Norris: Trochu jsem ztrácel naději, strategii jsme prostě zkusili

Lando Norris do Velké ceny Maďarska startoval ze třetí pozice, ale po povedeném startu jej vozy před ním zablokovaly a propadl se na páté místo. Chvíli se pohyboval v zemi nikoho a nedoufal, že by z toho vytěžil vítězství. V momentě, kdy se dostal zpět na třetí pozici, mu druhý Oscar Piastri a první Charles Leclerc ujížděli a splnili si první zastávku v boxech. Tým se tedy Brita zeptal na strategii jedné zastávky, kterou zkusil.

Pilot McLarenu vydržel na středních pneumatikách až do 32. kola, tedy téměř poloviny závodu, což bylo klíčové pro jeho vítězství, protože pneumatiky se neopotřebovaly a on stále vedl, když zajel do boxů pro tvrdé pneumatiky.

„Jde spíš o to, aby vydržely při tempu, které jsme jeli. Střední pneumatiky vydržely až do 32. kola nebo tak nějak. Nebylo to tak strašné, že bych mohl vydržet s tvrdými pneumatikami až do konce. Spíš jsem věděl, že budu muset jet na plný plyn prakticky každé kolo, a to je trochu ošemetné.“

„Pneumatiky se zahřívají. Je snadné udělat chybu. V posledních několika kolech je gumy velmi málo a je velmi snadné zablokovat pneumatiky. Věděl jsem, že pneumatiky vydrží až do konce docela snadno, ale šlo spíš o to, abych zůstal před ostatními. V tu chvíli jsem se snažil předjet hlavně George a Charlese. Neměl jsem moc naděje, že budu bojovat s Oscarem až do samého konce, ale nakonec to tak dopadlo. Takže to bylo ještě lepší.“

Lando Norris říká, že jeho deváté vítězství v kariéře bylo jeho prvním s alternativní strategií, i když zmínil své první vítězství ve Velké ceně Miami 2024, kdy mu safety car nahrál do karet, když jel dlouhý první stint.

Prozradil, že za jeho strategií jedné zastávky v Maďarsku byla snaha využít včasného safety caru nebo virtuálního safety caru, aby se vrátil do boje o vedení. „Když se mě Will, můj inženýr, zeptal, co si myslím o jedné zastávce, myslím, že v tu chvíli jsem už byl asi sedm sekund za Oscarem a osm nebo devět za Charlesem.“

„Ne že bych si myslel, že můj závod skončil, ale šance, že se mi podaří alespoň bojovat, byla dost malá, i při perfektní strategii se dvěma zastávkami. Moje očekávání tedy nebyla vysoká, ale spíš jsem spoléhal na safety car nebo VSC nebo něco, co by mě vrátilo do závodu.“

„Ale nic z toho se nestalo. Nakonec to asi nevadilo. Moje sebevědomí nebylo nejvyšší, ale byla to moje nejlepší šance něco zkusit. Ukázalo se, že to bylo trochu složitější, protože mi to vlastně umožnilo bojovat o vítězství až do samého konce. Nejsem si jistý, jestli to byla nejlepší strategie, ale vzhledem k tomu, jak obtížné bylo předjíždění, se to nakonec ukázalo jako docela dobré.“