Proč bylo tolik jezdců potrestáno za rychlost v boxové uličce?

Proč bylo tolik jezdců potrestáno za rychlost v boxové uličce?

Výsledky letošní Velké ceny Monaka byly výrazně ovlivněny několika penalizacemi za těsné překročení maximální povolené rychlosti v boxech. Uděleny byly pěti jezdcům za šest různých incidentů, z nichž pětkrát byl limit překročen o pouhých 0,1 km/h. Nabízela se tedy možnost, že jde o chybu na straně měřícího systému. FIA to však jasně odmítla a vysvětlila, co stálo za přestupky tolika jezdců.

Lewis Hamilton, Oscar Piastri, George Russell, Pierre Gasly a Franco Colapinto – ti všichni obdrželi pětisekundový trest za rychlost v boxech, která přesáhla limit 60 km/h. Francouzský jezdec Alpinu tyto penalizace dostal dokonce dvě, což ho připravilo o pódiové umístění, které si vyjel na trati.

To, že jezdec překročí maximální rychlost v boxech, sice není nic, co bychom vůbec nevídali, ovšem v takové míře jako dnes se to již dlouho nestalo. Na penalizace za tento přestupek jsme zvyklí tak jednou za tři až pět závodů, ale ne šestkrát v jednom.

Někteří fanoušci se možné domnívali, že jde o poruchu na senzoru kontrolujícího rychlost vozů. A ani se není co divit, neboť pětkrát byl limit překročen o pouhých 0,1 km/h a jednou o 0,4 km/h. Gasly se dokonce cítil okraden a Alpine požádal o přezkoumání rozhodnutí komisařů.

Mezinárodní automobilová federace po rušném závodě překontrolovala všechny časy a měřící zařízení a žádnou abnormalitu nenašla.

Jako další vás možná napadne, že šlo o poruchu omezovače rychlosti na jednotlivých vozech, což zažil například Carlos Sainz při loňské Velké ceně Mexika. Pravým důvodem této záhady je však podle řídicího orgánu něco jiného. FIA věří, že za problémy jezdců projet boxovou uličkou rychlostí, která nepřekročí maximální limit, stála jízdní stopa, kterou do ní vjížděli.

Vjezd do boxů se totiž nachází v mírné zatáčce, a čára, která značí začátek boxové uličky, tedy není při vodorovná. To znamená, že vjezd do boxů si lze o pár metrů zkrátit tím, že jezdec projede zalomenou část rovně.

Podle mluvčího FIA měření začíná v ten moment, kdy čáru překročí jedno z kol vozu. Pokud si v Monaku pilot vjezd zkrátil, bylo to levé přední kolo.

To, že překročení limitu se pohybují v řádech desetin kilometrů za hodinu, je způsobeno skutečností, že systém neměří aktuální rychlost, ale pouze průměrnou.

Pod povrchem trati je v boxové uličce zabudováno několik elektrických kabelů, které ji rozdělují do několika sektorů. Jakmile monopost projede nad senzorem zabudovaném pod vrstvou asfaltu, oficiální FIA transpondér na daném voze odešle signál a z času, který jezdci zabere projet úsek mezi dvěma senzory, je vypočítána průměrná rychlost.

Je tedy možné, že žádný ze závodníků maximální rychlost ani nepřekročil. Nejspíš šlo pouze o to, že pilot si zkrátil vjezd do boxů a tím pádem, aniž by překročil limit, projel daný úsek rychleji, než kdyby dodržel stopu veprostřed vozovky.

Ukažme si to na příkladu. Vzdálenost mezi dvěma senzory je 500 metrů, jenže pokud jezdec vjede do boxové uličky rovně a ne obloukem, ušetří tím například 5 metrů, a tím pádem ujede mezi dvěma kontrolními body pouhých 495 metrů.

Pokud by jezdec projel celých 500 metrů rychlostí přesně 60 km/h, trvalo by mu to 30 sekund, jenže pokud do boxů vjede stopou, která sníží vzdálenost na pouhých 495 metrů, rázem by mu to trvalo pouze 29,7 sekundy.

Problém tkví tedy v tom, že průměrná rychlost je vypočtena podílem oficiální vzdálenosti, v tomto příkladu tedy 500 metrů, a celkového času, který jezdec průjezdem tímto sektorem strávil. Pokud tedy jezdec ujel ve skutečnosti o pět metrů méně, maximální rychlost v žádném okamžiku nepřekročil, jenže jakmile je vzdálenost, která je o 5 metrů delší než ta, kterou skutečně urazil, vydělena časem, za který ujel ten o 5 metrů kratší úsek, vyjde průměrná rychlost vyšší, než povoluje stanovený limit. V tomto případě 60,6 km/h.

FIA však potvrdila, že týmy byly před startem Velké ceny od ředitelství závodu o této skutečnosti informovány a jezdcům bylo doporučeno, aby zvolili širší stopu při nájezdu.

Jedním z „hříšníků“ byl také Lewis Hamilton, který však i přes penalizaci skončil na druhém místě, čímž se posunul na druhou příčku také v průběžném pořadí jezdců.

„Jo, nepřekročil jsem rychlost. Myslím, že je to způsobeno uspořádáním boxové uličky. Touhle boxovou uličkou jezdím už roky. Není to tím, že bych přijel a nezmáčkl tlačítko nebo něco takového. Omezovač rychlosti byl aktivován okamžitě,“ podpořil výše zmiňovanou teorii sedminásobný šampion.

„Myslím, že je to jen stopou, kterou jedete. Je to stejná stopa, kterou používáme už roky. Při vjezdu do boxů trochu zkrátíte bílou čáru, sklopíte hlavu a pokračujete dál. Byl jsem v šoku, když jsem slyšel, že jsem překročil rychlostní limit, protože ve skutečnosti jsem maximální povolenou rychlost nepřekročil. Myslím, že jde o vzdálenost, a to je něco, na co se opravdu musíme podívat. Slyšel jsem, že se to dnes týkalo spousty lidí a ti pravděpodobně rychlostní limit také nepřekročili,“ shrnul Brit ve službách Ferrari.

Zajímavé je, že všichni, kteří byli postiženi tímto kontroverzním trestem, byli poháněni motory Mercedes. Přesto to však s pohonnou jednotkou nebo omezovačem rychlosti nemá nic společného.

Také šéf McLarenu, Andrea Stella, přiznal, že Piastriho penalizace byla způsobena stopou, kterou Australan vjel do pitlane.

„Myslíme si, že to může být přílišným zkracováním trati v těch místech. To je teď naše hypotéza, takže jsme pak požádali Oscara, aby se tomu vyhnul. Jenže to zpočátku nepochopil. Víme, že někdy, když si trať příliš zkrátíš, to může způsobit, že se naměřená rychlost dostane nad povolený limit. V tuto chvíli ale nevíme víc,“ prozradil Ital vedoucí stáj z Wokingu.

Seznamte se se slavnými i současnými jezdci formule 1, kteří píší historii tohoto sportu. Jména jako Max Verstappen, Lewis Hamilton, Michael Schumacher, Niki Lauda nebo třeba Emerson Fittipaldi. Objevte profily jezdců, jejich kariéru, statistiky a úspěchy.

👉 Seznam jezdců F1 | Kdo jsou nejúspěšnější jezdci F1 všech dob?

Sdílejte na:
Zavřít
Zdeněk Pavelec

Autor článku:

Formuli 1 pravidelně sleduje od roku 2016, tedy od svých šesti let. Jeho prvním oblíbencem byl Kimi Räikkönen. Od chvíle, kdy Iceman ukončil kariéru, fandí Carlosi Sainzovi. Kromě formule 1 sleduje i juniorské série. Pro SvětFormule píše od listopadu 2025.

Další články autora →

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *