Michelin

Na rozdíl od současného stavu nevstupoval Michelin do F1 jako jediný monopolní dodavatel pro celé startovní pole. Působil zde ve dvou slavných obdobích a vždy v prostředí ostrého konkurenčního boje s ostatními výrobci.

Michelin vstoupil do F1 v roce 1977 s týmem Renault a přinesl technologii radiálních pneumatik, do té doby se používaly pneumatiky diagonální. Radiální konstrukce se ukázala jako extrémně účinná. V roce 1979 získal na obutí Michelin titul Jody Scheckter s Ferrari. Následovaly mistrovské tituly pro Nikiho Laudu, Nelsona Piqueta nebo Alaina Prosta.

Po sezóně 1984 společnost z F1 poprvé odešla z důvodu změny pravidel a rostoucích nákladů. V roce 2001 přišel návrat, aby se Michelin postavil japonskému Bridgestone. Zásoboval špičkové týmy jako Williams, McLaren a od roku 2002 i Renault. Michelin se stal dominantní silou a pomohl Fernandovi Alonsovi a týmu Renault ke dvěma mistrovským titulům v řadě (2005 a 2006).

Po sezóně 2006 Michelin z F1 definitivně odešel. Hlavním důvodem nesouhlasu vedení značky bylo rozhodnutí FIA zavést od roku 2007 jediného výhradního dodavatel pneumatik pro všechny týmy. Michelin veřejně prohlásil, že bez reálného konkurenčního boje pro něho působení ve F1 nemá vývojový a marketingový smysl.

Typy pneumatik v éře Michelinu

V období soupeření s Bridgestonem (2001–2006) se používal zcela odlišný systém než dnešní barevně sjednocené směsi:

Grooved Tyres (Drážkované pneumatiky)

Podle tehdejších pravidel FIA nesměly mít suché pneumatiky hladký povrch. Musely mít podélné drážky (4 na předních i zadních kolech) pro snížení rychlosti vozů v zatáčkách. Michelin vyvíjel na každý závod různé tvrdosti směsí, které si týmy vybíraly podle charakteru trati.

Intermediálky a pneumatiky do mokra

V deštivých podmínkách byl Michelin pověstný svým dezénem, který dokázal z trati odvádět masivní množství vody.

Testování

Během éry pneumatikářské války v letech 2001–2006 bylo testování pneumatik extrémně agresivní, drahé a probíhalo neustále. Týmy obouvající Michelin (např. Williams nebo McLaren) měly vyhrazené plnohodnotné testovací týmy, které mezi jednotlivými velkými cenami najezdily tisíce kilometrů na okruzích jako Jerez, Le Castellet (Paul Ricard) nebo Monza.

Na rozdíl od dneška vyvíjel Michelin různé konstrukce a směsi pneumatik na míru pro konkrétní šasi a charakteristiku vozů svých partnerských týmů. Před každým závodním víkendem přivezl Michelin na trať několik variant specifikací. Piloti je během pátečních tréninků porovnávali a do sobotní kvalifikace museli vybrat jednu finální specifikaci pro zbytek víkendu.

Problémy Michelinu

Éra Michelinu ve formuli 1 přinesla průkopnické inovace, ale zapsala se do historie i několika zásadními technickými kontroverzemi a bezpečnostními krizemi. Jelikož francouzský výrobce působil v prostředí ostrého konkurenčního boje proti Bridgestonu, musel vývoj tlačit až na samotnou hranu fyzikálních zákonů.

Debakl v Indianapolis (Velká cena USA 2005)

Nejznámější fiasko v historii pneumatik ve F1, které vedlo k závodu se 6 vozy. Během pátečních tréninků na okruhu Indianapolis došlo k sérii těžkých havárií (včetně nebezpečné nehody Ralfa Schumachera).

Michelin pro rok 2005 podcenil nový, agresivně zdrsněný povrch trati a obrovské vertikální i boční zatížení v klopené zatáčce číslo 13. Konstrukce levé zadní pneumatiky toto namáhání nevydržela a kolabovala.

Michelin nedokázal zaručit bezpečnost svých pneumatik na více než 10 kol. Jelikož FIA odmítla narychlo postavit šikanu, všech 14 vozů na obutí Michelin po zaváděcím kole odjelo do boxů a ze závodu odstoupilo. Odstartovalo pouze 6 vozů na pneumatikách Bridgestone. Michelin následně odškodnil diváky vrácením peněz za vstupenky a zakoupením tisíců lístků pro následující ročník.

Velká cena Maďarska 2003

Po Velké ceně Maďarska 2003, kde Fernando Alonso na Michelinu deklasoval konkurenci o celé kolo, podal rival Bridgestone a tým Ferrari oficiální stížnost k FIA.

Pravidla určovala maximální povolenou šířku běhounu pneumatiky (270 mm). Šasi i konstrukce Michelinu byly navrženy tak, že nová neumytá pneumatika limit splňovala. Během jízdy na trati se však působením zátěže a teploty běhoun deformoval a rozšiřoval, čímž auta získávala zásadní výhodu v přilnavosti v zatáčkách.

FIA hrozila diskvalifikací týmů obouvajících Michelin. Francouzský výrobce musel během pouhých tří týdnů před Velkou cenou Itálie v Monze narychlo vyvinout a vyrobit zcela novou, užší konstrukci předních pneumatik, což v závěru sezóny výrazně pomohlo Michaelu Schumacherovi k zisku titulu.