
Istanbul Park patří u mnohých mezi ty oblíbenější a podařenější okruhy, které v tomto tisíciletí vstoupily do kalendáře F1. 21. srpna 2005, tedy na den přesně před 20 lety, se zde poprvé konala Velká cena Turecka. Byli však podobného názoru i jezdci té doby, když se seznamovali s tehdy novou tratí?
První desetiletí jedenadvacátého století přineslo světu formule 1 několik nových okruhů. Bývalá nejvyšší autorita Bernie Ecclestone hodlal expandovat královnu motorsportu do zatím neprobádaných krajin. Mezi ně patřilo v té době i Turecko, které dosáhlo svého za pomocí jak slušné státní podpory, tak výstavby moderního okruhu Istanbul Park.
Trať o délce 5,338 kilometrů a čtrnácti zatáčkách se při svém debutu v roce 2005 stala třetím přídavkem do kalendáře v rozmezí dvou sezónách po Bahrajnu a Číně. Díky jejímu zařazení do tehdejšího programu závodů dosáhla F1 poprvé ve své historii na počet devatenácti velkých cen v jednom roce. Něco, na co už pomalu začali někteří jedinci nevlídně poukazovat.
Finální podoba Istanbul Parku stejně jako v případě Sáchiru a Šanghaje vystoupila z tužky Hermanna Tilkeho. Před první VC Turecka v roce 2005 tak visela otázka nad tím, jak se další nová trať v krátké době od tohoto architekta zalíbí tehdejším jezdcům. Zejména osmá zatáčka, která dnes patří mezi nejikoničtější sekce ze všech okruhů historie F1.
Už při čtvrtečních procházkách si trať oblíbil jezdec Renaultu Giancarlo Fisichella. Michael Schumacher, tehdy úřadující mistr světa z Ferrari, nejprve po jízdě na skútru po okruhu vyhodnotil jeho layout jako jednoduchý na naučení. Až samotná jízda v autě mu ukázala skutečné, unikátní rysy Istanbul Parku.
Podobně se nad layoutem okruhu obecně pozitivně vyjádřil Jacques Villeneuve, tehdy jezdec stáje Sauber. „Je to skvělá trať, má velmi dobrý rytmus. Zatáčky jsou zábavné, jdou nahoru a dolů.“
Společně s Fisichellou nicméně na jinak povedeném okruhu nalezli kaňku v podobě posledních tří zatáček. „Jediná věc, kterou bych možná změnil, jsou poslední tři zatáčky, které jsou příliš pomalé,“ vyjádřil se Ital.
Po pátku se nicméně nešetřilo chválou směrem na adresu osmé zatáčky. Z ní se velmi rychle stalo nejprobíranější místo okruhu, jež si našlo více než jednoho oblíbence.
„Má čtyři vrcholy. Je nakloněná, má nerovnosti. Je to opravdu náročná zatáčka. Je těžké ji projet. Je fyzicky náročná. Je skvělá. Myslím, že je to nejtěžší zatáčka, kterou v F1 v současné době máme. Vyvíjíme více než 4 G po dobu několika sekund, takže bolí žebra – bolí všechno!“ rozplýval se Villeneuve nad náročností této zatáčky.
Velkou radost z ní přiznal vedle například Marka Webbera, Fernanda Alonsa či Felipeho Massy i pilot Red Bullu Vitantonio Liuzzi. „Osmá zatáčka, ta vysokorychlostní zatáčka, je opravdu fantastická na řízení. Je to tak skvělá zatáčka – víte, že do ní vjedete v pohodě, ale ne vždy víte, jestli z ní na druhé straně vyjedete stejně dobře!“
Nepřekvapivě se našla i kritika jinak výhradně opěvovaného Istanbul Parku, o kterou se postaral Jarno Trulli v barvách Toyoty. „Je to zajímavé, dobře rozvržené a dobře provedené, ale přišlo mi to docela jednoduché na naučení a řízení. Dobrý čas na kolo tam závisí více na autě než na jezdci. Mám rád okruhy, kde rozhodují více schopnosti pilota.“
Pakliže většina závodníků opěvovala Istanbul Park ještě před závodem, dramatický průběh samotné velké ceny přispěl k tomu, že si jej začali vážit i fanoušci na okruhu i u obrazovek. Závod nakonec ovládl Kimi Räikkönen na mclarenu, nechyběly však dechberoucí předjížděcí manévry, kolize a výměna pozic na pódiu v posledních kolech. Podle všech možných objektivních měřítek se jednalo o fantastickou premiéru nového okruhu v F1, tím spíš, že na nedělní závod se tribuny na okruhu naplnily do posledního místa.
Oblíbenost turecké trati přispěla k jejímu pravidelnému setrvání v kalendáři, ovšem jen do roku 2011. Okruh se dočasně vrátil v sezónách 2020 a 2021 vlivem pandemie covidu-19, přičemž neutuchají sny jak fanoušků, tak tamních představitelů znovu spatřit vozy formule 1 na Istanbul Parku.