Nová kniha „Hrdinové formule 1, osm nesplněných snů“

Autor představuje svoji novou knihu: „Dobrá, 70. léta měla své záporné stránky, jako například podivnou módu, komunistický diktát, ne vždy líbivou hudbu a život za latentního strachu z nukleární války. Pro příznivce automobilového sportu ovšem tato epocha představovala zlaté, ničím nedosažitelné a bohužel neopakovatelné období. Málo při  tom vadilo, že se fandové v tehdejším Československu o výsledcích a dění ve velkém mezinárodním motorsportu dozvídali jen velmi střídmě a se zpožděním. Možná právě to vedlo k tomu, že se hrdinové formule 1, tohoto „nejkapitalističtějšího ze všech kapitalistických sportů“, pro příznivce na východě stali jakýmisi vzdálenými a fanaticky uctívanými polobohy.“

„Však to také divocí bozi byli. Jistě, zlepšování bezpečnosti sportu tehdy dělalo své první krůčky a ne každá nehoda musela zákonitě končit tragicky. Díky technickým  a aerodynamickým pokrokům se ovšem rychlost monopostů zvyšovala nesouměrně k vývoji tratí. Nikdo, kdo tehdy obklopen desítkami litrů paliva a s několika sty neposlušnými koníky za zády, usedal do své hliníkové konstrukce krčící se na obrovských gumových válcích pár centimetrů nad asfaltem, si nemohl být jist, že v neděli po závodě znovu povečeří se svou přítelkyní nebo ženou, která mechanickými stopkami oddaně měřila a zapisovala časy jeho průjezdů. Kdo to tehdy dotáhl až do formule 1, ten již léta riskoval opravdu všechno – jen proto, aby se nebezpečí smrti přiblížil co nejvíce. Ovládat tehdejší výtvory více či méně geniálních konstruktérů, kteří prostřednictvím „pokusů přímo za závodu“ prověřovali své nápady, vyžadovalo hodně talentu, odvahy a především důvěry v osud.“

„Piloti formule 1 70. let byli opravdové nezaměnitelné osobnosti, které „měly něco za sebou“. Stejně tak nezaměnitelné byly i vozy této dekády. Aerodynamika a jejím prostřednictvím zvýšená přilnavost v zatáčkách právě začaly hrát rozhodující roli a každý z tehdejších designérů objevoval její taje po svém. Výsledkem byly vozy svérázných tvarů, které by fandové rozeznali i se zavázanýma očima jen tak po hmatu.“

„Dekáda let 1970 až 1979 byla dekádou ryzích osobností a charakterů. A to nejen co se jezdců, majitelů stájí a konstruktérů týče. O originálních kreacích na čtyřech (a i více!) kolech jsme si právě pověděli výše, nezaměnitelný charakter tehdy ovšem měly i závodní dráhy. Do kalendáře FIA se sice právě začaly prodírat autodromy moderního pojetí, pořád ještě ale přežívaly i „horské dráhy z předválečné doby kamenné“, které neprominuly ani tu nejmenší chybičku jezdce a na každém metru se snažily zničit použitý materiál. Formule 1 tehdy byla jiným sportem a její aktéři byli lidé jiného rázu, než dnes. Společný má tato disciplína opravdu již jen název.“

„Každý z borců, který v 70. letech riskoval svou finanční jistotu a zdraví, jen aby mohl alespoň jednou vyrazit do Velké ceny mistrovství světa, byl  hrdinou sám o sobě. Pojďme se podívat na příběhy osmi z nich. Nejsou to příběhy těch nejšťastnějších. Jsou mezi nimi vítězi Grand Prix, kteří na „Golden Seventies“ dodnes s nadšením vzpomínají, ale i ti, kteří za úspěch považují holou účast a skutečnost, že přežili. V této knize ale nalezneme i osudy těch, kteří během této krásné a přesto vražedné dekády za svou nevysvětlitelnou vášeň zaplatili životem.“

„Tehdy se mnozí z nás právě začali o motorsport zajímat a formule 1 jim učarovala právě pro její nedosažitelnost, pestrost a nebezpečí. Jak rád bych se vrátil nazpět a tuto dekádu si pořádně vychutnal. Činím tak alespoň prostřednictvím této knihy…“