SvětFormule.cz 
Sportovním světem v posledních dnech nic neotřáslo tolik jako skandál světové fotbalové organizace. Zatýkání spojené s korupcí pevně srostlou s kostrou světového fotbalu tak nyní může otřást nejen nejpopulárnějším hrou na světě, ale celým sportem jako takovým. Ve Formuli 1 přitom právě nyní roste napětí mezi velkými a malými týmy. A intervencí už pohrozila dokonce i Evropská komise.
Několik z nejvyšších představitelů organizace FIFA bylo po dlouhém vyšetřování FBI zatčeno minulý týden ve švýcarském Curychu uprostřed příprav na volební kongres. V důsledku skandálu dokonce musel fotbalové výsluní opustit také prezident Sepp Blatter a zdá se, že policejním složkám už došla trpělivost s korupcí nejen v politice a byznysu, ale také ve sportu. FIA se však podle svého prezidenta Jeana Todta nemá čeho obávat: „Není sebemenší důvod, proč by nás měla nějakým způsobem ohrožovat korupce, jako se to nyní děje fotbalu.“
Toto sebevědomí může Jean Todt stavět na unikátním systému jakým se FIA stará o svůj největší klenot, kterým bezpochyby je právě Formule 1. Její správa je totiž rozdělena. O sportovní stránku se tak stará právě Mezinárodní automobilová federace, zatímco o komerční záležitosti se stará společnost CVC vlastněná Berniem Ecclestonem. Ten navíc upozorňuje, že k tomuto systému nedospěla Formule 1 sama, ale po nátlaku, který měl zajistit právě zamezení korupci: „Taková byla dohoda s Evropskou komisí. Nerozumím tomu, proč na nás tolik tlačili, abychom dospěli k tomuto řešení a nenutili zároveň k tomu samému také největší sportovní organizaci na světě, kterou je FIFA.“
Na druhou stranu se však korupce Formuli 1 samozřejmě nevyhýbá a nejvýraznější osobou většiny skandálů je po většinou právě Ecclestone, který se loni vězení v kauze úplatkářství okolo Gerhard Gribkowskyho vyhl jen díky mimosoudnímu vyrovnání. Po tomto případu také Evropská komise pohrozila, že pokud si budou malé týmy stěžovat na způsob, jakým je Formule 1 řízena, dojde k dalšímu vyšetřování.
Malé týmy bojují o svou nezávislost
Během proběhnuvšího víkendu v Kanadě přitom bylo slyšet mnohem více stížností od malých týmů než je tomu běžně. Zdá se tedy, že ekonomicky slabší stáje jsou si vědomi své pozice ve vyjednávání a nenechají si líbit útlak od gigantů. Ti přitom v posledních týdnech prosazují myšlenku na „franšízaci“ Formule 1, která by víceméně pohřbila technologická oddělení menších týmů, kterým by byly kromě motorů dodávány také jiná kompletní řešení. Proti této myšlence se důrazně postavila například šéfka Sauberu Monisha Kaltenborn: „Týmy, které se o toto snaží, se jen pokuší získat více peněz, na které nemají žádný nárok.“
S Kaltenbornovu souhlasí také šéf Force Indie Bob Fernley: „Tato agenda má sloužit jen k tomu, aby ty nejmocnější týmy získali absolutní kontrolu nad rozhodováním a nad finančními toky. Jsem přesvědčen o tom, že jde jen o politické a ekonomické rozhodnutí. Nehodláme se nechat podvést a budeme proti tomu bojovat.“
Ecclestone navrhuje šetřit na pohonných jednotkách
V důsledku této revoluce se už myšlenka kompletních technologických řešení příliš nelíbí ani Ecclestonovi: „Nemyslím, že dovolíme, aby se něco takového stalo. Jak můžete dovolit, aby si jeden konkurent musel kupovat technická řešení od druhého konkurenta? Pokud bych já a vy závodně běhal a měl bych vám dodat boty, tak bych se určitě postaral o to, aby mi ty moje seděli lépe než vám ty vaše. Tímto směrem se Formule 1 rozhodně nemůže ubírat.“
Velké týmy přitom myšlenku franšíz obhajují s tím, že by došlo k rapidnímu poklesu nákladů pro menší týmy. Ecclestone má však jiný návrh, jak se postarat, aby malé týmy nemusely utrácet tolik peněz: „Mohli bychom malým týmům dovolit, aby používali rok staré pohonné jednotky. Ty pochopitelně nikdy nemají takový výkon, jako ty aktuální. Řekněme však, že ztráta sta koní by mohla být vyrovnána nižší minimální hmotností vozu. Musíme jen vypočítat poměr mezi výkonem a hmotností, který by byl spravedlivý pro obě strany. Malé týmy by tak mohly závodit za 80 milionů eur ročně a pořád by zůstali nezávislé.“
