Formule 1: Trnitá cesta mezi ty nejlepší z nejlepších

Formule 1: Trnitá cesta mezi ty nejlepší z nejlepších

Ve formuli 1 momentálně může být jen dvacet pilotů. Každý z nich má jiný příběh, který je dostal mezi ty nejlepší na celém světě. Ne všichni současní piloti formule 1 se narodili do bohatých rodin a jejich rodiče museli udělat i ty největší oběti, aby si jejich dítě splnilo velký sen. Finance hrají obrovskou roli v rozvíjení mladých talentů, ale jejich příběhy ovlivňovaly i životní tragédie.

Lewis Hamilton

Pilot Stříbrných šípů Lewis Hamilton nevyrůstal v žádném luxusu, a přesto se mu splnil největší sen. Bydlel na sídlišti a spal na pohovce. Jako malý obdivoval Ayrtona Sennu a chtěl se stát pilotem formule 1 jako on. V jeho snu ho podporoval hlavně otec Anthony Hamilton. Když Lewisovi bylo pět, otec mu koupil autíčko na dálkové ovládání, se kterým soutěžil profesionálně. Již tady se projevil jeho talent, když v národním šampionátu předčil všechny dospělé a dokázal se umístit na druhém místě. Anthony synovi koupil první ojetou motokáru o rok později a slíbil, že ho bude podporovat. Jejich finanční situace nebyla dostačující, ale i přesto otec svému slibu dostál. Pracoval ve třech různých zaměstnáních od rána do noci, aby koníček syna dokázal financovat. Když devítiletý Lewis vyhrál britský šampionát v motokárách, setkal se s šéfem McLarenu Ronem Dennisem a řekl mu, že jednoho dne bude závodit za jeho tým a bude vyhrávat. Ron Dennis dal s úsměvem sebejistému chlapci telefonní číslo a řekl mu, ať zavolá za devět let. Neuplynuly ani tři roky a McLaren se sám ozval a vzal ho do svého programu mladých jezdců, kde jej finančně dál podporoval v kariéře. Dnes se Lewis snaží podporovat mladé talenty, jako byl kdysi i on. Neustále opakuje, že se nemáte vzdávat svých snů. Věřte a bojujte.

„Můj táta říkal, že jsme v prvním roce utratili 20 000 liber. Vložil celoživotní úspory mé nevlastní mámy, své celoživotní úspory a znovu zastavil dům jen na ten rok. Je to obrovská sázka a obrovský závazek. Mnoho lidí to dělá a nedostanou výsledek, který jsem dostal já.“

Esteban Ocon

Ani dětství francouzského pilota Alpinu, Estebana Ocona, neprobíhalo bez problémů. Dalo by se říct, že i on pochází ze skromných podmínek. Jeho otec Laurent Ocon u jejich rodinného domu v Normandii provozoval dílnu, kde působil jako mechanik. Esteban zde sledoval, jak otec z rozložených aut dokázal během pár hodin poskládat funkční vůz. Ve čtyřech letech měl Esteban možnost závodit v motokárách, které ho jednoduše uchvátily. Laurent s manželkou Sabrine v synovi viděl talent a oba rodiče pro něj chtěli jen to nejlepší. Rozhodli se prodat dům i s dílnou, koupili karavan a s malým Estebanem jezdili po evropských závodech. Žili z peněz, které jim zbyly z prodeje domu a Estebana vyučovala matka v karavanu. Když náhodou jejich karavan zastavil před školou, chlapec mohl alespoň na chvíli do normální třídy. Nikdo z nich nevěděl, že jejich úsilí k něčemu bude, a přesto obětovali vše. Na Estebana byl tímhle vyvíjen tlak, a i on chápal, že nesmí selhat. V roce 2010 si jej pod svá křídla vzala Gravity Sports Management a poskytla mu finance. Jednalo se o sesterskou společnost Renaultu.

„Obětovali svůj vlastní život a odložili ho stranou, abych si mohl jít za svým snem. Obětovali všechno, co mohli, abych mohl pokračovat v mé závodní kariéře.“

Charles Leclerc

I když se může zdát, že obyvatelé Monaka musí být všichni majetní, opak je pravdou. Charles Leclerc sice nepochází ze skromných podmínek, ale jeho rodiče nebyli ani moc bohatí. Čas od času ho podporovali prarodiče, kteří měli více financí díky obchodování v průmyslu s plastem. K motorsportu ho přivedl jeho otec Hervé Leclerc, bývalý pilot formule 3, když ho náhodou přivedl na okruh s motokáry. Zde malého Charlese seznámil s Phillipem Bianchim a jeho synem Julesem, který se později stal jeho vzorem a dobrým přítelem. Bohužel v sezóně 2010 rodičům došly finance, a tak Jules Bianchi promluvil se svým manažerem Nicolasem Todtem, jehož otec je Jean Todt, který byl šéfem stáje Ferrari v letech 1993 až 2007. Nicholas pro Charlese sehnal finance, a ten mu svůj talent dokazoval výhrami v motokárách. V minulosti musel se závoděním přestat jeho mladší bratr Arthur, protože finance šly na závody pro Charlese, ale nakonec i pro něj vše dobře dopadlo a později pokračoval dál. Dnes závodí ve formuli 2 za tým DAMS.

Charlesovu cestu do formule 1 provázely i životní tragédie. V roce 2014 došlo k nehodě v závodě F1 na japonské Suzuce. Jules Bianchi utrpěl zranění hlavy, upadl do kómatu a v červenci 2015 na následky nehody zemřel. O dva roky později po nemoci zemřel i Charlesův otec Hervé. Ještě předtím, než navždy odešel, mu Charles řekl “milosrdnou” lež, aby ho v posledních chvílích potěšil. Řekl mu, že na sezónu 2019 podepsal smlouvu u Ferrari, ačkoliv tehdy ještě ani neměl jisté místo na sezónu 2018. I přesto, že se ze lži později stala pravda, sám pilot ví, že byla špatná. Jen pár dní po otcově smrti dokázal získat pole position v kvalifikaci na závod F2 v ázerbájdžánském Baku. Ani myšlenky na otcovu smrt Charlese nezastavily, závod vyhrál a vítězství věnoval právě Hervému.

I jeho první výhra ve formuli 1 byla hořkosladká. V roce 2019 ve Spa přišel o život Anthoine Hubert po vážné nehodě v závodě F2. Charles a Anthoine byli přátelé od dětství, a proto výhru věnoval právě jemu. Jedno je jasné, Charles chce, aby na něj byli otec i Jules pyšní a na oba často vzpomíná. Jejich jména nosí i na helmě.

„Můj otec pro mě udělal naprosto vše, abych se dostal tam, kde jsem dnes. Vždy dělal všechno pro to, aby se všichni kolem usmáli a aby byla naše rodina šťastná. Chybíš mi každý den. Byl jsi ten nejlepší otec, jakého jsem si mohl přát, miluji tě.“

George Russell

Ani druhý pilot Mercedesu to jako malý neměl jednoduché. Jeho rodina nebyla chudá, ale ani bohatá. Než jeho otec Steve Russell postavil jejich dům, rodina bydlela v přívěsu na pozemku uprostřed ničeho a otce často neviděl, jelikož se Steve snažil založit vlastní firmu. Jako malý jezdil kolem přívěsu na šlapacím traktoru a řezal zatáčky. Jeho starší bratr Benjy začal závodit v motokárách v 11 letech. I přes úspěchy kvůli věku bylo pozdě postupovat do dalších sérií, a tak se stal mentorem mladšímu bratrovi. Aby jejich otec vydělal peníze, tak přes týden pracoval od rána do noci, kdy provozoval firmu na prodej semen. George chápal sílu peněz a když neměl dobrý závodní víkend, v rodině bylo znát napětí. Některé závody přinášely i peněžní výhry. Ty fungovaly jako finanční krytí pro start kariéry talentovaného mladíka. Stal se nejmladším vítězem prestižní ceny McLaren Autosport BRDC Award, díky které si v roce 2015 mohl vyzkoušet jízdu ve formuli 1. Výhry přilákaly pozornost i týmu Mercedes, který se rozhodl podporovat Georogovu cestu právě finančně.

„Jako dítěti mi chybělo mít kolem sebe otce, ale teprve teď oceňuji, že to udělal, abych mohl o víkendu závodit. Táta byl vždy tvrdý na ty, které miloval. Musel si sedřít kůži, aby podpořil mé závodění, takže pokud jsem nevynaložil dostatečné úsilí, muselo to být těžké.“

Pierre Gasly

Kariéra Pierra Gaslyho byla jasná již od jeho narození. Celá jeho rodina se věnovala motokárám – od babičky, která vyhrála regionální šampionát v Normandii v 60. letech, po dědečka, taktéž závodníka motokár. Jeho otec Jean Jacques Gasly závodil i v rallye a všichni čtyři Pierrovi nevlastní bratři se od mala věnovali motorsportu. Jízdu v motokárách francouzský závodník oficiálně započal v šesti letech po boku Anthoina Huberta, se kterým později chodil i na soukromou školu. Byl na něj vyvíjen obrovský tlak, protože se spoléhal hlavně na sponzory a nikdy neměl jistotu, zda rodiče najdou někoho, kdo by byl ochotný financovat jeho sezóny. Jednoho dne přišel domů a našel tam cizí lidi, kteří si zapisovali rodinný majetek, jelikož jeho rodiče nedokázali zaplatit daně. Ti mu slíbili, že se všechno časem zlepší. Navzdory tomu, že závodění zabíralo většinu času, Pierre se musel soustředit i na vzdělání. Kromě doučování navštěvoval hodiny provozované FIA. Díky tomu, že dokázal vyhrávat, se v roce 2013 dostal do hledáčku juniorského týmu Red Bullu. Sny mu málem překazila vážná dopravní nehoda. V létě 2016, když s rodiči cestoval do Silverstonu na závod GP2, jejich auto havarovalo, několikrát se přetočilo a skončilo na střeše 50 metrů od silnice. Dle jeho slov byla všude krev a všichni byli vyděšení k smrti. Jeho matka utrpěla vážné zlomeniny, ale on sám vyvázl bez větších zranění a o víkendu zvítězil.

Stejně jako Charles Leclerc, i on znal Julese Bianchiho a často na něj vzpomíná. Velmi ho ovlivnila smrt přítele Anthoina Huberta. Pro Pierra byla jeho smrt obrovskou ránou, protože Anthoine byl jeho nejlepší přítel, bývalý spolubydlící a kluk, který s ním sdílel sen o formuli 1. Šance, že se jeden z nich dostane mezi dvacet nejlepších byla malá a že se mezi ně dostanou oba ještě menší, ale přesto to Pierre dokázal a u Anthoina to byla jen otázka času. Jeho smrt přišla pro Pierra ve velmi nevhodnou dobu, kdy byl z týmu Red Bull přesunut zpět do týmu Toro Rosso. O rok později dokázal zvítězit na okruhu v Monze a v nynějším týmu Alpine se bude snažit uctít památku Antoina Huberta.

„Byl na sebe přísný už v mladém věku a naučil jsem se od něj hodně sebekázně. Poté, co jsme byli několik let ve škole, jsme trávili většinu času spolu. Navzájem jsme se poháněli, abychom byli lepší. Anthoine a já jsme toho spolu tolik prožili. Sdíleli jsme tuto cestu, tuto jízdu. Když nás opustil, odešla i část mě.“

Zdroje článku:

Redakce SvětFormule.cz (Helena Chovancová)
Sdílejte na:
Zavřít

Autor článku:

Jako malá jsem z televize slyšela hlavně jméno Michael Schumacher. Svoji cestu k formuli 1 jsem si ale musela najít sama. Nejvíce mě baví životní příběhy pilotů, jedinečné příběhy z paddocku a kus historie, který tento sport za sebou zanechal. Ve formuli 1 je totiž možné vše.

Další články autora →