Tým z Maranella je zvyklý vyhrávat velké ceny a šampionáty, ale po deseti závodech letošní sezóny, zvládl pouze dvě pódia, a to díky Charlesovi Leclercovi. Frustrující sezóna ale neutlumila Monačanovo sebevědomí.
Charles Leclerc má obdivuhodného ducha, je znám i svojí upřímností a vyzrálým přístupem. Přiznává, že i on si často pokládá otázku, zda zvolil správný přístup a zda postupuje dle něj. „Když udělám chybu, jsem velmi sebekritický, ale jako součást týmu se k nim snažím být velice objektivní a upřímný. Snažím se na všechny tlačit, aby měli stejný přístup, aby byli sebekritičtí a snažili se z toho poučit a zlepšovat se.“ Pětadvacetiletý Monačan stále doufá, že se Ferrari podaří přiblížit se k dominantnímu Red Bullu a vrátí se na vrchol.
Od Charlese Leclerca se očekávalo mnohé již od chvíle, kdy v roce 2018 začal svoji kariéru pilota formule 1, tehdy za tým Sauber. Monacký pilot zatím nedostal vůz, se kterým by byl schopen bojovat o titul mistra světa. V letošní sezóně, kdy se Ferrari snaží zkrotit jejich nepředvídatelný vůz, je boj o titul o to těžší. „Moje mentalita byla vždycky tlačit na maximum a nenechávat nic jen tak. Když máte ošemetnější vůz k řízení, jako je tomu v první části letošní sezóny, chyby se stávají. Já to vím.“
Charles Leclerc se neostýchá vyjádřit, co si myslí i v týmovém rádiu uprostřed závodu. Trvá na tom, že transparentnost je klíčová k postupu vpřed. „Říkám týmu, co si myslím a tým říká, co si myslí. Je to způsob, jak se posunout. Nemyslím si, že důvěra byla někdy problém. Uvnitř vozu máme velmi odlišný obrázek, než jaký má tým v boxech, takže tyto věci se stávají.“
Na jeho osobu je často vyvíjen tlak. V Itálii je označován jako „Il Predestinato“ neboli předurčený. Ten, který má vrátit slávu legendárního týmu. Skličující časy ve Ferrari ho ale nečiní frustrovaným. „Jsem ten první, kdo chce bojovat o titul, ale není to frustrující, hodně mě to motivuje. Jsem ještě víc motivován to změnit, přivést Ferrari zpět tam, kde si zaslouží být, na vrchol. Jakmile se tam dostaneme, jsem si jistý, že to bude velmi zvláštní okamžik. Necítím vnější tlak, ale vystavuji se velkému tlaku, abych uspěl, ta zodpovědnost přivést Ferrari na vrchol.“
„Vášeň, kterou lidé mají pro tento tým, je jako nikde jinde. Přichází to s tou dobrou stránkou, že je zde tolik nadšení, ale i s věcmi, které se obtížněji zvládají a kvůli této vášni jsou lidé docela netrpěliví.“ On sám se s problémy obrací hlavně na rodinu, která mu je blízká již od dětství. „Můj otec byl dlouhou dobu tou osobou. Po jeho smrti to byl můj starší bratr a teď i můj mladší bratr, jak stárne. Moje máma je tu pro mě samozřejmě vždycky pro osobní rady. Vím, že jí vždycky můžu zavolat a vždy tu pro mě je, ale chybí jí ta technická stránka. Motorsport ji moc nebere.“