Eau Rouge nahradila předválečnou vlásenku

Okruh Spa-Francorchamps vznikl v roce 1920 na pozemních komunikacích mezi belgickými městy Francorchamps, Malmedy a Stavelot. Původní okruh měřil 14,9 kilometrů a čítal 25 zatáček.

Z původního okruhu zbyly na současném okruhu pouze dvě zatáčky, a i ty prošly značnou rekonstrukcí. Jedná se o velmi rychlou levotočivou zatáčku Blanchimont a vracečku La Source, která se v současnosti nachází na konci cílové rovinky.

Asi vás překvapilo, že jsme ve výčtu nezmínili legendární spojení zatáček Eau Rouge/Raidillon. Tahle sekce totiž vznikla až v roce 1939, do té doby závodní speciály místo prudkého stoupání do kopce zatočily doleva a uháněly k vlásence Ancienne Douane.

Proč byla původní zatáčka zrušena a vystřídána rychlým stočeným stoupáním do kopce? Milovníci rychlých kol si tehdy řekli, že je okruh Spa-Francorchamps pomalý a že by vozům místo prudkého brždění prospěla rychlejší sekce zatáček.

Nová varianta trati si rychle našla své fanoušky nejen mezi řadami jezdců, ale také fanoušků. Obě zatáčky využívaly mimo závodní víkendy i obyčejní lidé. Veřejnost je mohla během pracovních týdnů využívat až do roku 2000, kdy se i původní sekce okruhu nadobro uzavřela.

Zpomalovací šikana v Eau Rouge?

Doby, kdy lidé chtěli závodní okruhy neustále zrychlovat, během 70. až 80. let pominuly. Mnoho okruhů začalo budovat zpomalovací šikany, významná vlna zpomalování pak přišla po tragických událostech během VC San Marina 1994.

Nejen, že z Imoly natrvalo zmizely zatáčky Tamburello a Villeneuve, ke zpomalení došlo i na řadě dalších okruhů. Když organizátoři začali přemýšlet, jak zpomalit jízdu po belgickém Spa, byla sekce Eau Rouge/Raidillon jejich jasným terčem.

Raidillon vystřídala pomalá pravoúhlá zatáčka, která ve spojení s upraveným Eau Rouge měla alespoň částečně nahradit tradiční rychlou sekci. Fanoušci ji ale nepřijali s nadšením – ostatně ani sami jezdci. V roce 1995 se opět závodilo na klasické variantě.