Hlavní závod F2 v Bahrajnu patřil Kuan-Jü Čouovi

Pokud se někdo z pozorných pozorovatelů ptal, proč se v pátek jezdila kvalifikace, když se do obou sobotních sprintů startovalo ve zcela jiném pořadí, tomu lze dát na cestu sezónou 2021 toto – výsledek kvalifikace letos udává postavení na startu hlavního nedělního závodu, který bude z pravidla o třetinu delší, než sprinty a nabídne jezdcům více bodů.

Na pole position se dnes tedy konečně směl dle zásluhy postavit Číňan Kuan-Jü Čouovi. Hned vedle něj číhal na jeho zaváhání Dán Christian Lundgaard, stejně tak, jako Čou člen juniorského kádru Renaultu (čti Alpiny). Za piloty UNI-Virtuosi a ARTu tvořili druhou startovní řadu Čouův kolega Felipe Drugovich s Danielem Ticktumem (Carlin), který v obou spritech vynikl především nepromyšlenými akcemi… Za nimi stál Richard Verschoor (MP), reprezentující největší pozitivní překvapení kvalifikace. První z vozů Antonína Charouze následoval za Jehanem Daruvalou (Carlin) a oběma vítězi sprintů Oscarem Piastrim (Prema) a Liamem Lawsonem (Hitech). Seděl v něm Němec David Beckmann a chtěl do třetice za sebou zabodovat. Druhý pilot Charouz Racing Systemu, Guilherme Samaia se kvalifikoval jako 17.

Nejlepší reakci na startu honičky na 32 kol předvedl na špičce Lundgaard. Suverénně převzal vedení před Čouem, kterého ještě během prvního kola na druhém místě vystřídal Drugovich. Za nimi se seřadili Verschoor, Piastri a Ticktum, Beckmann držel 10. místo. Ještě během tohoto okruhu se ovšem muselo neutralizovat: Švarcman, který celý bahrajnský víkend předvedl katastrofální výkon, strčil do Nissaniho a ten s sebou do autu strhl nešťastného Zendeliho. Favorit sezony za to obdržel penalizaci průjezdu boxy…

Restart ve 4. kole vyšel nejlépe Drugovichovi, Lundgaard ale po pěkném souboji znovu získal vedení a sérií rekordních kol si vybudoval malý náskok. Nejrychlejší pilot této fáze závodu ovšem byl šampion F3, Oscar Piastri. Po 7 kolech mu patřila druhá pozice a úspěšně začal stahovat lídrův náskok. Ještě před poločasem se společně s Drugovichem usadili v Lundgaardově závětří. Od 13. kla měl závod novího lídra – Oscara Piastriho.

Na poněkud zdrženlivou začáteční taktiku vsadili chlapci kolem Boba Vavříka: Po třetině závodu byl Beckmann jen 13. a Samaia 17., oba ovšem byli z prvních, kdo měnil obutí.

Uprostřed árie výměn pneumatik zamíchala pořadím především exploze Patecofovova hasícího přístroje na rovince, a z ní plynoucí neutralizace. Marcus Armstrong měnil právět teď, což mu darovalo vedení před Piastrim, Verschoorem, Lundgaardem, Drugovichjem a Čouem. Beckmannse Samaiou se jako 11. a 13. blížili bodovaným pozicím.

15 kol před koncem se opět smělo jet naplno, což brali doslova především senzační Piastri s Verschoorem a nechali Armstronga hned za sebou. Neuvěřitelný Richard Verschoor o kolo později převzal špičku – 12 kol před cílem tedy vedl jezdec, který podepsal s týmem MP teprve před týdnem a jehož finanční situce zatím nekryje celou sezonu! Nizozemský outsider se ovšem mohl z vedení radovat jen do 28. kola. Čou si životnost pneumatik přeci jen „rozhodil“ lépe a na konci cílové rovinky Verschoora vybrzdil. Za nimi se tlačili v krásném trojboji na stupínek vítězů Piastri, Ticktum a Lawson. Australan se při tom srazil s Britem a třetí Ticktumova havárie víkendu vyřadila Piastriho ze závodu.

Následující neutralizace zkrátila finiš závodu na necelá dvě kola. Těch využili Ticktum s Lawsonem k předjetí Verschoora, zatímco Kuan-Jü Čou vítězstvím potvrdil, že cesta k titulu mistra letos povede i přes něj.

David Beckmann již neměl, čím by koncem závodu udeřil. Dojel 11. – poslední bodík, který připadl mladému Nanninimu, mu unikl o sekundu. Samaia ve druhém monopostu Charouz Racing Systemu dojel 16.

FACIT bahrajnského podniku F2: Poslední březnový víkend, to byl především víkend nováčků Lawsona, Piastriho a Verschoora. Z velkých zkušených favoritů dokázal přesvědčit vlastně jen Kuan-Jü Čou. Lundgaard zůstal mnohé, Švarcman všechno dlužen. Charouz Racing Systemu a především jeho jedničce Davidovi Beckmannovi se vydařily hlavně oba sprinty.