Pohlednice z historie: 1953 Ferrari versus Maserati

Pohlednice z historie: 1953 Ferrari versus Maserati

Před začátkem sezóny to vypadalo, že mezi sebou budou bojovat jezdci Ferrari a Maserati. I když bylo nakonec opět silnější Ferrari a Alberto Ascari vyhrál svůj druhý titul Mistra světa, jezdci obou týmů obsadili prvních šest míst v celkovém pořadí.

Juan Manuel Fangio se po zranění uzdravil a postavil se do čela týmu Maserati, který chtěl ukončit nadvládu Ferrari. Fangiovi v této snaze měli pomoct krajané José Froilán González a Onofré Marimon. Ferrari si ponechalo své jezdce z předešlého roku, silnou trojici Ascari, Farina, Villoresi, kterou doplnil Mike Hawthorn. Na Enza Ferrariho udělal velký dojem a ten se ho rozhodl získat pro svůj tým. Brit Hawthorn měl zpočátku strach z podepsání smlouvy do zahraničního týmu a navíc se stát profesionálním jezdcem. Nakonec se ke Scuderii připojil a postavil se na start v Argentině.

 

 

 

 

 

V sezóně se jelo 8 Velkých cen a závod 500 mil Indianapolis, počítaný do seriálu Mistrovství světa. I tentokrát se jelo s vozy Formule 2. Stalo se tak podruhé a naposledy, od sezóny 1954 měla už být zavedena nová pravidla a na scénu se měly vrátit vozy Formule 1.

V roce 1953 bylo bodováno 5 nejrychlejších jezdců v závodě systémem 8, 6, 4, 3, 2 a 1 bod získal jezdec s nejrychlejším kolem během závodu. Do šampionátu se započítaly pouze 4 nejlepší výsledky ze všech 9 závodů.

 Kalendář sezóny 1953

Datum Název   Okruh
18.1.1953 Velká cena Argentiny 1953 Buenos Aires
30.5.1953 Velká cena Indianapolis 500 1953 Indianapolis
7.6.1953 Velká cena Nizozemska 1953 Zandvoort
21.6.1953 Velká cena Belgie 1953 Spa-Francorchamps
5.7.1953 Velká cena Francie 1953 Reims
18.7.1953 Velká cena Velké Británie 1953 Silverstone
2.8.1953 Velká cena Německa 1953 Nürburgring
23.8.1953 Velká cena Švýcarska 1953 Bremgarten
13.9.1953 Velká cena Itálie 1953 Monza

 

Poprvé Mistrovství světa Formule 1 dostalo svého jména, tím že se jedna z Velkých cen konala mimo evropský kontinent. 18. ledna 1953 se jela Velká cena Argentiny na okruhu Juan y Oscar Gálvez u Buenos Aires. Tento závod se ale také zapsal do historie první tragickou nehodou v historii Formule 1. Start závodu odstartoval prezident Argentiny Juan Peron, který všechny pozval na Formuli 1 zdarma. Diváci stáli podél trati, těsně u projíždějících závodníků. V 31. kole přebíhal neukázněný chlapec trať a projíždějící Farina s Ferrari se mu snažil vyhnout. Srážce nezabránil a navíc vrazil do přihlížejících diváků. O život přišlo 13 lidí.
Tragický závod vyhrál Alberto Ascari s Ferrari, druhý skončil jeho kolega Luigi Villoresi a třetí dojel José Floirán González s Maserati.

 

 

 

 

Jako druhý se jel závod 500 mil Indianapolis. Na startu se opět objevili pouze Američané. Zvítězil Bill Vukovich s vozem Kurtis Kraft – Offenhauser.

Velká cena Nizozemska, na okruhu Zandvoort, byla dalším pokračováním Mistrovství světa. Maserati tady předvedlo svůj nový vůz s označením A6GCM a vkládalo do něj naděje na lepší výsledky. Během závodu ale Fangio zlomil zadní nápravu a když zvítězil Ascari s Ferrari a druhý dojel Farina, oba s Ferrari, na Maserati zbylo „pouze“ třetí místo. Obsadili ho, střídající se, Bonetto a González, s kterými během závodu tvrdě bojoval Hawthorn s Ferrari, který nakonec skončil na 4. místě.

Více než 100.000 diváků se přišlo podívat do Spa-Francorchamps na Velkou cenu Belgie. Maserati bylo pro Ferrari, ve Spa, důstojným soupeřem. González a Fangio s Maserati vedli závod, ale v 11. kole González musel odstoupit pro poruchu motoru. Fangio se tak dostal do vedení. Ve 13. kole začal i Fangiův motor protestovat a tím vedení spadlo do klína jezdcům Ferrari. Zvítězil Ascari, před Villoresim. Třetí skončil Onofre Marimón s Maserati, pro kterého to bylo první umístění na bedně v jeho dosavadní kariéře.

 

 

 

 

Velká cena Francie se vrátila na okruh Reims a diváci zde opět viděli nádherný souboj jezdců Ferrari a Maserati. Úžasný souboj zde předváděli Mike Hawthorn a Juan Manuel Fangio, kteří si pořadí měnili, lidově řečeno, na každém rohu. Do cíle nakonec jako první dojel Hawthorn s Ferrari o sekundu před Fangiem na Maserati. Třetí dojel González s Maserati.

Na domácí půdě při Velké ceně Velké Británie nezopakoval svůj předešlý úspěch Hawthorn a skončil na pátém místě se ztrátou tří kol. Závod vyhrál Alberto Ascari s Ferrari, jen těsně druhý skončil Juan Manuel Fangio s Maserati, třetí byl Giuseppe Farina s Ferrari, který na vítěze ztrátil 2 kola.

 

 

 

 

Další Velká cena se jela v Německu na okruhu Nürburgring. Ascari vystartoval na prvním místě, ale shořel mu motor a musel odstoupit. Zastoupil ho týmový kolega Giuseppe Farina, který zvítězil, druhý skončil Juan Manuel Fangio s Maserati a třetí Mike Hawthorn s Ferrari.

Předposlední závod se jel na okruhu Bremgarten jako Velká cena Švýcarska. Velký návrat tady slavila předválečná legenda Mercedesu, německý závodník Hermann Lang, který v závodě s vozem Maserati dojel na 5. místě. Do závodu vystartoval nejlépe Fangio s Maserati, ale začala ho zlobit převodovka a nakonec začal stávkovat i motor a musel odstoupit. Do vedení se dostal Ascari s Ferrari, jenže i on měl problémy. Motor nefungoval tak jak měl a tak Ascari zajel do boxů, kde mu mechanici vyměnili svíčky a pokračoval dál v závodě. Vyjel na čtvrtém místě a začal stíhací jízdu. Dokázal to a cílem Velké ceny Švýcarska projel jako první. Druhý skončil Farina a třetí Hawthorn, všichni s Ferrari. Alberto Ascari si tímto vítězstvím zajistil již druhý titul Mistra světa Formule 1.

Na finálový závod se všichni stěhovali do Monzy na Velkou cenu Itálie. Domácí miláček, Ascari s Ferrari, se po velkém boji dostal na první místo. Dostal se do posledního kola, kde ale svůj vůz nezvládl a udělal hodiny. Za ním jedoucí Farina také s Ferrari se mu snažil vyhnout a musel až mimo trať. Zvedlo se mračno zvířeného prachu, z něj se vynořil Fangio s Maserati a jel si pro vítězství. Bylo to jediné vítězství Maserati v sezóně. Druhý nakonec dojel Farina a třetí Villoresi, oba s Ferrari. Ascari se svým Ferrari po havárii nebyl schopný dojet do cíle.

 

 

 

 

 

Alberto Ascari získal druhý titul Mistra světa a stal se prvním v historii, komu se podařilo tento titul obhájit.

 Celkové pořadí šampionátu 1953

P #   Jezdec   Tým Body
1 10 Alberto Ascari Ferrari 47
2 12 Giuseppe Farina Ferrari 32
3 16 Mike Hawthorn Ferrari 27
4 2 Juan Manuel Fangio Maserati 27
5 14 Luigi Villoresi Ferrari 17
6 4 Jose Froilan González Maserati 14.5
7 14 Bill Vukovich Kurtis Kraft 9
8 18 Toulo de Graffenried Maserati 7
9 6 Felice Bonetto Maserati 6.5
10 16 Art Cross Kurtis Kraft 6
11 24 Maurice Trintignant Gordini 4
12 28 Onofre Marimón Maserati 4
13 3 Sam Hanks Kurtis Kraft 2
14 34 Hermann Lang Maserati 2
15 8 Oscar Alfredo Galvez Maserati 2
16 4 Duane Carter Lesovsky 2
17 5 Jack McGrath Kurtis Kraft 2
18 59 Fred Agabashian Kurtis Kraft 1.5
19 59 Paul Russo Kurtis Kraft 1.5
20 23 Walt Faulkner Kurtis Kraft 0
21 18 Albert Scherrer HWM 0
22 34 Georges Berger Gordini 0
23 51 Bob Sweikert Kuzma 0
24 56 Sergio Mantovani Maserati 0
25 30 Yves Giraud Cabantous HWM 0
26 55 Jerry Hoyt Kurtis Kraft 0
27 28 Harry Schell Gordini 0
28 18 John Fitch HWM 0
29 34 Elie Bayol OSCA 0
30 21 Johnnie Parsons Kurtis Kraft 0
31 26 Robert Manzon Gordini 0
32 14 Tony Rolt Connaught 0
33 97 Chuck Stevenson Kuzma 0
34 3 Duncan Hamilton HWM 0
35 31 Hans Herrmann Veritas 0
36 56 Johnny Thomson Del Roy 0
37 24 Adolfo Schwelm Cruz Cooper 0
38 36 Rudolf Krause BMW 0
39 35 Edgar Barth EMW 0
40 34 Stirling Moss Connaught 0
41 48 Jimmy Daywalt Kurtis Kraft 0
42 28 Theo Fitzau AFM 0
43 22 Roberto Mieres Gordini 0
44 98 Tony Bettenhausen Kuzma 0
45 32 Erwin Bauer Veritas 0
46 38 Lance Macklin HWM 0
47 73 Carl Scarborough Kurtis Kraft 0
48 24 Paul Frere HWM 0
49 49 Bill Holland Kurtis Kraft 0
50 22 Marshall Teague Kurtis Kraft 0
51 4 Chico Landi Maserati 0
52 36 Arthur Legat Veritas 0
53 83 Mike Nazaruk Turner 0
54 10 Umberto Maglioli Ferrari 0
55 32 Louis Chiron OSCA 0
56 22 John Barber Cooper 0
57 20 Peter Whitehead Cooper 0
58 38 Don Freeland Watson 0
59 4 Jack Fairman HWM 0
60 99 Cal Niday Kurtis Kraft 0
61 32 Carlos Menditeguy Gordini 0
62 22 Tony Crook Cooper 0
63 40 Rodney Nuckey Cooper 0
64 32 Andy Linden Stevens 0
65 37 Ernst Klodwig BMW 0
66 10 Louis Rosier Ferrari 0
67 26 Oswald Karch Veritas 0
68 28 Kenneth McAlpine Connaught 0
69 2 Jim Rathmann Kurtis Kraft 0
70 34 Kurt Adolff Ferrari 0
71 32 Ken Wharton Cooper 0
72 53 Jimmy Davies Kurtis Kraft 0
73 21 Hans von Stuck AFM 0
74 88 Manny Ayulo Kuzma 0
75 92 Rodger Ward Kurtis Kraft 0
76 40 Max de Terra Ferrari 0
77 40 André Pilette Connaught 0
78 62 Spider Webb Kurtis Kraft 0
79 38 Peter Hirt Ferrari 0
80 38 Bob Gerard Cooper 0
81 77 Pat Flaherty Kuzma 0
82 30 Jean Behra Gordini 0
83 12 Piero Carini Ferrari 0
84 42 Prince Bira Connaught 0
85 20 Alan Brown Cooper 0
86 18 Jimmy Stewart Cooper 0
87 41 Gene Hartley Kurtis Kraft 0
88 15 Ian Stewart Connaught 0
89 29 Bob Scott Bromme 0
90 34 Pablo Birger Gordini 0
91 18 Jacques Swaters Ferrari 0
92 24 Theo Helfrich Veritas 0
93 22 Wolfgang Seidel Veritas 0
94 36 Peter Collins HWM 0
95 23 Willi Heeks Veritas 0
96 30 Johnny Claes Connaught 0
97 12 Ernie McCoy Stevens 0
98 41 Guenther Bechem AFM 0
99 26 Roy Salvadori Connaught 0
100 9 Duke Nalon Kurtis Kraft 0
101 30 Ernst Loof Veritas 0
102 38 Fred Wacker Gordini 0
103 8 Jimmy Bryan Schroeder 0

 

 

 Shrnutí sezóny 1953 – 1. část

 

Shrnutí sezóny 1953 – 2. část

 

Předchozí díly tohoto serálu naleznete ZDE.

Sdílejte na:
Zavřít

Autor článku:

Založil jsem web SvětFormule.cz v roce 1999, v té době pod jiným jménem. Formuli 1 sleduji a miluji už od druhé poloviny 70. let.

Další články autora →