Fan-store.cz

Pohlednice z historie: Po 1. světové válce

Pohlednice z historie: Po 1. světové válce

První světová válka skončila v roce 1918, ale z důvodu krize se měla další Velká cena konat až v roce 1920. Automobilky se ale domluvily, že závody odloží ještě o jeden rok, protože se Evropa stále vzpamatovávala z následků války.

Amerika byla válkou zasažena méně než Evropa a tak se za mořem závodilo už v roce 1919. V roce 1917 vyhlásila American Automobile Association národní šampionát, podle kterého se mělo závodit pouze na oválech jako Indianapolis, Chicago, Omaha a Milwaukee Mile.

První Velká cena po 1. světové válce se konala v roce 1921 ve Francii na 17,26 km dlouhém okruhu v Le Mans. Američtí jezdci ukázali svůj technický náskok před evropskými, když zvítězil Jimmy Murphy s vozem Duesenberg průměrnou rychlostí 125,6 km/h, zároveň získal nejrychlejší kolo závodu s časem 7:43.0. Tenkrát několik vozů závod nedokončilo a i vítězný vůz měl problémy s proraženým chladičem, z důvodu nekvalitní trati plné kamení, které odlétávalo a proráželo vozům palivové i olejové nádrže a chladiče.

 

 

 

 

4. září ve stejném roce se jela první Velká cena Itálie na 17,3 km dlouhém okruhu v Brescii. Závod se jel na 30 kol, tedy 519 km a zvítězil Francouz Jules Goux s vozem Ballot. V roce 1921 se také jely závody, které zůstaly v motoristickém kalendáři po dlouhou dobu. Byly jím závody Targa Florio v Itálii, Tourist Trophy na ostrově Man v Anglii a kuriozitou byl závod konaný v ulicích Monte Carla a také závod na dálniční trati Avus v Berlíně. My se ale soustředíme hlavně na Velké ceny.

 

 

 

 

Rok 1922 se zapsal do historie definitivní dohodou v pořádání Velkých cen. Místo intervalových startů jednotlivých jezdců se start uskutečnil hromadně. Zrušilo se pravidlo, kdy vozy musely sebou vozit náhradní pneumatiky a stanovil se maximální limit objemu motoru na 2 litry. Minimální hmostnost vozu byla stanovena na 650 kg a ve voze museli sedět dva jezdci, kteří dohromady museli vážit minimálně 120 kg. Pokud toto pravidlo nebylo splněno, muselo se auto dovážit do dané hranice váhy.

16. července 1922 se konala Velká cena Francie na 13,38 km dlouhém okruhu ve Štrasburku a vyhrál ji Felice Nazzaro s vozem Fiat. Druhé a třetí místo obsadili jezdci Pierre de Vizcaya a Pierre Marco s vozy Bugatti 30. 10. září téhož roku se jela Velká cena Itálie na nově postaveném, 10 km dlouhém, okruhu v Monze, jehož součástí byla i pasáž se dvěma klopenými zatáčkami. Vyhrál domácí Pietro Bordino, druhý byl Felice Nazzaro, oba s vozy Fiat. Vítěz odjel 80 kol za 5 hodin 43 minut a 13 sekund.

 

 

 

 

 

V roce 1923 se jely dvě Velké ceny a závod 500 mil Indianapolis. 500 mil Indianapolis se jela 30. května a na prvních sedmi místech dojeli domácí jezdci. Zvítězil Tommy Milton s vozem H.C.S. Miller.
15. července se konala Velká cena Francie na 22,83 km dlouhé trati v Tours. Vyhrál Angličan Henry Segrave s vozem Sunbeam, bylo to první vítězství britského jezdce s britským vozem ve Velkých cenách.
9. září 1923 se jela Velká cena Itálie v Monze, kde vyhrál domácí Carlo Salamano s vozem Fiat 805, vůz Fiat 805 byl také na druhém místě s jezdcem Felicem Nazzarem. Své vozy do této Velké ceny nasadila i Alfa Romeo, ale na start nenastoupila po tragické nehodě jejího jezdce Ugo Sivocciho v tréninku. Tehdy měl, ve voze Alfa Romeo, absolvovat svoji první Velkou cenu také Antonio Ascari, otec slavného Alberta Ascariho.

 

 

 

 

 

Zastavíme se u již zmiňovaného vozu Fiat 805. Fiat přišel v roce 1923 s motorem přeplňovaným mechanickým dmychadlem. Fiat měl sice s tímto dmychadlem technické problémy, protože se často ucpávalo prachem a nečistotou z trati, ale přesto se tento motor stal vzorem pro ostatní automobilky po několik dalších let.

V roce 1924 se opět jely dvě Velké ceny, ve Francii a v Itálii a závod 500 mil Indianapolis. Velkou cenu Francie, na okruhu v Lyonu, vyhrál Ital Giuseppe Campari s vozem Alfa Romeo P2. Na start této Velké ceny se neúspěšně pokusil dostat i Enzo Ferrari, který tenkrát pracoval pro Alfu Romeo. Velkou cenu Itálie v Monze vyhrál Antonio Ascari opět s vozem Alfa Romeo P2.

 

 

 

 

 

Video o historii motorsportu z let 1900 – 1950 naleznete ZDE.

Předchozí díly tohoto serálu naleznete ZDE.

Sdílejte na: