V ráji tifosi: Muzea Ferrari, která musí fanoušek navštívit

V Modeně se každoročně mění 18. února část expozice. Proč zrovna tohle datum? Muzeum tím vzdává čest památce svého zakladatele. Enzo Ferrari má oficiálně zapsané narozeniny až 20. února 1898, tehdy totiž v Modeně zuřila tak silná sněhová bouře, že jeho otec nemohl jet na matriku nahlásit narození syna dříve. Automobilka ale jako hlavní den pro otevření nové výstavy uctívá právě reálné datum 18. února.

Pokud vás tato informace zaujala, můžu jen doporučit pozorně číst informační panely v rodném domě Enza Ferrariho. Ano, právě tam povedou vaše kroky, když poprvé vstoupíte do areálu. Dozvíte se například, že Enzo tento dům ve svých 20 letech prodal, aby měl na své první závodní auto. Interiér domu byl využit k výstavě různých prvků, uvidíte mnoho dobových fotografií a dozvíte se nové informace o vzniku ikonické italské automobilky. Pracovna zmiňovaného Il Commendatore je kompletně zachovalá a dá se do ní nahlédnout. Úplně na vás dýchne ta historická atmosféra a nebyla jsem jediná, které se při průchodu muzeem leskly oči.

Pokročíme dále do domu. Před námi se rozprostře už značně větší a modernější prostor, okolo jsou vystaveny mnohoválcové motory a monopost F2003-GA. Jde o vůz, se kterým Michael Schumacher získal svůj šestý titul mistra světa.

Pokud rádi nahlížíte pod kapotu a řešíte technická data, toto je místo přímo pro vás.

Moderní část expozice se ale usmívá neonově žlutou střechou (kterou mimochodem navrhoval český architekt Jan Kaplický), takže je čas přejít i tam. Prostorná hala mi vyrazila dech. Aktuálně se zde konala výstava Největší hity – hudební legendy a jejich vozy Ferrari. Vystaveno bylo přesně to, co člověk od názvu čekal. U vstupu stálo Ferrari 330 GT 2+2, jímž jezdil John Lennon, dále zde bylo například Madonnino Ferrari Mondial Cabriolet, Ferrari 250 LM zpěvačky Cher nebo Ferrari F40 italského hudebního skladatele Luciana Pavarottiho. Z mnoha vozů v sále vyčnívalo zářivě zelené LaFerrari Jaye Chou, ale každý exponát byl jedinečný a dechberoucí.

Poprvé (a asi naposledy) jsem dokonce dostala možnost si do Ferrari i sednout. Do zlatého modelu 12Cilindri Spider Jaye Kaye se mohl člověk posadit a vyfotit. Výstava zkrátka propojuje vozy italské značky s osobnostmi mezinárodní hudební scény. Součástí výstavy jsou auta, která hudebníci vlastnili, archivní i současné fotografie a zvukové nahrávky.

Expozici podtrhuje i projekce, která každou půlhodinu běží na jedné ze stěn sálu. Světla zhasla a zraky všech návštěvníků hltaly každé slovo a obraz ze života zakladatele Ferrari. Promítání trvalo jen pár minut, ale po jeho skončení se rozezněl potlesk. Každý si vzkaz věnovaný tifosi bude ještě dlouho pamatovat.

O třináct kilometrů dál stojí maranellská továrna. Ve zdejším muzeu nahlédnete pod pokličku celého Ferrari. Zjistíte, jak ikonická auta vznikají nebo jak se vybírá individuální design pro speciální modely. Moje rozhodovací paralýza byla v místnosti plné barevných látek, nití a potahů sedaček úplně ztracená. Vystavené jsou vozy sportovní, moderní, historické… zkrátka pokud máte oblíbené Ferrari, pravděpodobně ho zde najdete.

Projdete místností, ve které je podrobně popsáno Fiorano, testovací okruh nedaleko od továrny. Ke zhlédnutí byla například projekce o vzniku okruhu a rozbor jeho zatáček.

Největším lákadlem muzea je ale každopádně síň slávy. Místnost, ve které zaručeně dostanete husí kůži, ať už fandíte jakémukoliv týmu královny motorsportu. Vystaveny jsou zachovalé monoposty, helmy a trofeje šampionů, kteří v barvách Ferrari vyhráli mistrovský titul. Zeď s trofejemi vyloženě přetékala cenami, ale překvapilo mě, že zde byly vystaveny i novější trofeje, ne jen ty historické. Räikkönen, Schumacher, Scheckter, Lauda, Surtees, Hill, Hawthorn, Fangio a Ascari zde mají svou přilbu, fotografii a malý model monopostu, ve kterém závodili.

Naproti se vyjímají monoposty F1 126 CK, F399, F2002, F2004, F2007 a další. Impozantní atmosféru půlkruhové místnosti uzavírá i projekce, která se za vozy objevuje.

Když rozdýcháte úžas a rozhodnete se v prohlídce pokračovat, narazíte na další historické vozy a rekonstrukci pokoje Enza Ferrariho. Věřím, že touhle dobou už si vaše oční sítnice přivykly na silný přísun červené barvy.

Velmi mě fascinoval vystavený vůz Ferrari 499P, konkrétně jak je obří. S tímto hypercarem vyhrála italská automobilka minulou závodní sezónu vytrvalostních závodů, získala tak titul mezi značkami i jezdci.

Při odchodu si můžete stejně jako v Modeně vyzkoušet simulátor, přezout pneumatiku formule či zakoupit merch. Velmi mě také překvapilo, že okolo žádného vystaveného auta nebyla zábrana či páska, na zemi byla pouze okolo vozu namalovaná tučná červená čára. Při vstupu jsme byli instruováni jednoduše za ni nešlapat a na exponáty nesahat.

Vstupenky doporučuji zakoupit online s mírným předstihem. Nemusíte před muzei čekat dlouhé fronty, a pokud si zakoupíte kombinovanou vstupenku (tj. navštívíte obě muzea v rozmezí 48 hodin), ušetříte i pár korun například na zmiňovaný merch. Co se týče dostupnosti autem, Modena má dvě hlídaná rozlehlá parkoviště a jsou zdarma. Maranello parkovací plochu před vstupem také má, je ale značně menší než modenská, tudíž mnoho aut stálo i podél silnice. Autobusy tam také jezdí, z mé zkušenosti je akorát italská doprava velmi špatně značená, takže doporučuji využít komfort vlastního auta a navigace.

Za mě se velice vyplatí navštívit muzea právě se zmiňovanou kombinovanou vstupenkou. Maranello je sice rozlehlejší a nabízí více exponátů než Modena, rodný dům zakladatele nejikoničtější italské automobilky ale za navštívení také určitě stojí, nemluvě o zajímavé výstavě. Myslím si, že nezáleží, jaký tým ve formuli 1 je váš nejoblíbenější, toto je zážitek, který by měl absolvovat každý fanoušek, ať už červené koně podporuje, nebo ne.

 „Továrny jsou tvořeny stroji, zdmi a lidmi. Věřím, že Ferrari je tvořeno hlavně lidmi.”

„Nejlepší Ferrari, jaké kdy bylo vyrobeno, je to další.“

A pokud vás zajímá, jak obě muzea hodnotil šéfredaktor Světa Formule po osobní návštěvě, jeho dojmy najdete v článku Svatý grál Ferrari: Návštěva muzeí v Modeně a Maranellu.