zóny.

V roce 2000 nechal Ferrari nainstalovat sofistikovaný zavlažovací systém, který dokáže uměle namočit vybrané části okruhu pomocí zachycené dešťové vody, což inženýrům umožňuje testovat chování vozů na mokru za kontrolovaných podmínek.

Celý okruh je protkán desítkami kamer a optických čidel, která posílají detailní data o chování podvozku, přetížení a telemetrii přímo do boxů.

Fiorano bylo po desetiletí dějištěm intenzivního testování monopostů formule 1, než byly v rámci úspor zavedeny přísné limity na testování během sezóny. Nejrychlejší kolo v historii okruhu drží Michael Schumacher, který v roce 2004 zmasakroval stopky s legendárním monopostem Ferrari F2004 a zajel čas 0:55,999. Tento rekord odolává všem moderním pokusům, protože současné vozy F1 mají sice obrovský přítlak, ale jsou také výrazně těžší a delší. Z moderních monopostů zajel v roce 2024 čas 0:56,880 Charles Leclerc s vozem SF-24.

Právě na Fioranu kroužily tisíce kilometrů takové legendy jako Niki Lauda, Gilles Villeneuve, Michael Schumacher nebo testovací matador Luca Badoer.

Dnes slouží Fiorano především jako testovací polygon pro silniční modely Ferrari. Každý nový model – od 458 Italia, LaFerrari přes SF90 Stradale až po extrémní novinky jako silniční hyperauto Ferrari F80 – musí ve Fioranu prokázat své kvality.

Zápis času na kolo ve Fioranu se stal pro automobilový svět oficiálním měřítkem schopností supersportů z Maranella. Když testovací jezdci Ferrari pokoří na Fioranu nový časový standard, je to pro fanoušky po celém světě důkaz posunu technologických možností značky.

Zdroje obrázku: © Ferrari