Grand Prix de Monaco Historique Cena Laudy, monoposty 1973-1976: Stuart Hall a jeho McLaren M23 i v dešti bez chyby

Grand Prix de Monaco Historique Cena Laudy, monoposty 1973-1976: Stuart Hall a jeho McLaren M23 i v dešti bez chyby

Do závodu o trofej Nikiho Laudy pro vozy F1 z let 1973-1976 se přihlásilo 26 konkurentů, mezi nimi bývalý jezdec F1 Jean-Denis Deletraz (Shadow DN3) a syn monackého vítěze roku 1978 Patricka, Loic Depailler (Tyrrell 007).

Zatímco „hodil Francouz již po pátku ručník“ houslili na špičce pole tři vyslovení specialisté historiků a tohoto obtížného okruhu: Stuart Hall (McLaren M23 po Peterovi Revsonovi), Michael Lyons (McLaren M23/M26) a Nick Padmore (Lotus 77). V kvalifikaci byl Hall jen o 0,4 sekundy před Lyonsem a o další 0,4 sekundy před Padmorem. Motivovaný Deletraz zajel 7. čas, další ex-polo-profík Toni Seiler (Shadow DN1) byl 10.

V neděli se očekával velký duel kohoutů Halla s Lyonsem, jehož „McLaren M26“ se ovšem znalcům a především inspektorům nelíbil. Vůz byl vybaven (mimo jiné) přídí z M23, což neodpovídalo pravidlům – a Lyons nakonec směl startovat jen jako „host mimo konkurence“. Hall předvedl perfektní start, zatímco se za ním Lyons musel robustně bránit Padmoreovi. Zbytek závodu se Hall s Lyonsem utrhli ostatním, bílý Yardley-McLaren si ale dokázal udržet sekundový polštář až do cíle. A to přesto, že v poslední třetíně začalo lehce pršet. To rozházelo pány Fultona, který vtěsnal svůj Penske PC3 do bariéry v St. Dévote a pana Greena, který předvedl s jeho Tyrrellem 007 stejný kousek v zákrutu Massenett. O třetí místo za Padmorem velmi zábavně bojovali téměř celý závod Guillaume Roman (Ensign N175) s Fredericem Lajouxem (Surtees TS19). Rozhodlo mokré finále, ve kterém Lajouxova jízda skončila nehodou v Rascasse…

Laudova trofej tedy byla velkým úspěchem pana Roalda Goetheho. Otec aktuálního jezdce F2 Olivera, nejen vlastní vůz vítěze, sám dojel na Tyrrellu 007 kompetentně čtvrtý!

Výsledek GP de Monaco Historique, Cena Nikiho Laudy:

  1. Start Hall, McLaren M23
  2. Nick Padmore, Lotus 77
  3. Guillaume Roman, Ensign N175
  4. Roald Goethe, Tyrrell 007
  5. Vicente Potolicchino, Ensign N174
  6. Jean-Denis Deletraz, Shadow DN3
  7. Nicky Griot, March 761
  8. Chris Macallister, Ferrari 312T2
  9. Richard Griot, March 741
  10. Fabrice Notari, Shadow DN1

Formule 1 jezdí na okruzích po celém světě – v ikonickém Monaku, na historické Monze, československými fanoušky oblíbeném Hungaroringu, v přímořské Yas Marině v Abú Zabí, která rozhodla o nejednom mistrovství, na nejmodernějším okruhu v Las Vegas nebo britském Silverstone, kde má šampionát svůj počátek. Každý okruh má svá specifika, rekordy a každý pamatuje nezapomenutelné momenty.

👉 Přehled okruhů F1 | Kalendář závodů | Jak dlouho trvají závody? | Kde se konají závody F1?

Sdílejte na:
Zavřít

Autor článku:

Automobilové závody pravidelně sleduje od poloviny 70. let. Po ukončení vlastní aktivní závodnické kariéry se zhruba 30 let věnuje žurnalismu. Mimo v češtině pravidelně zveřejňuje také v německém a anglickém jazyce. Jeho články byly tištěny i v ruštině, italštině, polštině a čínštině. Mimo to je autorem několika knih o motorsportu.…

Další články autora →

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *