Budoucnost motorů v F1? Rozhodně zážehová!

Nejednoho motoristického nadšence trápí současný vývoj automobilového průmyslu. Přiznejme si, že i když se všichni snažíme věcně argumentovat, proč není elektromobilita rozumnou cestou, většinou jen zakrýváme ten pravý důvod, proč elektro nechceme – chybí v něm emoce.

Ať už chceme nebo ne, automobilový sport odráží trend vývoje běžných osobních automobilů. Máme formuli E, ke které se přidal zajímavý koncept Extreme E, a většina světových šampionátů postupně přechází k hybridním technologiím. Příkladem je WEC (a především bývalá kategorie LMP1, kterou od letošní sezony nahradí kategorie LMH), formule 1 a od roku 2022 i WRC.

Není však žádným veřejným tajemstvím, že elektrizaci nejvyšších motoristických sérií skoro nikdo nechce. Diskuse okolo budoucích pohonných jednotek formule 1 jsou tomu dobrým důkazem.

Pojďme se na začátek uklidnit, formule 1 nebude v nejbližších 5 letech elektrická. A pokud vás tohle tvrzení neuklidnilo, vězte, že se tak nestane nejspíš ani v následujících 18 letech (formule E má totiž do roku 2039 exkluzivní licenci, která znemožňuje ostatním formulovým sériím přejít na čistou elektromobilitu). Formule 1 se ale ani nebude vracet časem, čisté atmosférické motory jsou minulostí a s nimi už (bohužel) počítat nemůžeme.

Jaká je tedy budoucnost?

Formule 1 bude i nadále pokračovat ve vývoji hybridních pohonných jednotek. Ty královna motorsportu představila v roce 2014, přičemž narazila na výraznou nevoli fanoušků a v průběhu let dokonce i nových potenciálních dodavatelů. Hybridní technologie, kterou si totiž F1 osvojila, je i přes svou zajímavost příliš komplexní a finančně náročná na distribuci v běžné dopravě.

Hybridy se ale uchytily a raná kritika pomalu ustává, ačkoliv se sem tam v éteru mihne – hlavně, když se po závodních okruzích prohání legendární stroje z let dávno minulých. Velké pozdvižení způsobil vloni v Abú Dhabí Fernando Alonso, který se po závodní trati proháněl se svým mistrovským Renaultem R25 z roku 2005. Wow efekt, který vidlicový desetiválec způsobil mezi řadami fanoušků a samotných jezdců, byl vskutku famózní.

Formule 1 si to uvědomuje. Technický ředitel královny motorsportu Pat Symonds se řadí mezi starou školu, která ale vidí potenciál a důležitost v moderní technologii. A proto říká: „Budoucností formule 1 jsou spalovací motory. Lepší, efektivnější motory.“

Turecký fanoušek přišel se zajímavým konceptem pro sezonu 2025. Z technického hlediska je ale jasné, že je to opravdu jen koncept.

Syntetická paliva a hybrid

Budoucností královny motorsportu jsou podle Symondse spalovací motory, které budou mnohem více využívat hybridních technologií. Kromě toho chce zvýšit efektivitu pohonných jednotek a zavedení syntetických paliv, na jejichž vývoji se už pracuje.

„Někteří lidé tvrdí, že spalovací motor je mrtvý. Já bych se ale hádal,“ říká Symonds. „Naším cílem je představit syntetická paliva, která se mohou v budoucnu představit i v nižších kategoriích.“

Kromě syntetických paliv, jejichž koncept jsme lehce nastínili už vloni, přejde formule 1 na specifikaci 50/50 (50 % výkonu ze spalovacího agregátu, 50 % z rekuperačních systémů). Kombinace těchto dvou faktorů povede k výrazně nízkým (ne-li neutrálním) emisím. Pat Symonds si slibuje nižší dopady na životní prostředí, než jaké je schopná vyprodukovat formule E.

A co pohon čtyř kol?

Jedním z potenciálních návrhů je také představení pohonu čtyř kol. V současnosti je ve formuli 1 hnaná jen zadní náprava (stejně jako ve většině motoristických sérií), do budoucna se to ale může změnit.

O systému 4×4 se hovoří v kombinaci se snahou regulovat výkonnostní ztrátu, kterou monoposty F1 bezpochyby mít budou – vozy totiž nabírají na váze a s tím nekoresponduje např. snaha minimalizovat spotřebu monopostů. Aby tedy závodní vozy výrazně nezpomalily, přemýšlí se o způsobu, který udrží rychlost aut zejména v zatáčkách.

Snížit spotřebu (a tudíž i emise) a zvýšit rychlost by mohlo i aktivní zavěšení kol. Ve formuli 1 bylo představeno v roce 1992 a o rok později zakázáno (využíval jej Williams – na obrázku monopost FW14B z roku 1992).

F1 chce zpět zmiňovaný „wow efekt“

Kromě technických otázek chce formule 1 oživit onen zmiňovaný wow efekt. Ze závodních vozů musí být cítit síla a výkon už při jejich průjezdu kolem, ne až z tabulek, ve kterých se dočtete, že letošní monoposty i přes svou „tichost“ překonají ty 17 let staré o 10 sekund na kolo.

Wow efekt není podmíněn samotnému času na kolo, ale pocitu. A právě ten v současnosti postrádají nejen fanoušci, ale dokonce i jezdci. Jinak by se nechodili nadšeně dívat na pit wall, když kolem nich projížděl Fernando Alonso v 15 let starém renaultu.

Formule 1 může představit alternativu k elektromobilitě

Kromě toho může královna motorsportu nabídnout alternativu k propagované elektromobilitě. Ne vždy se totiž elektro vozítko vyplatí více než vůz se spalovacím motorem. Pokud trávíte spoustu času na silnici a denně urazíte až stovky kilometrů, spíše si koupíte vůz se vznětovým motorem. Pokud potřebujete dopravní prostředek na „jízdu kolem komína“ a nechcete za něj utratit přes půl milionu, pořídíte si ojetý vůz nižší třídy se spalovacím motorem.

Jednoduše řečeno, elektromobily nejsou schopné reagovat na kompletní poptávku po osobních vozech, zatímco auta se spalovacími motory ano. Do 10 až 15 let se ale spousta věcí změní a elektromobilita bude mnohem výraznější a (snad) i dostupnější. Přesto by se hodilo mít k elektrice alternativu – a s jejím vývojem a reklamou může pomoci právě formule 1.

Formule 1 stanovuje trendy, které výrobci implementují nejdříve do svých sportovních aut a o několik let později i do těch osobních. Pokud by tedy královna motorsportu „zachránila“ spalovací motory, nejeden motorista by jí za to v budoucnu poděkoval.