Jak Bernie Ecclestone vzpomíná na nehodu Ayrtona Senny

Formule 1 zdaleka nebývala tak bezpečným sportem, jakým je dnes. Nehody, které ukončily kariéru či život mnohým pilotům, byly natolik běžné, že by mnozí řekli, že tak to prostě ke sportu patřilo, a na tuto éru vzpomínají s nostalgií až s obdivem.

Díky těmto nehodám a obětem však formule 1 mohla postupně zlepšovat své bezpečnostní standardy, vyvíjet vozy a vytvářet nátlak, aby se zlepšila i bezpečnost okruhů. Po sezóně 1982, ve které zemřel Gilles Villeneuve, Riccardo Paletti, a některé další piloty potkaly tak těžké nehody, při kterých byli málem zraněni i fanoušci, se formule 1 dočkala náležitých změn.

Začalo se blýskat na lepší časy. K nehodám stále docházelo, ale pokud nezapočítáme smrt Elia de Angelise během testování, zůstal Riccardo Paletti po dvanáct let posledním pilotem, který zemřel během závodního víkendu. Až do roku 1994.

Závodní víkend Velké ceny San Marina začal havárií Rubense Barrichella během páteční kvalifikace. Vyvázl pouze se zraněním, zbytku víkendu se však nemohl účastnit.

Během druhé kvalifikace následující den zemřel Roland Ratzenberger. Byla to teprve jeho třetí účast na závodním víkendu. Bylo to toho dne, kdy Sid Watkins řekl Ayrtonovi Sennovi, aby se v neděli závodu neúčastnil a namísto toho šel raději na ryby.

Senna rady neuposlechl a toto rozhodnutí se mu stalo osudným.

„Ihned po nehodě jsem šel do řídící věže, abych se podíval, co přesně se stalo. Tam jsem mluvil se Sidem a ten řekl, že má poranění hlavy [it’s his head]. Já mu rozuměl, že je mrtvý [he’s dead]. Vyšel jsem ven a byl jsem samozřejmě velmi rozhozený. Jak jsem odcházel, viděl jsem Sennova bratra Leonarda. Zeptal se mě, co se stalo, a já mu oznámil, že to vypadá, že je mrtvý. A to bylo všechno,“ rozhovořil se Bernie Ecclestone pro server RacingNews365.

„Odešel jsem poměrně brzy. Prostě jsem chtěl odtamtud vypadnout. Nebylo nic, co by se s tím dalo dělat a já se nechtěl zapojovat do toho, že by se závod mohl zrušit a neříkat nic o tom, že zemřel, že ho odvezli do nemocnice.“

„Tak to vypustili ven, protože kdyby tehdy zemřel na okruhu, tak bychom samozřejmě museli celý závod zrušit, takže to byl důvod, proč jsem nechtěl být zatahován do toho, že je mrtvý.“

Ačkoliv Senna zůstával ještě naživu, prodělal několik zástav srdce. Došlo ale k nenávratnému poškození mozku a Sennovi již nebylo pomoci. O jeho osudu se Ecclestone dozvěděl plnou pravdu až večer. „Nikdy jsem se Sida nedoptával, zda mi opravdu řekl, že má poraněnou hlavu,“ přiznal třiadevadesátiletý Brit.

„Dříve jsme ztráceli mnohem více pilotů, jednoho nebo dva za rok, a pak to přestalo a už se to nedělo. Problém byl, že když někdo zemřel, přešli jsme to a nikdo se nesnažil s tím něco dělat. Bylo to normální. A byla to hloupost. A pak jsme tomu najednou znovu čelili.“

„Max Mosley mi řekl, že tímhle formule 1 skončí, což byl asi způsob, jakým jsme měli uvažovat. Nakonec se formule 1 stala ještě populárnější.“

„Myslím, že to bylo proto, že se o tom tolik mluvilo. Nikdy předtím nedošlo k takovému incidentu, který by lidem trochu více otevřel oči. Tenhle to dokázal.“

Jako celý svět, i Ecclestone vzpomíná na Sennovu nehodu jako na velkou ztrátu. A ačkoliv to ve středu bude již třicet let od jeho nehody, zůstává Senna respektován a uctíván jako žádný pilot formule 1 před ním.

„Protože to byl výjimečný člověk. Byl tak jiný než ostatní jezdci. Pravda je taková, že si všichni mysleli, že je pod nějakou ochranou. On prostě jen věřil, a všichni se toho chytili a mysleli si, že se mu nikdy nic takového nestane. Nyní, když se někoho zeptáte, aby jmenoval pilota formule 1 z minulosti, okamžitě řekne Ayrton.“