SvětFormule.cz 
V historii královně motorsportu došlo několikrát ke změně pravidel, ať to byly nové motory, revidované aerodynamika, případně zákaz tankování. V letošním roce nás čeká nová éra pravidel a tak jsme připravili přehled, kdo v minulosti na změně pravidel vydělal.
1961 – Nová éra motorů
Ačkoli od založení mistrovství světa F1 v roce 1950 došlo již k několika změnám pravidel, sezóna 1961 byla revoluční, protože objem atmosférických motorů byl snížen z maximálních 2,5 litru na 1,5 litru a byla zavedena minimální hmotnost vozu 450 kg (původně se uvažovalo o hmotnosti 500 kg).
Ferrari bylo na nové předpisy nejlépe připraveno, protože britské týmy, které dosud dominovaly, se mylně domnívaly, že jejich vliv povede k zrušení změn pravidel.
Nový motor italské stáje se vzpínajícím se koněm ve znaku byl založený na 1,5litrovém motoru V6 formule 2 použitém v roce 1960, ale s řadou úprav pod dohledem Carla Chitiho, včetně změny úhlu rozevření válců (V-úhlu) z 65° na 120°. Italská stáj měla také vylepšený podvozek, který byl evolucí modelu Ferrari 256, ale byl o něco užší a měl snížené těžiště. V přední části měl dva charakteristické vstupy ve tvaru nosních dírek, díky nimž si vysloužil přezdívku „Sharknose“ (žraločí nos). V roce 1961 vyhrál tento vůz pět ze sedmi závodů mistrovství světa, přičemž Phil Hill se stal mistrem po smrti svého týmového kolegy Wolfganga von Tripse v Monze.
Is the #Ferrari 156 'Sharknose' the most recognisable piece of #F1 history? As soon as you see that front nose you know exactly what's following behind it. Only a 1.5-litre V6 powers this Maranello-made beauty, but it was the car behind Phil Hill's 1961 World Championship win… pic.twitter.com/ZhYHU0IL6O
— Goodwood FOS (@fosgoodwood) August 10, 2025
1983 – Monoposty s plochou podlahou
V roce 1977 se do královny motorsportu definitivně dostavil přízemní efekt díky revolučnímu vozu Lotus 78 – výtvoru Colina Chapmana, který mistrně ovládl umění využívat spodní část vozu k vytváření podtlaku a přisávání vozu k trati. Vzhledem k tomu, že konkurenční týmy v následujících sezónách aplikovaly vlastní řešení a rychlosti v zatáčkách byly stále vyšší, byly vozy s přísavným efektem od sezóny 1983 zakázány a nahrazeny předpisy pro vozy s plochou podlahou. Mnoho konstruktérů včetně Adriana Neweyho považují změny z roku 1983 za jedny z nejrazantnějších ve formuli 1.
Vzhledem k tomu, že konečné rozhodnutí padlo v listopadu 1982, musely být všechny monoposty s přísavným efektem, které byly ve vývoji, sešrotovány. Geniální konstruktér Gordon Murray přišel s konceptem vozu ve tvaru šipky, s delším rozvorem a posunutím rozložení hmotnosti dozadu. Brabham BT52, poháněný přeplňovaným motorem BMW, byl navržen, vyroben a připraven za pouhých šest týdnů. Byl to relativně kompaktní vůz s palivovou nádrží, která nestačila na celou délku závodu, takže bylo nutné zastavovat v boxech pro doplnění paliva.
To bylo částečně způsobeno skutečnou trumfovou kartou týmu – čtyřválcovým turbomotorem BMW. Tento motor, navržený legendárním Paulem Roschem, byl nesmírně výkonný, ale svůj plný potenciál ukázal až v druhé polovině sezóny, kdy bylo poprvé použito speciálně vyvinuté palivo.
Vůz zvítězil při svém debutu ve Velké ceně Brazílie v rukou domácího hrdiny Nelsona Piqueta, který nakonec porazil Alaina Prosta v Poháru jezdců o dva body díky vylepšení v polovině sezóny (označovanému jako BT52B) a speciálně vyvinutému palivu.
Zatímco Piquet jezdil za Brabham a Prost za Renault, Ferrari se také dobře přizpůsobilo změnám pravidel a obhájilo titul v konstruktérech s francouzskou dvojicí Rene Arnoux a Patrick Tambay, která pravidelně sbírala body a získávala stupně vítězů. Brabham BT52B se tak stal prvním mistrovským monopostem s turbodmychadlem.
Riccardo Patrese back at the wheel of the #Brabham BT52, unleashing turbocharged 1980s #F1 power as it storms around the circuit. A true Grand Prix legend driving one of the wildest cars of its era! 🔥 #83MM pic.twitter.com/pxZZ2VQGFG
— Goodwood Road & Racing (@GoodwoodRRC) February 3, 2026
1989 – Zákaz turbo motorů
Renault nastartoval trend, když v roce 1977 představil první turbo motor ve formuli 1. Ačkoli byl model RS01 extrémně nespolehlivý, nakonec se ukázal natolik slibný, že mnoho jeho konkurentů tuto technologii převzalo. Turbo vozy byly součástí F1 více než deset let, ale rostoucí obavy o bezpečnost vzhledem k jejich výkonu a nákladům vedly řídící orgán F1 a FIA, k zavedení omezení a nakonec k jejich úplnému zákazu.
To však nezastavilo McLaren a jeho dodavatele motorů Honda, kteří po téměř dokonalé sezóně 1988 (v níž vyhráli všechny závody kromě jednoho) pokračovali v dominantním výkonu i v roce 1989 a tak obhájili tituly v šampionátu týmů i jezdců (mistrem světa se stal Alain Prost).
1989 Mexican GP 🇲🇽
Alain Prost 🇫🇷 🆚 Ayrton Senna 🇧🇷#Mclaren #Honda pic.twitter.com/FBrBTsu8pq— Retromania 48K+ 🆑assics & M🅾️torsport Lovers (@Retromania4ever) January 22, 2026
1994 – Zákaz pomocných systémů pro pilota
Na počátku 90. let byla F1 hřištěm pro elektronické pomocné systémy pro jezdce, přičemž nejlepším příkladem byl vůz Williams FW15C, který hladce kombinoval aktivní odpružení, kontrolu trakce, antiblokovací brzdový systém a mnoho dalšího, čímž dominoval sezóně 1993.
Všechny výše uvedené systémy byly však pro sezónu 1994 zakázány, zatímco tankování během závodu bylo povoleno poprvé od roku 1983, což donutilo týmy vrátit se k rýsovacím prknům a hledat jiné způsoby, jak zrychlit čas na kolo.
O titul bojoval Benetton s Michaelem Schumacherem, zatímco trojnásobný mistr světa a nová posila týmu Williams Ayrton Senna nedokončil první tři závody a poté bohužel utrpěl smrtelnou nehodu během VC San Marina.
V reakci na smrt brazilského pilota byla zavedena další série bezpečnostních změn na monopostech, po nichž byl Michael Schumacher s Benettonem obviněn konkurencí z porušování pravidel. Němec ale v posledním závodě sezóny kontroverzně narazil do Damona Hilla a stal se poprvé v kariéře mistrem světa.
For those who don’t know: Adelaide 1994, last race of the season.
Schumacher (92 points) deliberately turned into Damon Hill (91 points, white and blue car) to damage his car and forced a double DNF.
Michael won that championship by one point. pic.twitter.com/iZr2CMNnoA— shin (@verstanakin) October 31, 2024
1998 – Užší vozy a drážkované pneumatiky
Sezóna 1998 znamenala začátek éry užších monopostů ve formuli 1, kdy se šířka vozů snížila ze dvou metrů na 1,8 metru a byly zavedeny drážkované pneumatiky (tři vpředu, čtyři vzadu). Tyto úpravy pravidel byly koncipovány tak, aby snížily dostupnou přilnavost omezením potenciálu zařízení generujících přítlak a zmenšením styčné plochy pneumatik o přibližně 12 % bez nutnosti použití nepřiměřeně úzkých pneumatik. Došlo také k dalším změnám, včetně tvaru podvozku z bezpečnostních důvodů.
Williams byl dominantní v průběhu 90. let, když získal konstruktérský titul v letech 1992, 1993, 1994, 1996 a 1997, ale rok předtím, než vstoupila v platnost nová pravidla pro rok 1998, přišel o svého hvězdného konstruktéra Adriana Neweyho, který odešel právě do McLarenu.
Ačkoli začal pracovat až na začátku srpna 1997, již předtím pracoval na nápadech pro pravidla pro rok 1998, včetně nutnosti prodloužit rozvor kol, což bylo v rozporu s konvenčním myšlením, z důvodu aerodynamiky a diagonální stability. Geniální konstruktér pracoval také na snížení těžiště pro jemnější přenos hmotnosti a našel způsob, jak zachovat něco, co se blížilo podvozku ve tvaru písmene V, navzdory úpravám pravidel, které ho měly učinit hranatějším.
Neweyho konstrukční kancelář tak přišla s brilantním řešením těchto změn. Monopost MP4/13 s motorem Mercedes získal 12 pole position, devět vítězství, 20 pódiových umístění, a především první mistrovský titul jezdců a týmů pro McLaren za sedm let. Pro některé v paddocku byla souvislost jasná.
„Jediné, co můžete udělat, je podívat se na výkony týmů a pokusit se najít společného jmenovatele, a museli byste říct, že bez něj si Williams nevede tak dobře a s ním si McLaren vede lépe než loni,“ řekl na začátku sezóny na Adriana Neweyho Damon Hill.
By the narrowest of margins, the mega #MP413 wins the vote to become your first #McLarenBattles finalist. #BeautyShot pic.twitter.com/x2mgizjFey
— McLaren Mastercard Formula 1 Team 🧡 (@McLarenF1) December 22, 2014
2009 – Přepracovaná aerodynamika a zázračný Brawn
O něco více než deset let později stála F1 na prahu dalšího zásadního přerodu, který obrátil dosavadní pořadí vzhůru nohama a přinesl příběh jako z Hollywoodu.
Vzhledem k tomu, že se na začátku tisíciletí na vozech objevila řada křidélek, bylo rozhodnuto, že téměř všechna aerodynamická zařízení, s výjimkou zřejmých předních a zadních křídel (i když s výrazně odlišnými rozměry), budou pro rok 2009 zakázána. Zavedly se širší přední křídla, užší a vyšší zadní křídla a částečně se zjednodušily různé klapky a lopatky, které byly na monopostu.
Zároveň byly znovu zavedeny hladké pneumatiky a týmy měly také možnost používat zcela nový systém KERS (Kinetic Energy Recovery System), který přeměňoval energii vznikající při brzdění na boost, který mohl aktivovat pilot dle své potřeby.
Příběh Jenson Buttona a stáje Brawn, kteří vyhráli mistrovství jezdců a konstruktérů v roce 2009, začal koncem listopadu 2007. Toho dne nový šéf týmu Ross Brawn po dvou letech přestávky od královny motorsportu vstoupil do Hondy a rozhodl, že se tým musí soustředit na významné změny aerodynamických pravidel pro rok 2009. Výsledkem byl legendární Brawn BGP001.
Vůz je známý kontroverzním dvojitým difuzorem, který byl komisaři při úvodní VC Austrálie shledán legálním. Ačkoli Toyota a Williams také přišly s podobným designem, Brawn to zvládl nejlépe a Jenson Button vyhrál šest z prvních sedmi závodů roku 2009.
Ale nešlo jen o dvojitý difuzor. Vůz také přišel s konceptem předního křídla s odtokovým koncem, který se brzy stal všudypřítomným a vycházel z vylepšení, která Honda provedla v roce 2008, zejména v oblasti odpružení. Přestože nově nezávislý tým v průběhu sezóny bojoval s rozpočtem, a tedy i s vývojem, vůz zůstal dostatečně konkurenceschopný, aby Rubens Barrichello vyhrál ve Valencii a Monze a Jenson Button se stal mistrem světa v Brazílii.
On this day in 2009 💚
A 1-2 finish at the Australian GP with Jenson Button leading home Rubens Barrichello 🏆 pic.twitter.com/3D8TjqJrsv
— BrawnGP (@BrawnGP1) March 29, 2024
2014 – Turbo-hybridní šestiválcové pohonné jednotky
Jedna z největších změn motorů v historii královny motorsportu se odehrála v roce 2014, kdy týmy vyměnily své 2,4litrové atmosférické motory V8 za průlomové 1,6litrové turbo-hybridní pohonné jednotky V6, které se používají dodnes.
Ústředním prvkem těchto nových motorů byl MGU-K (Motor Generator Unit Kinetic) pro rekuperaci kinetické energie při brzdění a MGU-H (Motor Generator Unit Heat) pro rekuperaci tepelné energie z výfukových plynů, spolu s řadou dalších změn.
Mercedes, který od svého návratu do F1 jako tovární tým v roce 2010 udělal velký pokrok a vložil značné prostředky do projektu pro rok 2014, si užil raketový start do nové éry – monopost Mercedes W05 vyhrál 16 z 19 závodů a oba světové tituly, přičemž Lewis Hamilton se stal podruhé mistrem světa.
Úspěch Stříbrných šípů byl způsoben řadou faktorů. Zaprvé, byli první, kdo se začal pracovat na nové generaci motorů a také měli rozsáhlé znalosti o systému KERS, které mohli využít ve své práci na systémech rekuperace energie. Zadruhé, byl to tým, který se rychle rozrostl poté, co Mercedes převzal bývalý tým Brawn, a vyvinul se do bodu, kdy byl připraven bojovat na špici – což se odrazilo v dobré práci, kterou odvedli při různých změnách podvozku. Zatímco motor byl klíčem k jejich úspěchu, Mercedes W05 byl také velmi efektivním vozem.
To neznamená, že to bylo snadné. Mercedes možná strávil více času na projektu pohonné jednotky než ostatní, ale během toho narazil na spoustu problémů a dokonce i v polovině roku 2013 panovaly obavy, že nebude připraven. Mercedes AMG High Performance Powertrains však odvedl vynikající práci při řešení problémů a vyrobil pohonnou jednotku, která stanovila standard pro F1 v roce 2014 a pro následující roky.
Tím skončila dominance Red Bullu se Sebastianem Vettelem v letech 2010 až 2013, ale také začala vítězná série Mercedesu, která se zapsala jako nejdelší v historii F1.
2017 – Delší, širší a rychlejší vozy
V roce 2017 byly předpisy ohledně šířky monopostů z roku 1998 účinně zrušeny. Tak se změnila délka podvozku, šířka předních a zadních pneumatik, šířka předních křídel a minimální celková hmotnost.
Nová generace vozů, která vykazovala vyšší přítlak a přilnavost, překonala v průběhu roku celkem 11 rekordů na kolo (v Ázerbájdžánu, Monaku, Rakousku, Velké Británii, Belgii, Singapuru, Malajsii, Rusku, USA, Mexiku a Brazílii). Přesto Mercedes obhájil oba šampionáty. Lewis Hamilton tak získal čtvrtý titul mistra. Nicméně velmi důstojným soupeřem jim bylo Ferrari se Sebastianem Vettelem.
2022 – Další éra přízemního efektu
Jak již bylo zmíněno, přízemní efekt byl v roce 1983 zakázán, ale šéfové F1 se rozhodli jej v roce 2022 znovu zavést v rámci řady radikálních změn, jejichž hlavním cílem bylo snížit špinavý vzduch. Vozy opět mohly jezdit blízko za sebou a piloti měli větší šance ne předjíždění.
Podvozek tak vytvářel většinu aerodynamické přilnavosti, specifikace předních a zadních křídel byly výrazně změněny, byly zavedeny větší ráfky kol spolu s nízkoprofilovými pneumatikami Pirelli a byly zrušeny boční deflektory a mnoho dalšího.
Před touto změnou dominoval Mercedes v letech 2014 – 2021, když vyhrál všech osm konstruktérských titulů. Ohledně jezdců byli piloti Stříbrných šípů překonání pouze v sezóně 2021, kdy Max Verstappen kontroverzně zvítězil v posledním závodě v Abú Zabí a porazil Lewise Hamiltona.
V roce 2022 však Red Bull s motory Honda zabral a Adrian Newey, který jako jeden z mála současných konstruktérů, kteří zažili éru původního efektu přilnavosti, dohlížel na dominantního Maxe Verstappena. Monopost Red Bullu RB19 pro sezónu 2023 byl ještě dominantnějším, když rakouská stáj vyhrála 21 z 22 závodů.
Svět Formule je nezávislá česká redakce zaměřená na motorsport. Naším cílem je nabízet kvalitní, ověřený a srozumitelný obsah pro fanoušky formule 1. Pokud vám naše práce dává smysl, můžete nás podpořit symbolickým kafem 🏎️ přes platformu Buy Me a Coffee a pomoci nám udržet Svět Formule nezávislý i do dalších sezón.
Děkujeme, že nás čtete.
Formule 1 je nejprestižnější motoristická soutěž na světě. Každý rok se jezdí desítky velkých cen, které sledují miliony fanoušků. Zajímá vás, jak F1 funguje, jaké jsou pravidla a co vše tento sport obnáší?
👉 Manuál F1 | Co je formule 1 | Kde sledovat formuli 1 | Proč se F1 nazývá formule 1?
Autor článku: Jan Fridrich
Formuli 1 sleduje přes 20 let, od roku 2017 píše pro Svět Formule a od října 2020 působí jako šéfredaktor. Jeho nejoblíbenější jezdec je Michael Schumacher a je fanouškem Ferrari. V případě zájmu o spolupráci ho můžete kontaktovat na: jan.fridrich@svetformule.cz.
