Ricciardo: Smrt Julese mě naučila užívat si každou chvíli a nemyslet na budoucnost

Australan čekal velmi dlouho na další vítězství ve formuli 1. Naposledy totiž proťal cílovou pásku jako první ve své debutové sezóně za Red Bull na okruhu Spa-Francorchamps v Belgii v roce 2014.

Tento rok mu protekl triumf dvakrát po sobě. Nejprve to bylo ve Španělsku, kde doplatil na špatně zvolenou strategii a po druhé to bylo v Monaku. V ulicích monackého knížectví doplatil na nepřipravenost svého týmu v boxech. Tyto nezdary ale byly zažehnány v Malajsii, ve které využil svou šanci a po dvou letech si mohl konečně opět stoupnout na stupínek nejvyšší.

 „Na vítězství ve Velké ceně jsem musel čekat dlouho. Radost v Malajsii byla obrovská, obzvlášť když jsem mohl využít pneumatiky ještě jedno kolo. Někteří mi po Monaku říkali: Nedělej si starosti, osud tě za ztracené vítězství odmění,“ vzpomíná pilot rakouského týmu na promarněnou šanci v Monaku a sladkou odměnu za to v Kulala Lumpur. „Nejsem si jistý, jestli věřím na osud. Ale věřím, že se věci stávají z určitých důvodů. Nejen v závodění, ale v celém životě. Možná víc věřím na karmu než na osud.“

Přiznal, že byl po závodě v monackém knížectví zničený, ale i přes to zůstal přesvědčený o tom, že když bude věřit sám v sebe a bude neustále dobře jezdit, tak se mu to vrátí v podobě vítězství. „Jistě, v Malajsii jsme profitovali ze smůly Lewise Hamiltona. Ale knihy rekordů si pamatují jen to, kolik máte výher a ne, jakým způsobem jste k nim přišli. Monako bylo pro něj (Hamiltona) tak šťastné, jako pro mě Sepang. To mi dává smysl.“

V Malajsii byl konec závodu po odstoupení Hamiltona pro Ricciarda celkem hektický, protože se musel urputně bránit před stájovým kolegou Maxem Verstappenem. Neděle byla kvůli tomuto duelu a také kvůli horku, které v Malajsii panovalo, pro Australana neskutečně náročná a když si pak stoupl na podium, tak to na něj všechno dopadlo.

„Každý mohl vidět, že jsem na pódiu reagoval celkem emotivně. To bylo částečně z vyčerpání, částečně také z toho, že jsem nevyhrál dlouhé dva roky. Ale také to bylo tím, že jsem myslel na Julese. Byl to první závod, který jsem dokázal vyhrát, od té doby, co jsme ho ztratili. Suzuka byla dalším závodem na programu a také místo, kde se stala jeho strašná nehoda. A od jeho smrti v létě 2015 jsem se snažil najít vhodný okamžik, abych si ho připomenul. V tomto poklidném okamžiku na stupních vítězů v Sepangu mě dorazily myšlenky na Julese. Lidé vědí, že jsme byli kamarádi. Prošli jsme spolu spousty juniorských sérií. Jeho smrt mě změnila. Možná víc než kdejaký jiný zážitek v mém životě. Neřekl bych, že bych byl před jeho smrtí nevděčný za to, že tu můžu být jako pilot formule 1, ale jeho osud mi ukázal, jak jsem opravdu upřednostňován. Naučil jsem se víc si užívat každou chvíli a nemyslet příliš na budoucnost, jak to mnoho pilotů formule 1 dělá. Když myslíte moc na budoucnost, tak riskujete, že minulost nedoceníte.“

Ricciardo si také uvědomuje fakt, že tento osud, co potkal Bianchiho, mohl tenkrát v Japonsku potkat právě jeho. Po Francouzově těžké nehodě si  přísahal, že v případě, že si vezme na krk všechny rizika tohoto sportu, tak si z toho musí vzít co nejvíc a pořádně si to užít.

„Cestujeme po světě, a toho si myslím bych měl využít. Konkrétně více vnímám to, co se děje okolo mě, poznávám nové věci a oči mám otevřenější. Možná to má také co do činění se stárnutím. Ale Jules toho měl ještě spoustu před sebou, a to mu bylo všechno vzato. Musíte žít svůj život, vzít si z něj to nejlepší a užívat si každý den.Tuto radu mi dal Jules Bianchi,“ uzavřel sedmadvacetiletý závodník, který se nyní nachází s 212 body na třetím místě v šampionátu jezdců.