Co nevíte o první velké ceně F1

Dvojí velká cena

Vůbec první grand prix v historii Formule 1 se jela pod dvěma hlavičkami. Oficiálně se jednalo o Grand Prix d’Europe, přičemž zcela poprvé se evropská velká cena jela mimo Itálii či Francii, jelikož se však závodilo na britské půdě, jmenoval se podnik také Velká cena Velké Británie.

Sedmý nejpozdější start sezóny

Zatímco dnes jsme zvyklí sledovat první závod nového ročníku v březnu, Velká cena Velké Británie 1950 se jela 13. května. Nejednalo se však o nejpozdější začátek nové sezóny, v historii se ještě šestkrát začínalo později. Vůbec nejdéle si fanoušci museli počkat v roce 1963, kdy se začínalo až 26. května.

Woodcote první zatáčkou

V letech 1952 až 2011 (než se začala používat současná konfigurace) byla zatáčka Woodcote poslední zákrutou okruhu. Při vůbec prvním dějství v roce 1950 však byla situace opačná. Startovní rošt byl situován mezi úseky Abbey a Woodcote, tato zatáčka tak byla tou vůbec první, do které jezdci v historii Mistrovství světa Formule 1 najeli. Pokračovalo se přes Copse, Maggots, Becketts, Chapel, Stowe a Club do zmiňované pasáže Abbey. Na startovní rovince se jezdci stavěli do formace 4-3-4.

#9outof999 – Milestone #1: 🎥 1950, Silverstone, first ever @F1 race:
Alfa Romeo's line-up: Farina, Fagioli and Fangio, known as the ‘Three Fs’. After 70 laps, Farina triumphed and won the championship after seven races (Indy 500 inc.) 🏆 #AlfaRomeoLegacy #Race1000 #ChineseGP pic.twitter.com/AjESLnSHam

— Alfa Romeo Racing (@alfaromeoracing) April 10, 2019

Královská návštěva

První grand prix v historii se mohla pyšnit výraznou diváckou účastí, podle odhadů přišlo na 120 tisíc lidí. Mezi nimi i velice speciální hosté, přijel totiž i král Jiří VI. a spolu s ním královna Alžběta, princezna Margaret a hosté lord a lady Mountbatten. Bylo to však zároveň naposledy, co britský automobilový závod navštívil vládnoucí monarcha.

Princ, baron a jazzový muzikant

Mezi startujícími figurovala tři zajímavá, z dnešního pohledu velmi netradiční jména. Na rošt se totiž postavili například člen thajské královské rodiny, princ Birabongse Bhanudej Bhanubandh (známější spíše jako princ Bira) nebo švýcarský baron Emmanuel „Toulo“ de Graffenried, jenž britskou velkou cenu vyhrál o rok dříve, těsně před vznikem Mistrovství světa F1. První mistrovskou grand prix ani jeden z nich nedokončil.

O něco více štěstí měl Johnny Claes, známý jazzový hudebník, jenž se do cíle závodu dostal. V kvalifikaci byl však se ztrátou 18 sekund na nejrychlejšího Giuseppeho Farinu beznadějně poslední, v závodě pak nabral šestikolovou ztrátu. Podstatně větších úspěchů tak dosáhl v muzikantské sestavě „Johnny Claes and the Clay Pigeons“.

A lot has changed since the chequered flag went down for the first @F1 World Championship race on 13th May 1950 at Silverstone🏁. Over the past 1000 races we've seen 72 held in Great Britain, 107 different winners and 322,476.06 KM clocked up! Here's to the next 1000 🙌#f11000 pic.twitter.com/cjPR6WpbYh

— Silverstone (@SilverstoneUK) April 12, 2019

Průměrný věk startovního pole činil 39 let

Zatímco nedávná Velká cena Rakouska byla svědkem druhé nejmladší trojice na stupních vítězů, závody v 50. letech naopak z pohledu věku patří na opačný konec historických zápisů. Ve Velké ceně Velké Británie dalo jejích 21 účastníků dohromady průměrných 39 let. Třem závodníkům bylo přes 50, vítězem se stal 43-letý Giuseppe Farina. „Benjamínkem“ pole byl domácí Geoffrey Crossley ve věku 29 let, bylo mu tedy o 12 roků více než dosud nejmladšímu startujícímu Maxi Verstappenovi.

Úspěch Alfy ohrozil zajíc

Úvodní velkou cenu historie F1 ovládla Alfa Romeo. Do cíle dojely tři z jejích čtyř vozů. Málem však byla situace odlišná, Reg Parnell totiž na dráze srazil zajíce. Podle dobových zpráv způsobilo zvíře značné poškození jednoho z krytů na Britově voze.