F1 Velká cena Monaka 2026: Program, novinky a vše, co potřebujete vědět

Závod v Kanadě nám přinesl velmi napínavé souboje, které spolu sváděli týmoví kolegové Andrea Kimi Antonelli a George Russell. Jejich těsná bitva na trati však byla předčasně ukončena technickým selháním, když britskému závodníkovi vypověděla službu baterie. Ital si tak dojel pro své již čtvrté vítězství v řadě. Díky tomuto suverénnímu triumfu se mu podařilo upevnit svou vedoucí pozici a navýšit náskok v čele celkového šampionátu na hodnotu 43 bodů.

Důvod ke spokojenosti mělo po kanadském víkendu také Ferrari. Italský tým získal druhé a čtvrté místo a maximalizoval zisk bodů po zaváhání soupeřů. Velkou zásluhu na tom měl Lewis Hamilton, který protnul cílovou pásku na skvělém druhém místě a celý průběh víkendu si velmi pochvaloval. Zcela opačné starosti má naopak stáj McLaren. Ta se hned na samotném začátku dopustila vážné strategické chyby, když na start závodu zvolila pro své monoposty intermediálky, což se ukázalo jako špatné rozhodnutí.

Víkend v Monaku se ponese ve znamení důležitého rozhodnutí ze strany Mezinárodní automobilové federace. Ta se z bezpečnostních důvodů rozhodla zakázat využívání prvků aktivní aerodynamiky v jakékoliv části celého závodního víkendu. Piloti tak nebudou moci využívat funkci automatického otevírání předního a zadního křídla a v praxi pro ně bude zcela nedostupný Straight Mode. Hlavním důvodem pro tento krok byly obavy FIA z potenciálně vysoké rychlosti, kterou by monoposty mohly vyvinout po výjezdu z tunelu směrem k následující šikaně. Pokud by totiž jezdci měli křídla otevřená přímo v prostorách tunelu, mohlo by to vyústit ve velmi nebezpečné situace. FIA tak tímto krokem vůbec poprvé přizpůsobila fungování tohoto nového systému specifickým podmínkám daného okruhu, což je postup, který již dříve uplatňovala u systému DRS.

Přehled

Program Velké ceny Monaka 2026

Historie okruhu

Informace o okruhu

Statistiky a vítězové z předchozích let

Circuit de Monte Carlo

Není snad legendárnějšího a prestižnějšího závodu než toho v Monaku. Závodění zde má svou kulturu již téměř sto let. První nápady na pořádání závodu v přímořském knížectví se začaly rodit v 20. letech 20. století a roku 1929 zde poprvé do ulic vyrazily auta v rámci inaugurálního závodu.

V roce 1950 se Velká cena Monaka jela v rámci nově pořádáného mistrovského šampionátu formule 1. První pole position (s časem 1:50.200 s) a výhru zde získal Juan Manuel Fangio na alfě romeo. Pak si dalo Monako přestávku – v roce 1951 se závod nejel a v roce 1952 se nepočítal do šampionátu, protože se závodilo podle pravidel formule 2. Ani v roce 1953 a 1954 se sem formule 1 nepodívala. Od roku 1955 je však stálicí.

1950 Monaco Grand Prix pic.twitter.com/5cfjPOfvvq

— phn16 (@phn16) May 26, 2023

Okruh od padesátých let prošel jen minimálními změnami. Prvních pár let se startovalo na zadní rovince před dnešní osmnáctou zatáčkou. Další významnou změnou je šikana Nouvelle (zatáčky 10 až 11), která následuje ihned po tunelu. Ta se v průběhu let posouvala dozadu a pak se vrátila zpět k tunelu a v 80. letech zostřila. Změnila se také sekce kolem bazénu, která bývala až do 70. let rovná. V 70. letech se také změnila poslední zatáčka na dvě. Změnou prošla i první zatáčka Ste Dévoté, která bývala v minulosti rovnější.

Zdroj obrázku: formula1.com

Informace o okruhu

• Počet kol: 78
• Délka okruhu: 3.337 km
• Celková vzdálenost: 260.286 km
• Počet zatáček: 19

Se svými 3 337 metry se jedná o nejkratší trať kalendáře. Jezdci ji musí obkroužit 78x a ani tak nedosáhnou na minimální vzdálenost grand prix, kterou je 305 kilometrů.

Na tomto okruhu je nejdůležitější kvalifikace. V závodě se jen těžko předjíždí a není zde prostoru na chybu. Monako je svými úzkými uličkami proslavené a pokud uděláte chybu, čekají na vás všudypřítomné bariéry. Ty zde potrestaly už nejednoho jezdce a k zvládnutí tohoto okruhu není třeba jen jezdeckého umu a dobrého auta, ale často i notná dávka štěstí. Pár kapek deště vám zde může ukončit závod stejně rychle jako oponent, který měl zrovna velké oči.

Program Velké ceny Monaka

Zdroj: Ferrari

Vítězové VC Monaka z předešlých let

Rekordy

Okénko do historie

• Svou domácí cenu zde vyhráli pouze dva monačané – Louis Chiron (1931) a Charles Leclerc (2024).
• Za celou historii v přístavu skončila pouze dvě auta – dvojitý mistr světa Alberto Ascari (v roce 1955) a Paul Hawkins (1965). Oběma se podařilo doplavat do bezpečí. Od roku 1969 proto začaly být instalovány Armco bariéry.
• V roce 1996 dojela závod pouze tři auta.
• Výhra v Monaku spolu s výhrou v 24 hodin Le Mans a Indianapolis 500 tvoří Trojitou korunu motorsportu. Ta se zatím podařila získat pouze jednomu jezdci, Grahamovi Hillovi.
• Monaku naprosto dominoval Ayrton Senna a ani 30 let po jeho smrti nebyly jeho rekordy prolomeny. Již ve svém pátém závodě ve formuli 1 dokázal svůj toleman dostat ze třináctého na druhé místo. Byl by dokázal i vyhrát, závod byl ale předčasně ukončen.
  • V počtu pódiových umístění za ním stojí Graham Hill, Michael Schumacher, Sebastian Vettel a Lewis Hamilton (7x), v počtu pole positions jsou za ním Juan Manuel Fangio, Jim Clark, Jackie Stewart a Alain Prost (4x) a v počtu vítězství Graham Hill a Michael Schumacher (5x).
• Od roku 1984 do roku 1993 závodu dominovali buď Ayrton Senna nebo Alain Prost. Jen jedna z těchto desíti výher byla Lotusu, zbytek připadl McLarenu.
• Více než polovina výherců Velké ceny Monaka zde startovala z pole position.
• V Monaku má trvalé bydliště více než polovina pilotů. Není tedy divu, že zdejší ulice znají jako své boty a například Nelson Piquet prohlásil, že Velká cena Monaka je jako jezdit si na kole v obýváku.

Zdroj: Ferrari