Fan-store.cz

Pohlednice z historie: 1956 Gesto Petera Collinse

Pohlednice z historie: 1956 Gesto Petera Collinse

Zdálo se, že sezóna 1956 bude mít hladký průběh a jasné favority. Opak byl ale pravdou. O titulu mistra světa se rozhodlo až v posledním závodě a díky šlechetnosti Petera Collinse vyhrál svůj čtvrtý titul Juan Manuel Fangio.

Po odchodu Mercedesu, na konci minulé sezóny, se kamarádi Fangio a Moss rozdělili. Fangio podepsal smlouvu u Ferrari a Moss přestoupil k Maserati. Fangio měl jasno, ve vozech Lancia D50 týmu Ferrari, viděl silné auto pro svůj úspěch v dalším boji o titul mistra světa. Jenže právě toto rozhodnutí pro Fangia znamenalo, že rok 1956 byl v jeho závodní kariéře jeden z nejnešťastnějších. Neustále podezříval lidi od Ferrari, že do přípravy jeho vozu nedali vše, byl zklamaný a na konci sezóny od týmu odešel. To Stirling Moss řešil jiné problémy. Hledal co nejvíce konkurenceschopné auto, ale zároveň si pohrával s vlasteneckou myšlenkou. Rád by závodil s vozem britského týmu, ale britští konstruktéři Connaught, BRM, ani Vanwall neměli silná auta. Proto se nechal nakonec zlákat do Maserati, v kterém viděl šanci na sesazení z trůnu Fangia.

V roce 1956 se jelo 7 Velkých cen a 500 mil Indianapolis. Bodováno bylo 5 nejrychlejších jezdců v závodě systémem 8, 6, 4, 3, 2 a 1 bod získal jezdec s nejrychlejším kolem během závodu. Do šampionátu se započítalo pouze 5 nejlepších výsledků ze všech 8 závodů.

 Kalendář sezóny 1956

Datum Název   Okruh
22.1.1956 Velká cena Argentiny 1956 Buenos Aires
13.5.1956 Velká cena Monaka 1956 Monte Carlo
30.5.1956 Velká cena Indianapolis 500 1956 Indianapolis
3.6.1956 Velká cena Belgie 1956 Spa-Francorchamps
1.7.1956 Velká cena Francie 1956 Reims
14.7.1956 Velká cena Velké Británie 1956 Silverstone
5.8.1956 Velká cena Německa 1956 Nürburgring
2.9.1956 Velká cena Itálie 1956 Monza

 

První Velká cena se jela v Argentině, konala se již tradičně v lednu. Startovní rošt byl složen pouze z italských vozů Ferrari a Maserati. Ze začátku závodu vedl Moss s Maserati, zatímco Fangio měl ve 22. kole problémy s palivovým čerpadlem u svého Ferrari. Ve 29. kole přenechal Musso své Ferrari Fangiovi a ten se tak dostal zpátky do závodu na pátém místě. Ve 40. – 43. kole postihly technické problémy vedoucí závodníky, nejdříve odešla převodovka Castellottimu na Ferrari, poté Menditeguy zlomil poloosu u svého Maserati a nakonec se začalo kouřit z Mossova motoru. Fangio předjel Behru na Maserati a v 66. kole předjel Mosse jedoucího pomaleji na pochroumaném Maserati. Fangio tak dokázal zvítězit a připsal si dělené body s kolegou Mussem. Druhý skončil Behra a třetí Hawthorn, oba s vozy Maserati.

V květnu se celý kolotoč Formule 1 přestěhoval na druhou Velkou cenu do Monaka. Tady už se sešli kromě Ferrari a Maserati i další vozy. V uličkách Monte Carla byly k vidění ještě vozy Gordini, Vanwall a BRM. Posledně jmenované vozy BRM ale do závodu nenastoupily, protože měly v tréninku problémy s motory. Pro poruchu motoru nenastoupil do kvalifikace ani domácí matador Louis Chiron s vozem Maserati. Fangio ve druhém kole závodu vrazil do balíků slámy, které lemovaly silnici, a těm se nestačili vyhnout Musso a Schell. Nakonec ve 32. kole Fangio narazil do zdi přístavu a ohnul zavěšení zadního kola. Zajel do boxů a po opravě jeho vůz převzal Castellotti, který s ním dojel na čtvrtém místě. Fangio v 54. kole převzal Mossovo Ferrari a mocně se dotahoval na přední příčky. V cíli ale nestačil na Stirlinga Mosse, který se svým Maserati vyhrál Velkou cenu Monaka o 6 vteřin před druhým Fangiem, který střídal Collinse. Třetí byl Jean Behra s Maserati.

 

 

 

 

 

O 14 dní později se jel závod 500 mil Indianapolis. Do závodu se opět postavili pouze američtí jezdci. Povrch trati v Indianapolis dostal nový asfaltový koberec, ale na cílové rovince zůstal pás z cihel jako vzpomínka na původní povrch. Závod vyhrál Pat Flaherty s vozem Watson – Offenhauser.

Již za 4 dny se jela Velká cena Belgie na okruhu Spa-Francorchamps. Do deštivého závodu špatně odstartoval Fangio a usadil se na pátém místě, Moss závod vedl. Jenže již v pátém kole se Fangio dostal do vedení, za ním jedoucí Moss ztratil zadní kolo v zatáčce Eau Rouge. Zastavil své polámané Maserati a sprintoval do boxů, aby převzal vůz od Cesare Pedrisa. Když ve 24. kole zastavil pro technické problémy Fangio, dostal se do vedení Collins a udržel si ho až do cíle. Druhý skončil domácí miláček Paul Frére s Ferrari a třetí nakonec dojel Moss, který střídal Perdisu.

 

 

 

 

 

Další Velká cena se jela ve francouzském Reims. Do zdejšího závodu chtěl nastoupit Colin Chapman, slavný zakladatel a konstruktér týmu Lotus, ale pro havárii neodstartoval. Zvítězit dokázal Peter Colins s Ferrari, když za sebou nechal Castellottiho s Ferrari, Behru s Maserati a Fangia s Ferrari.

 

 

 

 

 

Velká cena Velké Británie se jela na okruhu Aintree. Collins přijel na domácí závod jako vedoucí závodník šampionátu. Závod vedli střídavě Hawthorn a Brooks s vozy BRM, ale oba museli pro technické potíže odstoupit. Potom se ve vedení střídali Moss a Salvadori, ale i ti museli ze závodu odstoupit. Nakonec zvítězil Juan Manuel Fangio s Ferrari celé jedno kolo před Peterem Collinsem, který vystřídal Alfonsa de Portaga na Ferrari. Třetí skončil Jean Behra s Maserati.

Jako předposlední závod se jela Velká cena Německa na okruhu Nürburgring, kde opět hladce zvítězil Fangio s Ferrari, druhý skončil Stirling Moss s Maserati a třetí Jean Behra, také s Maserati. Fangio se po tomto závodě poprvé dostal do čela šampionátu s osmibodovým náskokem, ale mistr světa zatím nebyl znám, dosáhnout na titul mohli tři jezdci. Rozhodnout se muselo v posledním závodě, který se jel skoro o měsíc později.

 

 

 

 

 

Velké finále sezóny 1956 se konalo na okruhu v Monze jako Velká cena Itálie. Shell s Vanwallem se ujal vedení a překvapil tak všechny favority. Ve 32. kole ale musel odstoupit a o titul tak mohli bojovat Fangio, Moss i Collins. Jenže Fangio začal mít problémy se zlomeným ramenem volantu a naděje na titul se mu tak začaly rozplývat, zajel do boxů a smutně koukal na projíždějící jezdce. Peter Collins pak ale udělal něco nepochopitelného, přesto že měl sám naději na získání titulu, zastavil v boxech, aby předal svůj vůz Fangiovi. Šokovaný Stirling Moss vyhrál závod, ale Fangio dojel s Collinsovým Ferrari na druhém místě a zajistil si tak titul mistra světa. Překvapivě třetí dojel Brit Ron Flockhart s vozem Connaught – Alta.

 

 

 

 

 

Fangio Peteru Collinsovi nikdy nemohl zapomenout šlechetné gesto, které Collins udělal v Monze, aby mohl Fangio získat svůj čtvrtý titul mistra světa a třetí titul v řadě za sebou. Collins řekl, že to pro Fangiu udělal rád a že on sám bude mít ještě mnoho příležitostí jak získat titul mistra světa. To ale netušil jaký bude jeho osud a že se mu tahle slova nikdy nevyplní.

Celkové pořadí šampionátu 1956

P #   Jezdec   Tým Body
1 30 Juan Manuel Fangio Ferrari 29
2 2 Stirling Moss Maserati 28
3 36 Peter Collins Ferrari 25
4 4 Jean Behra Maserati 22
5 8 Pat Flaherty Watson 8
6 32 Eugenio Castellotti Ferrari 7.5
7 6 Paul Frere Ferrari 6
8 4 Sam Hanks Kurtis Kraft 6
9 36 Paco Godia Maserati 6
10 21 Jack Fairman Connaught 5
11 25 Ron Flockhart BRM 4
12 16 Don Freeland Phillips 4
13 14 Mike Hawthorn Maserati 4
14 34 Luigi Musso Ferrari 4
15 16 Alfonso de Portago Ferrari 3
16 32 Cesare Perdisa Maserati 3
17 98 Johnnie Parsons Kurtis Kraft 3
18 16 Harry Schell Vanwall 3
19 73 Dick Rathmann Kurtis Kraft 2
20 38 Olivier Gendebien Ferrari 2
21 8 Louis Rosier Maserati 2
22 22 Luigi Villoresi Maserati 2
23 6 Hermano da Silva Ramos Gordini 2
24 18 Horace Gould Maserati 2
25 10 Chico Landi Maserati 1.5
26 10 Gerino Gerini Maserati 1.5
27 29 Paul Russo Kurtis Kraft 1
28 19 Rodger Ward Kurtis Kraft 0
29 26 Bob Gerard Cooper 0
30 82 Gene Hartley Kuzma 0
31 24 Tony Brooks BRM 0
32 55 Al Keller Kurtis Kraft 0
33 19 Archie Scott-Brown Connaught 0
34 64 Duke Dinsmore Kurtis Kraft 0
35 24 Jim Rathmann Kurtis Kraft 0
36 14 Toulo de Graffenried Maserati 0
37 99 Tony Bettenhausen Kurtis Kraft 0
38 89 Keith Andrews Kurtis Kraft 0
39 49 Ray Crawford Kurtis Kraft 0
40 88 Johnny Thomson Kuzma 0
41 36 Giorgio Scarlatti Ferrari 0
42 42 André Simon Maserati 0
43 1 Bob Sweikert Kuzma 0
44 26 Colin Chapman Vanwall 0
45 26 Jimmy Reece Lesovsky 0
46 20 Desmond Titterington Connaught 0
47 42 Fred Agabashian Kurtis Kraft 0
48 16 Oscar Gonzalez Maserati 0
49 29 Bruce Halford Maserati 0
50 81 Eddie Johnson Kuzma 0
51 8 Luigi Piotti Maserati 0
52 32 Paul Emery Emeryson 0
53 7 Pat O’Connor Kurtis Kraft 0
54 12 Jose Froilan González Maserati 0
55 22 Ottorino Volonterio Maserati 0
56 34 Johnnie Tolan Kurtis Kraft 0
57 2 Les Leston Connaught 0
58 48 Jimmy Daywalt Kurtis Kraft 0
59 5 Andy Linden Kurtis Kraft 0
60 14 Maurice Trintignant Vanwall 0
61 15 Johnny Boyd Kurtis Kraft 0
62 28 Piero Scotti Connaught 0
63 8 Piero Taruffi Maserati 0
64 14 Bob Veith Kurtis Kraft 0
65 27 Cliff Griffith Stevens 0
66 28 Roy Salvadori Maserati 0
67 57 Bob Christie Kurtis Kraft 0
68 12 Umberto Maglioli Maserati 0
69 41 Billy Garrett Kuzma 0
70 6 Carlos Menditeguy Maserati 0
71 30 Jack Brabham Maserati 0
72 2 Jimmy Bryan Kuzma 0
73 11 Andre Milhoux Gordini 0
74 10 Ed Elisian Kurtis Kraft 0
75 4 André Pilette Gordini 0
76 54 Jack Turner Kurtis Kraft 0
77 2 Robert Manzon Gordini 0
78 12 Al Herman Kurtis Kraft 0
79 53 Troy Ruttman Kurtis Kraft 0

 

Shrnutí sezóny 1956 – 1. díl

 

Shrnutí sezóny 1956 – 2. díl 

 

 

  Předchozí díly tohoto serálu naleznete ZDE.

Sdílejte na: