Když neděle byla bez formule 1 a závodilo se v jiný den

Hned první Velká cena, která se započítávala do mistrovství světa F1, pořádaná na anglickém Silverstone, se jela v sobotu. Za slunečného počasí pod dohledem královské rodiny se odehrál první ze třiceti závodů pořádaných v sobotu. Pouze v letech 1976, 1978, 1980 a 1982 se účastníci GP sešli v neděli. Poslední sobotní závod ve Velké Británii se konal v roce 1983 a jeho vítězem se stal Alain Prost na Renaultu.

Druhým podnikem, který se nekonal v neděli, byl závod na 500 mil v Indianapols. Závod se koná ve svátek „Memorial Day“.  Tento svátek  je vzpomínkou na padlé muže a ženy, kteří sloužili v ozbrojených složkách USA. Tento den vznikl po ukončení občanské války, ale později se rozšířil na počest všech padlých Američanů během válek. Tento závod se vždy konal 30. května bez ohledu na den. V roce 1954 vyšlo datum na neděli, a tak byl závod přeložen na pondělí 31. května. Závody byly součásti MS v letech 1950-1960 a do seznamu přidaly dalších 11 podniků.

V pořadí třetí zemí, která pořádala závod v týdnu, byla VC Holandska. Ta v letech 1958, 1960 a 1961 nabídla závod F1 v pondělí. V roce 1969 a 1982 se závodilo v sobotu.

Tři sobotní účasti nabídly ve Velkých cenách USA 1959, 1981 a 1982.

Druhou v pořadí, co do počtu, je VC Jižní Afriky s počtem 21 závodů konaných jindy než v neděli.  Poprvé se v sobotu jelo roku  1962. Velká cena, plánovaná na konec roku 1964, byla přesunuta na 1. 1. 1965, což vyšlo na pátek. Novoroční termín si závod ponechal i v letech 1967 a 1968, kdy se závodilo v pondělí. Rokem 1969 byla přeložena termínově na březen a závody se konaly v sobotu.

Po jedné sobotní účasti mají i Kanada, Španělsko a Švédsko.

Celý seznam má 73 Velkých cen, které se nekonaly v neděli. Při počtu 1052 Velkých cen po závodu v USA 2021 se v neděli závodilo 979 krát. Sobota je v seznamu zaznamenána 57 krát. Zbylých 16 účastí si rozdělily ostatní dny v týdnu. Rokem 1985 naše statistika končí.