Pohlednice z historie: Počátky automobilových závodů II.

Pohlednice z historie: Počátky automobilových závodů II.

V roce 1895 vypsal list „Le Petit Journal“ další závod. Tentorkát už se jednalo o opravdový závod s časem a šlo „pouze“ o to dorazit do cíle jako první.

Tento závod se jel na trati z Paříže do Bordeaux a zpátky a měřil 1192km. Pro tento rok už byla odměna 30.000 franků pro nejrychlejší čtyřmístný vůz a 20.000 franků pro nejrychlejší otevřený vůz. Nejrychlejší vůz Panhard-Levassor s motorem Daimler jel průměrnou rychlostí 25km/h a překonal tak průměrnou rychlost cyklistů na stejné trati.

V roce 1896, uspořádal Automobile Club de France, závod na trati Paříž – Marseille – Paříž dlouhý 1728km. Opět vyhrál vůz Panhard-Levassor s motorem Daimler, ale závodu se zúčastnil i vůz Peugeot již s vlastním benzínovým motorem.

Benzínové motory byly sice vynalezeny v Německu a Velká Británie byla tou dobou centrem průmyslové revoluce, přesto oba státy zpočátku bránily pořádání a rozvoji automobilových závodů. Naopak Francouzi byli tak nadšeni automobilismem, že se brzo stali největšími výrobci na světě.

 

 

 

 

Po roce 1897 se vozy, které startovaly v závodech, začaly odlišovat od ostatních. Jejich provozovatelé je začali zbavovat nepotřebných dílů (blatníků atd.) a začaly se vyvíjet čím dál silnější motory speciálně pro závody. V prvním závodě, kdy byly použity benzínové motory Daimler, měly obsah 1200 ccm jmenovaly se Phoenix, otáčky běžely při konstantní rychlosti na 800rpm a výkon měl kolem 3.5 hp (koňských sil). V roce 1898 se tyto motory ještě používaly v cestovních vozech, ale v závodních vozech se už používaly čtyřválcové motory Centaure o obsahu 2.408 ccm a výkonu 8 hp, Daimler montoval do vozů dva motory Phoenix zády k sobě o výkonu 16 – 18 hp. Motory Bollee měly obsah 3000 ccm a motory Peugeot dokonce 3.320ccm.

V roce 1898 si automobilové závody vyžádaly první oběti. Po startu závodu na trati Paříž – Nice vyletěl vůz Markýze de Montariol mimo silnici a převrátil se. Jeho mechanik při této havárii zahynul. Když míjel nehodu Markýz de Montagniac, prudce zabočil, aby viděl co se stalo a jeho vůz se také převrátil. Markýz za to zaplatil svým životem.

 

 

 

 

Po této tragédii se rozhodl šéf pařížské policie, že překazí konání dalšího závodu, který se měl jet ještě téhož roku na trase Paříž – Amsterodam – Paříž a poprvé měl závodníky zavést za hranice Francie. Účastníci závodu, ale vyvezli své vozy za hranice působnosti pařížšské policie a závod se tak konal. Tenkrát ho vyhrál Fernand Charon, který jel průměrnou rychlostí 45km/h a překonal tak dosavadní rekord.

Předchozí díly tohoto seriálu naleznete ZDE.

Sdílejte na:
Zavřít