Pohlednice z historie: 1953 Ferrari versus Maserati

16. Únor 2011, 9:09 Josef Viták

Před začátkem sezóny to vypadalo, že mezi sebou budou bojovat jezdci Ferrari a Maserati. I když bylo nakonec opět silnější Ferrari a Alberto Ascari vyhrál svůj druhý titul Mistra světa, jezdci obou týmů obsadili prvních šest míst v celkovém pořadí.

Juan Manuel Fangio se po zranění uzdravil a postavil se do čela týmu Maserati, který chtěl ukončit nadvládu Ferrari. Fangiovi v této snaze měli pomoct krajané José Froilán González a Onofré Marimon. Ferrari si ponechalo své jezdce z předešlého roku, silnou trojici Ascari, Farina, Villoresi, kterou doplnil Mike Hawthorn. Na Enza Ferrariho udělal velký dojem a ten se ho rozhodl získat pro svůj tým. Brit Hawthorn měl zpočátku strach z podepsání smlouvy do zahraničního týmu a navíc se stát profesionálním jezdcem. Nakonec se ke Scuderii připojil a postavil se na start v Argentině.

V sezóně se jelo 8 Velkých cen a závod 500 mil Indianapolis, počítaný do seriálu Mistrovství světa. I tentokrát se jelo s vozy Formule 2. Stalo se tak podruhé a naposledy, od sezóny 1954 měla už být zavedena nová pravidla a na scénu se měly vrátit vozy Formule 1.

V roce 1953 bylo bodováno 5 nejrychlejších jezdců v závodě systémem 8, 6, 4, 3, 2 a 1 bod získal jezdec s nejrychlejším kolem během závodu. Do šampionátu se započítaly pouze 4 nejlepší výsledky ze všech 9 závodů.

Kalendář sezóny 1953

Datum	Název	Okruh
18.1.1953	Velká cena Argentiny 1953	Buenos Aires
30.5.1953	Velká cena Indianapolis 500 1953	Indianapolis
7.6.1953	Velká cena Nizozemska 1953	Zandvoort
21.6.1953	Velká cena Belgie 1953	Spa-Francorchamps
5.7.1953	Velká cena Francie 1953	Reims
18.7.1953	Velká cena Velké Británie 1953	Silverstone
2.8.1953	Velká cena Německa 1953	Nürburgring
23.8.1953	Velká cena Švýcarska 1953	Bremgarten
13.9.1953	Velká cena Itálie 1953	Monza

Poprvé Mistrovství světa Formule 1 dostalo svého jména, tím že se jedna z Velkých cen konala mimo evropský kontinent. 18. ledna 1953 se jela Velká cena Argentiny na okruhu Juan y Oscar Gálvez u Buenos Aires. Tento závod se ale také zapsal do historie první tragickou nehodou v historii Formule 1. Start závodu odstartoval prezident Argentiny Juan Peron, který všechny pozval na Formuli 1 zdarma. Diváci stáli podél trati, těsně u projíždějících závodníků. V 31. kole přebíhal neukázněný chlapec trať a projíždějící Farina s Ferrari se mu snažil vyhnout. Srážce nezabránil a navíc vrazil do přihlížejících diváků. O život přišlo 13 lidí.
Tragický závod vyhrál Alberto Ascari s Ferrari, druhý skončil jeho kolega Luigi Villoresi a třetí dojel José Floirán González s Maserati.

Jako druhý se jel závod 500 mil Indianapolis. Na startu se opět objevili pouze Američané. Zvítězil Bill Vukovich s vozem Kurtis Kraft – Offenhauser.

Velká cena Nizozemska, na okruhu Zandvoort, byla dalším pokračováním Mistrovství světa. Maserati tady předvedlo svůj nový vůz s označením A6GCM a vkládalo do něj naděje na lepší výsledky. Během závodu ale Fangio zlomil zadní nápravu a když zvítězil Ascari s Ferrari a druhý dojel Farina, oba s Ferrari, na Maserati zbylo „pouze“ třetí místo. Obsadili ho, střídající se, Bonetto a González, s kterými během závodu tvrdě bojoval Hawthorn s Ferrari, který nakonec skončil na 4. místě.

Více než 100.000 diváků se přišlo podívat do Spa-Francorchamps na Velkou cenu Belgie. Maserati bylo pro Ferrari, ve Spa, důstojným soupeřem. González a Fangio s Maserati vedli závod, ale v 11. kole González musel odstoupit pro poruchu motoru. Fangio se tak dostal do vedení. Ve 13. kole začal i Fangiův motor protestovat a tím vedení spadlo do klína jezdcům Ferrari. Zvítězil Ascari, před Villoresim. Třetí skončil Onofre Marimón s Maserati, pro kterého to bylo první umístění na bedně v jeho dosavadní kariéře.

Velká cena Francie se vrátila na okruh Reims a diváci zde opět viděli nádherný souboj jezdců Ferrari a Maserati. Úžasný souboj zde předváděli Mike Hawthorn a Juan Manuel Fangio, kteří si pořadí měnili, lidově řečeno, na každém rohu. Do cíle nakonec jako první dojel Hawthorn s Ferrari o sekundu před Fangiem na Maserati. Třetí dojel González s Maserati.

Na domácí půdě při Velké ceně Velké Británie nezopakoval svůj předešlý úspěch Hawthorn a skončil na pátém místě se ztrátou tří kol. Závod vyhrál Alberto Ascari s Ferrari, jen těsně druhý skončil Juan Manuel Fangio s Maserati, třetí byl Giuseppe Farina s Ferrari, který na vítěze ztrátil 2 kola.

Další Velká cena se jela v Německu na okruhu Nürburgring. Ascari vystartoval na prvním místě, ale shořel mu motor a musel odstoupit. Zastoupil ho týmový kolega Giuseppe Farina, který zvítězil, druhý skončil Juan Manuel Fangio s Maserati a třetí Mike Hawthorn s Ferrari.

Předposlední závod se jel na okruhu Bremgarten jako Velká cena Švýcarska. Velký návrat tady slavila předválečná legenda Mercedesu, německý závodník Hermann Lang, který v závodě s vozem Maserati dojel na 5. místě. Do závodu vystartoval nejlépe Fangio s Maserati, ale začala ho zlobit převodovka a nakonec začal stávkovat i motor a musel odstoupit. Do vedení se dostal Ascari s Ferrari, jenže i on měl problémy. Motor nefungoval tak jak měl a tak Ascari zajel do boxů, kde mu mechanici vyměnili svíčky a pokračoval dál v závodě. Vyjel na čtvrtém místě a začal stíhací jízdu. Dokázal to a cílem Velké ceny Švýcarska projel jako první. Druhý skončil Farina a třetí Hawthorn, všichni s Ferrari. Alberto Ascari si tímto vítězstvím zajistil již druhý titul Mistra světa Formule 1.

Na finálový závod se všichni stěhovali do Monzy na Velkou cenu Itálie. Domácí miláček, Ascari s Ferrari, se po velkém boji dostal na první místo. Dostal se do posledního kola, kde ale svůj vůz nezvládl a udělal hodiny. Za ním jedoucí Farina také s Ferrari se mu snažil vyhnout a musel až mimo trať. Zvedlo se mračno zvířeného prachu, z něj se vynořil Fangio s Maserati a jel si pro vítězství. Bylo to jediné vítězství Maserati v sezóně. Druhý nakonec dojel Farina a třetí Villoresi, oba s Ferrari. Ascari se svým Ferrari po havárii nebyl schopný dojet do cíle.

Alberto Ascari získal druhý titul Mistra světa a stal se prvním v historii, komu se podařilo tento titul obhájit.

Celkové pořadí šampionátu 1953

P	#	Jezdec	Tým	Body
1	10	Alberto Ascari	Ferrari	47
2	12	Giuseppe Farina	Ferrari	32
3	16	Mike Hawthorn	Ferrari	27
4	2	Juan Manuel Fangio	Maserati	27
5	14	Luigi Villoresi	Ferrari	17
6	4	Jose Froilan González	Maserati	14.5
7	14	Bill Vukovich	Kurtis Kraft	9
8	18	Toulo de Graffenried	Maserati	7
9	6	Felice Bonetto	Maserati	6.5
10	16	Art Cross	Kurtis Kraft	6
11	24	Maurice Trintignant	Gordini	4
12	28	Onofre Marimón	Maserati	4
13	3	Sam Hanks	Kurtis Kraft	2
14	34	Hermann Lang	Maserati	2
15	8	Oscar Alfredo Galvez	Maserati	2
16	4	Duane Carter	Lesovsky	2
17	5	Jack McGrath	Kurtis Kraft	2
18	59	Fred Agabashian	Kurtis Kraft	1.5
19	59	Paul Russo	Kurtis Kraft	1.5
20	23	Walt Faulkner	Kurtis Kraft	0
21	18	Albert Scherrer	HWM	0
22	34	Georges Berger	Gordini	0
23	51	Bob Sweikert	Kuzma	0
24	56	Sergio Mantovani	Maserati	0
25	30	Yves Giraud Cabantous	HWM	0
26	55	Jerry Hoyt	Kurtis Kraft	0
27	28	Harry Schell	Gordini	0
28	18	John Fitch	HWM	0
29	34	Elie Bayol	OSCA	0
30	21	Johnnie Parsons	Kurtis Kraft	0
31	26	Robert Manzon	Gordini	0
32	14	Tony Rolt	Connaught	0
33	97	Chuck Stevenson	Kuzma	0
34	3	Duncan Hamilton	HWM	0
35	31	Hans Herrmann	Veritas	0
36	56	Johnny Thomson	Del Roy	0
37	24	Adolfo Schwelm Cruz	Cooper	0
38	36	Rudolf Krause	BMW	0
39	35	Edgar Barth	EMW	0
40	34	Stirling Moss	Connaught	0
41	48	Jimmy Daywalt	Kurtis Kraft	0
42	28	Theo Fitzau	AFM	0
43	22	Roberto Mieres	Gordini	0
44	98	Tony Bettenhausen	Kuzma	0
45	32	Erwin Bauer	Veritas	0
46	38	Lance Macklin	HWM	0
47	73	Carl Scarborough	Kurtis Kraft	0
48	24	Paul Frere	HWM	0
49	49	Bill Holland	Kurtis Kraft	0
50	22	Marshall Teague	Kurtis Kraft	0
51	4	Chico Landi	Maserati	0
52	36	Arthur Legat	Veritas	0
53	83	Mike Nazaruk	Turner	0
54	10	Umberto Maglioli	Ferrari	0
55	32	Louis Chiron	OSCA	0
56	22	John Barber	Cooper	0
57	20	Peter Whitehead	Cooper	0
58	38	Don Freeland	Watson	0
59	4	Jack Fairman	HWM	0
60	99	Cal Niday	Kurtis Kraft	0
61	32	Carlos Menditeguy	Gordini	0
62	22	Tony Crook	Cooper	0
63	40	Rodney Nuckey	Cooper	0
64	32	Andy Linden	Stevens	0
65	37	Ernst Klodwig	BMW	0
66	10	Louis Rosier	Ferrari	0
67	26	Oswald Karch	Veritas	0
68	28	Kenneth McAlpine	Connaught	0
69	2	Jim Rathmann	Kurtis Kraft	0
70	34	Kurt Adolff	Ferrari	0
71	32	Ken Wharton	Cooper	0
72	53	Jimmy Davies	Kurtis Kraft	0
73	21	Hans von Stuck	AFM	0
74	88	Manny Ayulo	Kuzma	0
75	92	Rodger Ward	Kurtis Kraft	0
76	40	Max de Terra	Ferrari	0
77	40	André Pilette	Connaught	0
78	62	Spider Webb	Kurtis Kraft	0
79	38	Peter Hirt	Ferrari	0
80	38	Bob Gerard	Cooper	0
81	77	Pat Flaherty	Kuzma	0
82	30	Jean Behra	Gordini	0
83	12	Piero Carini	Ferrari	0
84	42	Prince Bira	Connaught	0
85	20	Alan Brown	Cooper	0
86	18	Jimmy Stewart	Cooper	0
87	41	Gene Hartley	Kurtis Kraft	0
88	15	Ian Stewart	Connaught	0
89	29	Bob Scott	Bromme	0
90	34	Pablo Birger	Gordini	0
91	18	Jacques Swaters	Ferrari	0
92	24	Theo Helfrich	Veritas	0
93	22	Wolfgang Seidel	Veritas	0
94	36	Peter Collins	HWM	0
95	23	Willi Heeks	Veritas	0
96	30	Johnny Claes	Connaught	0
97	12	Ernie McCoy	Stevens	0
98	41	Guenther Bechem	AFM	0
99	26	Roy Salvadori	Connaught	0
100	9	Duke Nalon	Kurtis Kraft	0
101	30	Ernst Loof	Veritas	0
102	38	Fred Wacker	Gordini	0
103	8	Jimmy Bryan	Schroeder	0