Zlaté české ručičky aneb jak vysokoškoláci staví formuli

Zlaté české ručičky aneb jak vysokoškoláci staví formuli

Postavit si pojízdný formulový monopost je snem mnoha kluků i holek, někteří zůstanou pouze u přání, jiní si svůj sen splní a postaví si reálnou formuli, kterou prohánějí po okruhu. Ne, nemusíte být inženýr ve formuli 1, stačí být studentem vysoké školy, která se účastní soutěže Formule Student.

Myšlenka o vzniku série, kde si vysokoškoláci prakticky vyzkouší získané dovednosti během studia při stavbě monopostu formulového typu, vznikla v roce 1980 na Texaské univerzitě v Austinu, konkrétně u odborného asistenta Rona Matthewse. O rok později se konal první ročník soutěže, který dostal název Formule SAE.

„První ročník formule SAE byl malý, ve skutečnosti pouze národní. Ze šesti univerzit, které přislíbily účast, se ukázaly jen čtyři,“ řekl Ron Matthewse.

Hodnotilo se ve čtyřech dynamických disciplínách – akcelerace, manévrovatelnost, vytrvalostní závod a spotřeba paliva. Porotci byli mimo jiné z General Motors, Fordu a v Americe známý automobilový závodník a inženýr Jim Hall.

Od té doby se soutěž postupně zpopularizovala a od roku 1998 existuje její evropská odnož Formule Student. Obě soutěže mají stále stejný cíl – studenti univerzit mají za úkol zkonstruovat vůz formulového typu pro zákazníka, který se řadí mezi amatérské závodníky a má rád autokros nebo sprint. Formule má mít velký výkon, ale zároveň musí být levná, spolehlivá a jednoduchá na údržbu. Produkční plán je 1 000 vozů, které studentské týmy demonstrují jedním vyrobeným prototypem podle vlastního návrhu, ale musí dodržet pravidla, která jsou pevně daná – soubor má 130 stránek, kde se definuje vše – od technických až po sportovní pravidla na závodech.

Závodění neprobíhá v typickém smyslu jako při formuli 1, kde se postaví na závodní rošt 20 monopostů a vítězem je ten, kdo je nejdříve v cíli. Důraz je kladen na bezpečnost, protože formuli řídí studenti, a proto se Formule Student porovnává na menších okruzích v jednotlivých disciplínách a „nekoná“ se typický závod.

Na jednotlivých závodech porotci porovnávají monoposty, které soutěží oproti začátkům ve dvou disciplínách – statické disciplíny (konstrukční návrh, analýza nákladů, marketingový plán) a dynamické disciplíny, kde se formule testuje na trati. Než monopost vyjede na trať, musí projít stejně jako vozy formule 1 bezpečnostními testy.

Pokud studentský tým projde, čeká na něj zkouška akcelerace, kde je důležité zrychlení na 75 metrů. Druhá disciplína je jízda ve tvaru osmičky, kde se testuje boční zrychlení vozu. Třetí disciplína je autokros, kde se jede na úzké technické trati – hodnotí se zrychlení, brždění a ovladatelnost. Autokros zároveň slouží jako kvalifikace pro nejdůležitější disciplínu – vytrvalostní závod na 22 kilometrů, kde se v polovině závodu střídají jezdci a prověří se důkladně celý monopost, roli hraje i spotřeba paliva.

Celkově ze statických a dynamických disciplín může tým získat až 1 000 bodů – vítězem se stává ten, kdo jich získá nejvíce.

Formule Student nemá pevně daný rozvrh jednotlivých závodů – záleží vždy na týmu, na které závody se dostane, protože se na ně musejí kvalifikovat pomocí online testů, které ověřují jejich inženýrské znalosti. Existuje i světové hodnocení jednotlivých týmů, kde se různě bodují závody – nejprestižnější v Evropě se koná v Německu. Žebříček studentských monopostů poháněných spalovacími motory můžete najít zde, závodí i elektrické verze a jejich žebříček je zde. V současné době se soutěže Formule Student účastní přes 800 univerzitních týmů z celého světa ve třech kategoriích – monoposty se spalovacími motory, elektrické formule a driverless (autonomní formule).

V České republice se formulí student účastní 6 univerzit, z toho dva týmy – TU Brno Racing (VUT) a CTU CarTech (ČVUT) – jsou mezi 20 nejlepšími týmy světa. Zajímavostí je, že se koná i závod na autodromu v Mostě.

A právě s CTU CarTech vám přinášíme exkluzivní rozhovor ve spolupráci s Red Bullem, konkrétně s vedoucím aerodynamiky Filipem Klierem.

Jak je známá Formule Student v České republice?

„Mezi technickými univerzitami hodně, například ČVUT má o tomto projektu přehled, co se týče firem hlavně technického zaměření, tak tam je znalost taky velká, co se týče veřejnosti, tam moc ne. Je to spíše známé mezi studenty.“

Můžeme říct, že platí rčení „zlaté české ručičky“, když z 800 týmů jsou dva české týmy v top 20?

„My (ČVUT – pozn. red.) a Brno (VUT – pozn. red.) dokážeme dost pěkných věcí s tím, jaký máme rozpočet, oproti ostatním velkým týmům, například z Německa – tak jim dokážeme konkurovat, což myslím, že je pěkné. Nás je v týmu okolo 30 lidí, v zahraničních týmem je klidně 200 členů, není to pro ně problém. Co se týče školy, tak nemáme žádné úlevy, jsme plnohodnotní studenti, nemáme za to žádné kredity navíc. V zahraničních týmech mají úlevy, mají to jako předměty, takže za to mají kredity.  Takže vzhledem k tomu, jaké máme podmínky, tak toho dokážeme spoustu.“

Jak se student dostane do týmu? Musí mít nějaké speciální předpoklady?

„Ne, vůbec. Když člověk nastoupí do prvního ročníku, tak děláme nábor na zatáčku roku – samozřejmě ten nábor je pro všechny studenty. Máme vstupní úlohy – v našem CAD softwaru vymodelovat mlýnek na maso podle návodu, takže stačí postupovat podle návodu a naučit se pracovat softwarem. To je hlavní síto, kde se proseje více než 50 % uchazečů. Potom když to splní, tak je přijat do týmu. Ten člověk nemusí umět nic, když má chuť a zápal, tak ho všechno naučíme.“

Jak si vysvětlujete slova Rosse Brawna, který prohlásil: „Zbývají opravdu dvě inovativní formy motorsportu. Jedna je formule 1, druhá Formule Student.“

„To je asi způsobeno tím, že vlastně obě disciplíny začínají na čistém papíře. Řekněme, že je nějaký souhrn pravidel, kterými se obě disciplíny musí řídit, a kromě toho si studenti můžou dělat co chtějí, když splňují pravidla. Ta kreativita je přímo na nich.“

V čem se Formule Student velmi přibližuje královně motorsportu a v čem se naopak odlišuje?

„Přibližují se v používaných technologií, například jezdíme uhlíkový monokok jako ve formuli 1, je tedy pravda, že výrobní postup máme trochu jiný, ale výsledek je podobný. Používáme CFD simulace na různého aerodynamické obtékání, dá se říci, že i s návrhem se různě radíme s lidmi z formule 1. Takže tyhle věci jsou podobné, samozřejmě s menším rozpočtem, s méně času a méně lidmi. V čem se dost liší tyto soutěže jsou tratě. To je obrovský rozdíl. Zatímco formule 1 mají velké tratě, několikakilometrové, s dlouhými rovinkami, kde mohou jezdit až 300 km/h, tak kvůli bezpečnosti Formule Student má hrozně zamotané tratě, které omezují formuli dá se říci na to, aby byla mrštná a dost zatáčela. Maximální rychlost je naražená na 120 km/h, vyšší rychlostí tam nedosáhneme. Nejvyšší rychlosti dosáhneme kolem 100 km/h. To auto je menší, podle toho tak i vypadá, hlavně to stavíme na mrštnost.“

Takže se můžete se inspirovat nejlepšími týmy jako je například Red Bull? 

„Inspirujeme se obecně, čteme různé články a knížky od lidí, co pracovali ve formuli 1 a zároveň náš bývalý člen pracuje ve formuli 1, navrhuje aerodynamiku pro McLaren.“

Adrian Newey je známý tím, že všechny svoje nápady stále kreslí na papíře. Jak navrhujete formuli vy, kreslíte na papír nebo používáte jen počítač?

„Na základní náčrtky a koncept, tak samozřejmě používáme papír – je to nejrychlejší způsob, jak někomu vysvětlit své myšlenkové pochody. Co se týče samotného designu, tak to všechno děláme v CAD softwarech v počítači – v CATII. Řekl bych, že ten důvod je, že my už s tím rýsovacím prknem vůbec nepřijdeme do styku.“

Kolik kilometrů natestujete před závody?
„Něco okolo 300 až 600 kilometrů. Snažíme se najezdit co nejvíce, abychom co nejvíce věcí otestovali.“

Trénují nějak speciálně jezdci na simulátoru?
„Jezdci trénuji hlavně při testování. Co se týče závodů, nevím dopředu, jak vypadají tratě. Jezdci mají přibližně půl hodiny v daný den, kdy jedou danou disciplínu, že si můžou trať projít. A následně potom jedou ostrý pokus.“

Takže v podstatě záleží na tom, jak je pilot dobrý…
„Určitě. Soutěž je stavěna tak, aby jeden tým nemohl mít dobrého pilota a všechno vyhrál. Přece jenom jde hlavně o ten návrh a o inženýrskou soutěž. V pravidlech je, že každý tým musí mít 4-6 jezdců, kteří se mezi disciplínami musí měnit. To znamená, že jeden jezdec nemůže odjet všechny čtyři disciplíny, maximálně dvě.“

Jaká byla největší krize v této sezóně?
„Asi největší krize byla na závodech v Mostě, kdy jsme při příjezdu na závody zjistili, že jeden z našich uhlíkových límců je prasklý. Tudíž dva lidi museli jet zpátky do Prahy a dva dny místo toho, aby byli na závodech, tak laminovali nový uhlíkový límec, který jen taktak dovezli na poslední nejtěžší disciplínu – vytrvalostní závod na 22 kilometrů.“

Komunikujete se závodníkem i během vytrvalostního závodu? Dostává například pokyny, že má v některých zatáčkách jet jinou stopu, případně si hlídat palivo, jak často slyšíme při závodech formule 1?

„My žádnou komunikaci ani telemetrii nemáme, ale jsou týmy, které jsou schopny při vytrvalostním závodě snímat telemetrii a komunikovat s jezdcem. Tímto se chceme zabývat do budoucna. Většinou si jezdci předávají informace na výměně jezdců uprostřed závodu.“

Zúčastnili jste se natáčení videa Red Bullu –  From Castle To Castle: F1 Road Trip Českem a Slovenskem. Jaké na to máte vzpomínky, máte nějakou perličku z natáčení?

„Na to mám úžasné vzpomínky, hrozně se mi to líbilo. Asi nejlepší zážitek na celý život pro mě byl  den před natáčením, kdy jsme byli pozváni do haly v Letňanech, kde jsme viděli, jak ten formulový monopost sestavují a oživují. To byl pro mě úžasný zážitek, protože vidět rozebrané formule 1, to člověk nikde nevidí ani na fotkách, vidět dovnitř, jak to mají vymyšlené a do detailu propracované. Tam jsme strávili asi pět, šest hodin jenom koukáním na auta. Lidi od Red Bullu byli hodní, pustili nás přímo k tomu autu. Dostali jsme možnost vidět difusory, když to auto zdvihli (na natáčení byl použit monopost Red Bull RB7 – pozn. red.).“

Byl jste členem pitcrew, která prováděla pitstop?

„Ano. Byl. Byl jsem vepředu – Jackman, ten kdo zvedá auto.“

Jak se Vám líbilo výsledné video?
„Jo, bylo to úžasné. Já po prvním dni natáčení přemýšlel, jak z toho udělají souvislý snímek. Protože to bylo hrozně roztrhaný. Říkal jsem si, jak se jim to povede, to nechápu. Ale nakonec to zapadlo pěkně a bylo to dobře zpracované.“

Red Bull uskutečnil pro studenty českých vysokých škol v červnu speciální přednášku přímo ze svého sídla v Milton Keynes. Překvapila Vás? Dozvěděl jste se něco, co jste předtím nevěděl a můžete se z toho inspirovat?
„Mně se ta přednáška líbila, byla fakt pěkně zpracovaná. Fotky byly pěkné, informace byly zajímavé.“

Kam může člověk mířit po absolvování Formule Student? Může se dostat do formule 1?

„Ta možnost určitě je. Máme spoustu bývalých členů, kteří se dostali do motorsportu – do Škoda Motorsport, nebo jak jsem zmiňoval formuli 1, někteří pracuji pro Porsche Motorsport. Pokud je člověk šikovný, může dojít daleko.“

Zdvihový objem 599 ccm
Výkon 62 kW
Točivý moment 60 N.m
Maximální otáčky 13000 RPM
Maximální rychlost 120 km/h
Zrychlení 0-100 3,5 sekundy
Spotřeba 16,8 l/100km
Hmotnost 187 kg
Přítlačná síla při 100 km/h 1700 N

Pokud se chcete dozvědět další zajímavé porovnání Formule Student a formule 1, podívejte se na video od Red Bullu.

Společně s Red Bullem jsme pro vás připravili soutěž na rozloučení se sezónou – vítěz vyhraje kšiltovku a tričko Red Bullu. Stačí dát like a správně tipnout čas nejrychlejšího jezdce Red Bullu v kvalifikaci na VC Abú Zabí na našem facebookovém příspěvku. Soutěž se uzavírá v sobotu 11. 12. 2021 v 13:59 (před zahájením kvalifikace). Svůj tip vkládejte v uvedeném formátu x:xx.xxx (např. 1:23.456).

Zdroje článku:

Redakce SvětFormule.cz (Jan Fridrich)
Sdílejte na:
Zavřít