SvětFormule.cz 
Po Velké ceně Německa by se téměř celé startovní pole dalo rozdělit do dvou skupin. Jezdci, kterým jde karta, kteří září, tvoří jednu skupinu. Druhou skupinu tvoří opak, ti, kteří mají momentálně slabé období, ti kteří jsou frustrovaní a dávají to najevo.
Hamilton, Ricciardo a Verstappen
Trojice na pódiu je na tom velmi dobře, což bylo znát jak v cool roomu a na pódiu, tak i na tiskové konferenci po závodě. Z jezdců sršela dobrá nálada a smích. Hamilton je zpět na koni, Red Bull se dostal před Ferrari a Maxu Verstappenovi přechod do Red Bullu jednoznačně vyšel.
Rosberg a Vettel
I tehdy, když Nico vedl šampionát o 43 bodů, jakoby si sebou nebyl jistý, jako by byl stále nervózní. A je to tady, Nico je druhý o devatenáct bodů za Hamiltonem, kam se, jestli se mu to líbí nebo ne, dostal sám, po vlastních chybách. Ferrari s Jamesem Allisonem postavilo skvělé auto, které téměř vyhrálo v Austrálii, pak přišla tragédie, která Allisona vyřadila, ještě pár závodů poté setrvačností běželo to, co přes zimu ve Ferrari postavili a pak se ve Španělsku ukázala krize.
Od Barcelony jde Ferrari dolů a ničemu neprospívá to, že se Vettel opustil, nevěří strategiím svého týmu, prohrává na body se svým týmovým kolegou a smůla se mu lepí na paty. Aby toho nebylo málo, Vettelovi nikdo nechce uhýbat pod modrými vlajkami.
Pérez, Grosjean, Sainz a Wehrlein
I když těmto třem poslední závody nevyšly, Pérez po ziscích pódiových umístění v Monaku a Baku září, Grosjean může být při pohledu na Renault vděčný za svůj přestup a Sainz od odchodu Verstappena šlape jako nikdy. Člověk by si řekl, že upřednostnění týmového kolegy při cestě do áčkového týmu ho oslabí, právě naopak. Sainz jakoby nám chtěl všem ukázat, že na to má.
Kromě hvězd, které bojují o titul míváme i hvězdy, které bojují o Q2 a častokrát mívají poměrně velkou fanouškovskou základnu. Štafetu po Bianchim v tomto ohledu přebírá s odstupem času mistr DTM a nejlepší z konce startovního pole Pascal Wehrlein, který jednou určitě skončí jako vítěz velkých cen.
Hülkenberg, Bottas a Gutiérrez
Na vítězi 24-hodinovky Le Mans z minulého roku je již frustrace vidět méně, ale pátá sezona v F1 bez pódia jezdce kvalit Hülkenberga je velký paradox, o to víc, když týmový kolega nějaké to pódium urve v každé sezóně.
Valtteri Bottas už dávno není tím mladíkem, před kterým se mohl Räikkönen třást, když mu mohl urvat sedačku ve Ferrari. Své dělá i špatná forma Williamsu, na kterou si už vyšlapává Force India, ale nechat se předběhnout v průběhu pár kol a ztratit dvě pozice? Je léto, Valtteri se půjde podívat na přítelkyni na olympiádu do Ria, snad se vrátí zpět silnější.
Prohrávat s týmovým kolegou na body 0:28 je dost blbý, zvláště pokud jste svou první šanci ve Formuli 1 propásli a pomalu ztrácíte i tu druhou. Nepomůže vám agresivní strategie a už určitě ne to, že se do vás všichni obouvají, abyste se naučili chovat pod modrými vlajkami.
Palmer, Haryanto a Kvyat
Jolyon Palmer je další ze skupiny pilotů, kteří vedle svého týmového kolegy vypadají jako chudí příbuzní. Stres jsme mohli vidět v Maďarsku. Když to konečně vypadalo na první bod, udělal Palmer chybu, která ho stála dvě místa v cíli. Po jeho kokpitu už pokukují Ocon či Pérez.
Koupit si sedačku v F1? To je frajeřina, ale když spojí síly na koupi místa v F1 vaše máma, ministerstvo kultury a sportu a ještě sponzoři, to je už level Haryanto. Vše je třeba potvrdit totálním vyhořením oproti týmovému kolegovi a obavami o to, zda vůbec dokončíte sezónu.
Na konec jsem si nechal učebnici frustrace a demotivace, Daniila Kvyata. Spadnout z pódia na boj s Manorem, z toho až mrazí. A pokud by se někdo domníval, že jezdci jsou profesionálové a jsou na tyto situace zvyklí, nejsou. Profesionálové neposílají do příslušných partii novináře ani svůj tým přes vysílačku.
Kimi, Nando, Ericsson a další
Nejmenoval jsem všechny jezdce, takový Kimi zůstane chladný zda bude první nebo poslední. Má syna, jde se ženit, má i jiné starosti než honit Verstappena. Frflání Fernanda Alonsa a stížnosti Felipeho Massy jsou v posledních letech tak konstantní, že už nikdo ani neřeší, že by byli demotivovaní a Marcus Ericsson? Sauber nemá ani jeden bod a tento jinak sympatický chlap vám na tiskovce zahlásí, že je mu jedno, že jeho tým změnil majitele a zachránil se, on je prý jezdec a dívá se na svou kariéru.
