Carlos Sainz Sr. věří, že Audi v F1 uspěje

Devětadvacetiletý Carlos Sainz má za sebou pravděpodobně nejsilnější sezónu za celou svou kariéru ve formuli 1. Jeho budoucnost je však nejistá, protože jeho současná smlouva s Ferrari vyprší na konci roku 2024. Údajně usiluje o dvouleté prodloužení smlouvy, ale vypadá to, že tým si zatím nechává možnosti otevřené.

Jméno Carlose Sainze bývá často spojováno s Audi. Tento německý výrobce se také chystá převzít stávající tým Sauberu (Stake F1 Team Kick Sauber pro sezónu 2024 – pozn. red.) a vstoupit v roce 2026 do formule 1. S úkolem připravit cestu Audi do F1 byl výkonným ředitelem týmu loni jmenován Andreas Seidl, Sainzův bývalý šéf z jeho dob v McLarenu.

Otec pilota Ferrari a úspěšný závodník Carlos Sainz Sr. získal minulý týden již čtvrté vítězství na Rallye Dakar ve voze Audi. Po tomto úspěchu se 61letý Sainz Sr. optimisticky vyjádřil o přípravách Audi na vstup do formule 1 a přiznal, že se svým synem mluvili o možnosti, že se do týmu zapojí.

„Myslím, že Audi je jistota. Vím velmi dobře, jak vážně berou každý projekt a vím velmi dobře, jaká je německá mentalita ve světě motorismu, jaké má výhody a jisté nevýhody. Značky Volkswagen Group, jako je Audi, ty je třeba respektovat. Všichni víme, že F1 je trochu speciální svět, ale já mám k Audi velký respekt,“ vyjádřil se Sainz Sr. pro španělský Motor.es.

O tom, že Audi uspěje, nemá pochyby.  „Myslím, že je jen otázkou času. Nemám křišťálovou kouli, ale Audi má veškerý můj respekt a myslím, že také dávají dohromady všechny ingredience pro to, aby to byl dobrý projekt. Jak se dalo očekávat u Carlose, vzhledem k tomu, že jsem součástí rodiny Audi, je logické, že o tom mluvíme a vyměňujeme si názory ohledně toho, čím by tým Audi mohl v budoucnu být.“

Sainz Sr. dále vysvětlil, jak přenesl svého soutěživého ducha na své děti a zdůraznil, že je třeba, aby šel jeho synovi správným příkladem. „Rodinu rád vedu tak, že jdu příkladem. U svého syna a dcer jsem se snažil být důsledný. A především – pokud mluvíme o soutěživém genu – Carlosovi jsem se snažil předat, jak jsem chápal svět soutěžení, závodění, co bylo správné, co špatné. Když na vás přijde řada dělat vaše povinnosti, a váš, v tomto případě syn vidí, že to neděláte, tak to prostě není správné. Snažil jsem se jít příkladem a říkal jsem, že když mu řeknu, že má něco udělat, musím to udělat i já sám.“