Jaké velké ceny měl původně obsahovat první kalendář F1?

Počet velkých cen na sezónu během 75leté historie MS formule 1 vyrostl z sedmi podniků v roce 1950 na dnešních dvacet čtyři zastávek. Jak popisuje tento článek, přispělo k tomu mnoho faktorů přes vyvíjející se profesionalitu napříč disciplínami, mediální pokrytí motorsportu a potřeby a nároky stále „hladovějších“ fanoušků.

Nejednalo se však samozřejmě o růst bez zádrhelů. Dějiny sportu pamatují na četné případy, kdy finální podoba kalendáře daného ročníku F1 neodpovídala původním plánům. Nejzářnější příklad z nedávné doby pochází z roku 2020, kdy se z dvaadvaceti chystaných velkých cen z univerzálně známých důvodů skutečně odjelo jen sedmnáct.

Ani program prvního ročníku šampionátu formule 1 sezóny 1950 se nevyhnul změnám po prvotní publikaci plánovaného kalendáře závodů. Stěžejní pohled na věc přináší prosincové vydání legendárního britského měsíčníku Motor Sport z roku 1949.

I pro rok 1950 pokračovala tradice s Mezinárodní automobilovou federací (FIA) v hlavní roli, která sestavovala kompletní, souhrnný kalendář závodů všech motoristických disciplín dohromady včetně kategorie formule 1. Už tehdy však některé podniky měly větší váhu než některé jiné. To samé platilo i pro formuli 1 jako takovou.

Retrospektivně lze zjistit, že mimo sedm velkých cen dnes uznávaného kalendáře sezóny 1950 se odehrálo dalších sedmnáct nemistrovských závodů formule 1 a několik dalších závodů mezinárodní úrovně. Většina z nich však nefiguruje v seznamu „hvězdných“ podniků F1, jenž vypsal ve zmíněném vydání Motor Sport. Lze tedy usoudit, že následující listina závodů reprezentovala původní soupisku velkých cen, které se měly počítat jako ty mistrovské, jež by rozhodovaly o prvním mistru světa F1:

1. VC Evropy (VC Velké Británie) – Silverstone – 13. května
2. VC Monaka – Monte-Carlo – 21. května
3. VC Švýcarska – Bremgarten – 4. června
4. VC Belgie – Spa-Francorchamps – 18. června
5. VC Francie – Remeš – 2. července
6. VC Nizozemska – Zandvoort – 23. července
7. VC Německa – Nürburgring – 20. srpna
8. VC Itálie – Monza – 3. září
9. VC Československa – Brno – 24. září

Několik zajímavých ukazatelů si zasluhuje pozornost po prohlédnutí plánovaného kalendáře velkých cen MS formule 1 pro rok 1950. V prvé řadě zde chybí závod 500 mil Indianapolis, jenž figuroval v šampionátu mezi sezónami 1950 a 1960. Soupiska výše ale vyjmenovaná pouze čistě závody formule 1. Buď se tedy tento velký americký podnik přidal do kalendáře až po publikaci této soupisky, nebo se na něj z eurocentrického hlediska jednoduše nekladl takový důraz, jako na evropské závody.

Dále lze spatřit trojici velkých cen, která ve výsledku nebyla součástí finálního a dnes známého kalendáře sezóny 1950. Všechny tři se opravdu uskutečnily, ovšem z různých důvodů propadla jejich významnost, která jim nedovolila hostovat velkou cenu v rámci MS. VC Nizozemska se odjela jen jako nemistrovský závod formule 1 a VC Německa řídila pravidla třídy formule 2 ve snaze přilákat co nejvíce účastníků.

Nejvýznamnější položkou v listině výše však není nic jiného, než zmínka o plánované VC Československa formule 1 na tehdejším silničním Masarykově okruhu u Brna. Tento závod také spatřil světlo světa, nicméně pouze jako lokální akce bez mezinárodních jezdců, jejichž přihlášky tehdy nový komunistický režim odmítl.

Další zdroj hovoří o potenciálních přihláškách Argentiny či Španělska, které podle všeho projevily jistý zájem o místě v kalendáři MS F1 pro rok 1950. V obou případech se opět tamní závody uskutečnily, ovšem nikoliv jako součástí MS. Sedm podniků v rámci oficiálního šampionátu se pro FIA zdálo na tu dobu dostatečných s ohledem na tehdejší standardy organizace motoristických klání.