SvětFormule.cz 
Pamatujete na Monaco Historique minulé sezóny? 3násobný vítěz Le Mans, Marco Werner tam honil vítěze GP Kanady 1995 Jeana Alesiho tak dlouho, až Francouz udělal chybičku a přeřadil se. Werner mu kvůli tomu vjel do vozu a byl jako pozdější vítěz diskvalifikován.
Tuto do nebe volající nespravedlivost Werner nějak překousl a přijel letos do Monaka znovu, aby vše uvedl na správnou míru. Podařilo se. Závod o Trofej Ayrtona Senny vyhrál, v zápolení o Trofej Nikiho Laudy byl rychlejší jen Stuart Hall. Jezdec Lotusu tedy mohl být spokojen, když mluvil s Romanem Klemmem.
Vraťme se prosím ještě jednou k událostem minulé sezóny. Alesiho jsem vždy považoval za velmi férového chlapíka a dodnes nechápu, že nezašel za ředitelem podniku a popravdě nevzal vinu za vaši nehodu na sebe…
Marco Werner: Také mě to překvapilo. Svým chováním mě hodně zklamal. Byl jedním z mých velkých vzorů a v bytě jsem měl vystaven jeho originální overall. Ten jsem minulý rok hned po závodě prodal přes eBay…
Mluvili jste spolu po nehodě? Přiznal alespoň mezi čtyřma očima, že se přeřadil?
MW: Ale ano, mluvili jsme – vlastní chybu ale nepřipustil. Pořád něco blábolil o tom, že už zbývalo jen pár kol do cíle a prý myslel, že bude lepší, v tempu trochu povolit. Dobrý nápad, když jsem právě jel metr za ním… Taková blbost… V mých očích prostě hodně klesl.
Letos jsi si zde vše vynahradil. Nemusím se asi ani ptát, jestli jsi spokojen?
MW: Jsem velmi spokojen. I s tím druhým místem za Hallem. Jel jsem na Lotusu 76, který nebyl svého času právě konkurenceschopný (roku 1974 se s ním trápili především Peterson a Ickx). Auto jsme právě dodělali a zajeli s ním před Monakem jen pár drkotavých kol na zkoušku.
No a vítězství v hlavním závodu víkendu o Trofej Ayrtona Senny…
MW: Obával jsem se hlavně útoků Michaela Lyonse, který zde už několikrát vyhrál. Vlastně ho v Monaku považuji za absolutně neporazitelného. Můj Lotus 87 (roku 1981 Chapmanem narychlo přestavěný „typ 88 dvou šasí“, který FIA zakázala) ale jel opět výborně a i jezdec nechyboval… Vyhrát právě tu figurku mého hrdiny Senny mi moc znamená. Měl jsem co dělat se slzami… Už se těším na večerní vyhlašování.
Jelo se na 18 kol a všichni vystoupili dosti uštvaní…
MW: Ano, mohu to potvrdit. Tady v Monaku je to s těmito vozy pěkná zabíračka. Fyzická výzva se zde nesmí podceňovat.
Povíš nám na závěr něco o tvém týmu?
MW: Vozy, které zde nasazujeme, patří nejmenovanému sběrateli, kterému patří firma Car Collection. O restauraci a nasazení aut se ale stará specialista Chrome Cars, který tady je s 18 lidmi. Dovedeš si tedy představit, jak nákladná operace to je. Víkend mechaniků začal dost zle: Když cestou přenocovali někde u Lyonu, tak je omámili plynem a kabiny kamionů kompletně vykradli… Teď na to ale snad mohou zapomenout a i Clive Chapmanovi a Lotusu jsme dali k oslavě 40. výročí úmrtí jeho otce Colina hezký prezent.
