Osobnosti F1: Strážný anděl pilotů jménem Sid Watkins

Eric Sidney Watkins se narodil 6. září 1928 v Liverpoolu a motorsportové prostředí jej provázelo od brzkého věku. Jeho otec Wallace Watkins měl totiž dílnu na opravu kol, která přerostla v servis aut, kde Sid pracoval až do jeho pětadvaceti let. Když doma oznámil, že se chce stát doktorem, otec nesouhlasil a řekl mu, že mu studium nezaplatí. Sid ale získal stipendium na Liverpoolské univerzitě a v roce 1956 dokončil studium medicíny.

Působil v Západní Africe, kde zkoumal účinky horka na lidskou fyziologii. Zde si vyzkoušel závodění na vlastní kůži, ale ze Západoafrické rallye musel předčasně odstoupit. On sám si ale uvědomil, že kariéru v motorsportu vidí mimo závodění. V roce 1958 opustil Afriku a odjel na studia do Oxfordu, kde se věnoval neurochirurgii. Pravidelně navštěvoval okruh Silverstone, kde se v roce 1961 stal hlavním lékařem pro motokárové závody.

O rok později na řadu přišlo další stěhování, a to do New Yorku, kde přijal nabídku vyučovat na Newyorské státní univerzitě v Syrakusách. Na okruhu Watkins Glen působil jako člen lékařského týmu, kde se poprvé podílel i na formuli 1. Přišel konec sedmdesátých let a Watkins se vrátil do Londýna jako profesor neurologie na Londýnské univerzitě a stal se i členem lékařské komise RAC – Royal Automobile Club, kde řídil lékařský tým v průběhu velkých cen v Británii.

V roce 1978 k němu do ordinace přišel Bernie Ecclestone, aby jej vyšetřil, ale jeho pravé úmysly byly jiné – nabídl mu místo lékaře formule 1 a Watkins souhlasil. Údajně byl Sid Watkins tím jediným, od kterého si Bernie Ecclestone nechal poroučet. V té době lékařské zázemí na okruzích nebylo perfektní a Watkins měl být tím, který všechno změní. Jeho přijetí jako oficiálního lékaře se ale setkalo s problémy. „Lékaři na okruhu si neuvědomovali, že jsem na jejich okruh přijel, abych jim pomohl, ne abych působil jako policista. Postupem času tyto problémy zmizely.“

Po třech měsících v jeho nové roli přišla Velká cena Itálie, kde havaroval Ronnie Peterson a z hořícího vozu jej vytahovali ostatní piloti. Watkins tehdy okamžitě letěl na místo nehody a na sanitku čekal osmnáct minut. Peterson na druhý den zemřel a Watkins vyžadoval změny. Zavedl anesteziologa na místě, lékařské auto, lepší vybavení na okruhu a chtěl k dispozici vrtulník k přesunu raněných. Ecclestone vše zařídil do tří týdnů. Dále také požadoval, aby v prvním kole za monoposty jel medical car.

Remembering Professor Sid Watkins, born #OnThisDay in 1928.

Watkins was F1's official doctor from 1978-2002.

Pic – Jacarepagua, 1981 📷 David Phipps#F1 pic.twitter.com/win472DqwB

— F1 1950-2024 (@F1_1950_2024) September 6, 2023

Vždy byl připraven vyjet na trať, pokud se cokoli stalo a nečekal ani na pokyny vedení závodu. „I když se jedná jen o mechanický problém, který způsobil červenou vlajku, je lepší vyjet se podívat než později zjistit, že jsme měli jet. Když se dostanu ke zraněnému pilotovi, první prioritou je stabilizovat ho a pak ho dostat z vozu, aniž bych mu více ublížil. Pokud dojde k požáru, je situace samozřejmě jiná a pilota musíme co nejrychleji dostat ven.“ Watkins vytvořil pravidla i pro traťové maršály, kteří u zraněných pilotů byli dříve než on.

I když se snažil zlepšit podmínky, smrt z formule 1 nezmizela. V roce 1982 byl přítomen u nehody Gillese Villeneuvea a zavedl mu dýchací trubici. Na druhý den jej společně s Joann Villeneuveovou odpojil od přístrojů. Později toho roku v Kanadě došlo na nehodu Riccarda Palettiho, jehož vůz začal hořet. Watkins utrpěl popáleniny rukou a jeho boty se v žáru roztavily.

„Dělám si legraci z toho, že jako neurochirurg bych neměl být na závodech povinný, protože piloti nemají žádný mozek… jinak by nezávodili.“ – Sid Watkins

Ayrton Senna se stal jeho blízkým přítelem již v začátcích své kariéry. Velká cena San Marina ale byla ránou pro mnoho lidí. V tréninku zahynul mladý rakouský pilot Roland Ratzenberger a Senna z jeho smrti nebyl ve své kůži. Watkins věděl, že Senna má pochybnosti, a tak mu řekl: „Co ještě potřebuješ? Třikrát jsi získal titul mistra světa. Jsi zřejmě nejrychlejší pilot. Vzdej to a pojďme na ryby.“ Senna ale odpověděl: „Side, jsou určité věci, které nemůžeme ovlivnit. Nemůžu skončit, musím pokračovat.“ Byla to Sennova poslední slova vůči Watkinsovi. Britský neurochirurg označil Sennovu smrt za jeden z nejhorších okamžiků jeho kariéry. On sám byl u něj jako první a na místě provedl tracheotomii. „Vypadal klidně. Zvedl jsem mu víčka a ze zorniček bylo jasné, že má masivní poranění mozku. Zvedli jsme ho z kokpitu a položili na zem. Když jsme to udělali, vydechl, a přestože nejsem věřící, cítil jsem, že jeho duše v tu chvíli odešla.“

V tom samém roce vznikl Poradní výbor FIA pro bezpečnost a Sid Watkins se stal jeho předsedou. Mika Häkkinen havaroval během Velké ceny Austrálie v roce 1995 a kvůli nárazu ve velké rychlosti upadl do bezvědomí. Lékaři, kteří na místo dorazili před Watkinsem, provedli nouzovou tracheotomii. Po příjezdu Watkinse dvakrát Häkkinenovi nahodili srdce.

Watkins byl v roce 2002 jmenován nositelem Řádu britského impéria za zásluhy o zvýšení bezpečnosti při závodech. Do odchodu do důchodu působil jako prezident Institutu pro bezpečnost motoristického sportu. Zemřel 12. září 2012 v Londýně, obklopen rodinou. Za svůj život byl třikrát ženatý a měl čtyři děti.

Bezpečná královna motorsportu

Sid Watkins v královně motorsportu učinil mnoho významných změn a přispěl ke zlepšení bezpečnosti. Mezi tou první změnou byla přítomnost okamžité lékařské péče. Zajistil, aby na každém závodě byl přítomen plně vybavený lékařský tým. „Kromě anesteziologů a odborníka na resuscitaci máme také specializované chirurgy na hrudník, břicho, ortopedii a specializovaná poranění.“

Již v začátcích jeho kariéry zavedl koncept medical caru neboli lékařského vozu, který vozy následoval po dobu prvního kola, aby v případě nehody nastala rychlá reakce. Došlo také na instruktáže pilotů, kde se probírala bezpečnost spojená s konkrétními problémy na tratích a také docházelo na poučení traťových maršálů.

Podporoval vylepšení přileb pilotů a zasloužil se o zavedení systému HANS – Head and Neck Support neboli Systém podpory hlavy a krku, který při nárazu drží hlavu pilotu ve stabilizované poloze. Dále prosazoval vylepšení konstrukce trati a bariér. Jelikož zpočátku lékařské zázemí vypadalo jako stan, byla potřeba vše zlepšit. Usiloval o lepší vybavení s dostupnou lékařskou technologií.

Kromě zázemí zlepšoval i komunikaci na trati mezi piloty a zdravotníky. Po nehodách prováděl vyšetření pilotů, kdy posuzoval, zda jsou schopni pokračovat v závodění či nikoli. V případě nehody zajistil bezpečný převoz zraněných do nemocnice, včetně přítomnosti vrtulníku.

Bez Sida Watkinse by nyní formule 1 nebyla tak bezpečným sportem. Jeho odkaz žije každý závodní víkend. Po jeho smrti mu mnoho osobností a pilotů formule 1 vzdalo holt. „Když měl pilot F1 velkou nehodu, nebyl si jistý, jestli po probuzení uvidí Boha, nebo Sida Watkinse. V lékařské profesi to bylo jedno a totéž,“ vzpomínal Peter Hamlyn, významný neurochirurg a lékař, který nastoupil na místo Watkinse.

„Ne, nebyl to pilot. Ne, nebyl to inženýr. Ne, nebyl to konstruktér. Byl to lékař a je spravedlivé říci, že za mnoho let udělal více než kdokoli jiný pro to, aby byla formule 1 tak bezpečná, jak je dnes. Mnoho pilotů a bývalých pilotů vděčí za své životy jeho pečlivé a odborné práci, která vedla k obrovskému pokroku v úrovni bezpečnosti, kterou dnešní jezdci možná považují za samozřejmost,“ řekl Ron Dennis, bývalý šéf McLarenu.

„Sid Watkins vám často předepisoval silnou whisky a aspirin, pokud vám zrovna nevisela noha. Byl to jeho způsob, jak říct, že se s tím máte prostě smířit a pokračovat,“ řekl bývalý pilot F1 Martin Brundle. Byl také průkopníkem nových postupů v neurochirurgii a zkoumal Parkinsonovu chorobu, pohybové poruchy a dětskou mozkovou obrnu.