SvětFormule.cz 
Málokterý konstruktér se do historie formule 1 zapsal tak výrazně jako Colin Chapman. Jeho jméno stojí za značkou Lotus, sedmi Poháry konstruktérů a šesti mistry světa – Grahamem Hillem, Jimem Clarkem, Emersonem Fittipaldim a Mariem Andrettim. Workoholik a úspěšný businessman, Colin Chapman, je dodnes znám pro svá rychlá, ale nespolehlivá auta, a také kauzu, která pošpinila jeho jméno krátce po jeho smrti v roce 1982.
Rodák z Richmodu, Anthony Colin Bruce Chapman vyrůstal v hotelu, který vlastnil jeho otec. Rychlé stroje obdivoval od malička – své první auto se údajně pokusil postavit už když mu bylo pouhých sedm let. Colin se rozhodl studovat inženýrství na Londýnské univerzitě, kde se naučil létat a v té době také postavil svůj první Lotus. Jednalo se o upravený model Austinu 7 z roku 1930 a s ním během studentských let závodil.
Colin miloval létání a tato láska ovlivnila způsob, jakým konstruoval své vozy. „Zjednodušit a přidat lehkost,“ jak často říkával, zásadní je udělat vše co nejlehčí. „Když přidáte výkon, jste rychlejší na rovinkách. Když uberete hmotnost, jste rychlejší všude,“ řekl v protikladu k Enzovi Ferrarimu, který tvrdil, že aerodynamika je pro lidi, kteří neumí postavit silný motor. V době, kdy Colin Chapman vstupoval do formule, stačilo totiž motor odkoupit, například Ford-Cosworth, a postavit kolem něj šasi. A to byla Colinova specializace.
Hlavním cílem při konstrukci jeho aut byla rychlost, rychlá auta přeci vyhrávají. Jenže jak byla jeho auta rychlá, tak byla i křehká, a právě jejich nespolehlivost je jednou z věcí, která vešla do dějin. Chapman prvně postavil auto, a až poté, co se něco pokazilo, začal opravovat závady a dotvářel tím perfektní vůz.
Rozbitnost vozů často sami piloti kritizovali. „Když jedu a vidím, že mě předjelo moje zadní kolo, tak vím, že sedím v Lotusu,“ neodpustil si poznámku Graham Hill. Hlasitě jej kritizoval i Jochen Rindt. Ten jednou kvůli kolapsu zadního křídla havaroval tak těžce, že jej museli vytahovat v bezvědomí. Chapmanovi poslal osobní dopis, ve kterém připomenul, jak málo nehod ve formuli 1 měl před tím, než začal jezdit s Lotusem. „Prosím, zvaž má doporučení. Mohu řídit jen auta, kterým alespoň trochu věřím, a myslím, že tvým brzy věřit přestanu,“ vyzval poté Chapmana k tomu, aby přehodnotil, jak svá auta konstruuje.
„Musí ujet jen 250 mil, takže pokud se rozbijí po 260 mílích, tak to děláme celkem dobře,“ říkával sám Chapman. „Samozřejmě se často stávalo, že se rozbily už po 240 mílích,“ dodal bývalý manažer Lotusu Peter Warr. Závady na Lotusu mohly za mnoho těžkých nehod, některých i smrtelných, a lidi Chapmana viní právě například za smrt Jochena Rindta, který zemřel po nehodě v Monze, nebo Jima Clarka, který zemřel při dosud nevysvětlené nehodě ve voze formule 2 na německém Hockenheimu.
Kromě inovací ve hmotnosti vozu však Colin Chapman přinesl do motorsportu i revoluci v aerodynamice. Chladiče se přemístily z přední části auta na boky, aby se zmenšil předek vozu, snížil odpor vzduchu a optimalizovalo těžiště. V 60. letech se také na vozech začínají objevovat první křídla. Inženýři tehdy řešili zásadní problém; jak zvýšit přilnavost auta, aby mohlo projíždět zatáčkami ještě rychleji? Odpověď čekala v oblasti letectví a letadel. Pokud je jejich křídla pomáhají udržet je ve vzduchu, tak pokud je otočíte, pak přeci pomohou vytvořit podobný efekt opačným směrem.
Na rok 1968 namontoval Colin Chapman jednoduchou verzi těchto křídel na jeho Lotus 49, který řídil Graham Hill, a ten s náskokem získal pole position a dokonce vyhrál závod. O dva týdny namontovalo křídla i Ferrari. Revoluce v aerodynamice přišla do formule 1. Chapman odpověděl jiným nápadem. Navrhl zadní křídlo, které podpíraly vysoké sloupky, aby na něj proudil čistší vzduch a bylo tak účinnější. Tehdy se to trochu zvrtlo a konstruktéři začali na své vozy montovat křídla různých velikostí, výšek a druhů. Celá věc se vymkla kontrole – některá křídla byla nestabilní, lámala se, ohýbala, kroutila a hroutila, a zasáhnout musela FIA s regulemi, aby byla křídla bezpečnější, ač méně učiná.
Vznik Lotusu a odkaz Colina Chapmana
Kromě toho, že byl workoholik a vynikající konstruktér, byl i výborný businessman. Jeho vozy byly jedněmi z prvních, které na sobě prezentovaly loga sponzorů a mezi ně patří i ikonická černá livrej John Player Special a Gold Leaf. Začátky v motorsportu prožil jako závodník, ale tato kariéra mu dlouho nevydržela. Bylo to údajně poté, co začal pracovat s Jimem Clarkem, kdy usoudil, že jeho poslání leží jinde než za volantem, a začal se naplno věnovat konstrukci vozů.
Za každým úspěšným mužem stojí žena, říká se, a nemůžeme mluvit o Colinu Chapmanovi, aniž bychom nezmínili jeho manželku Hazel. Svůj první vůz postavil Colin právě v garáži jejích rodičů. Colin se po dokončení školy na krátkou dobu přidal i ke Královskému letectvu. Hazel tehdy předal instrukce, jak mezitím pokračovat na úpravě a konstrukci dalších vozů. Po návratu nakupoval a prodával auta z druhé ruky a stal se členem 750 Motor Club, organizaci, která byla v šedesátých letech kolébkou mnoha inženýrů formule 1. V závodech byl Colinův vůz úspěšný a přicházely zakázky od zákazníků. Zbývalo jen založit firmu, a tak za pomoci Hazel a dvaceti pěti liber, které do firmy vložila, zakládá Colin Chapman roku 1952 Lotus. Hazel si vzal o dva roky později a ta se stala jeho oporou a stála na pozadí veškerých událostí firmy Lotus.
Business se rozjel. Od roku 1954 mohl Colin dát výpověd v British Aluminum Company, kde pracoval, aby se mohl uživit, a začal se naplno věnovat své vlastní firmě Lotus Engineering, která dodávala vozy pro různé zákazníky. Ve firmě vzniklo nové odvětví zaměřenému na závodění, vlastní tým Lotus. V roce 1956 se Lotus zúčastnil Le Mans 24h, kde závodil i sám Chapman.
Roku 1958 vstoupil Lotus do formule 1. První výhru ve formuli 1 získal pro vozy Lotus Stirling Moss za deštivého závodu v Monaku roku 1960, a to s týmem Roba Walkera. Pro Lotus jako tovární tým získal první výhru ve Velké ceně ve Watkins Glenu Innes Ireland.
Colin Chapman zemřel 16. prosince 1982 na zástavu srdce ve věku pouhých 54 let. Zanechal za sebou velký odkaz – za svou kariéru získaly Lotusy 79 výher ve velkých cenách, sedm Pohárů konstruktérů a šest titulů mistrů světa – pro Grahama Hilla, Jochena Rindta, Jima Clarka, Emersona Fittipaldiho a Maria Andrettiho.
Brzy po jeho smrti vyšla na povrch kauza s firmou De Lorean, kde měl Chapman zpronevěřit několik milionů liber. Jakou roli hrál ve zmizení tak vysoké sumy se nikdy neobjasnilo, a nešťastné načasování této kauzy dalo za vznik i konspiračním teoriím o tom, že Colin Chapman nezemřel, ale ze strachu zmizel do Jižní Ameriky. Ať už se má pravda jakkoliv, svět toho dne přišel o jednoho z géniů, který, ačkoliv pro některé možná nemilosrdně a za vysokou cenu, posunul formuli 1 na novou úroveň.
