Po ouvertuře minulé sezony zavítalo mistrovství světa cestovních vozů i letos na věhlasný Salzburgring, klasickou dráhu z konce šedesátých let, která si díky jistého „přírodního omezení“ dodnes zachovala svůj originální charakter. Obě velmi rychlé rovinky hyzdí jen jediná šikana, přičemž velmi rychlá vracečka pořád ještě ústí do stejně tak rychlé Fahrerlagerkurve, která z dnešního hlediska prakticky neoplývá bezpečnostní zónou. Není divu, že se velké šampionáty od fiaska DTM roku 1988 Salzburgringu vyhýbaly – o to větší aplaus patří FIA a WTCC za jejich odvahu, vrátit cesťáky tam, kam odjakživa patřily.
Nepřekvapilo, že charakteristika okruhu upředňostnovala vozy Chevrolet. Americké, letos již jen polotovárně připravované vozy, mají pořád ještě dost páry, aby pod skálou Nockstein s lehkostí ujížděly továrním Hondám a mrštným SEATům – o BMW a Ladách ani nemluvě.
Přesto se bojovalo o každý centimetr, o čemž svědčila skutečnost, že v přestávce mezi oběma závody ani jeden vůz nepostrádal stop boje. V prvním závodě se prosadil Dán Nykjaer před dalšími Chevrolety Nashe a Mullera, ve druhém závodě si mladý Brit James Nash dokonce dokázal dojet pro první vítěsztví WTCC. Yvan Muller za ním znovu pilně sbíral body a má teď v celkovém hodnocení relativně velký náskok.
Zle dopadl třetí víkend ETCC sezony pro českého favorita Petra Fulína. V kvalifikaci se jeho BMW ještě dokázal těsně prosadit, za mokrého závodu ale ani jeho odhodlanost nestačila na lépe vyladěné SEATy. Když bránil první pozici, zavadil na rychlé horní rovince o Oriolu a společně s mladým Pfisterem zle vletěl do svodidel. Prvenství v závodech tedy připadlo SEATům Srba Borkoviče a Rakušana Dablandera.
Foto: Roman Klemm