Proč ani třetí DRS zóna v Melbourne předjíždění nepomohla?

Proč ani třetí DRS zóna v Melbourne předjíždění nepomohla?

F1 má podle všeho zásadní problém s klesajícím počtem předjížděcích manévrů během závodů. My Vám přinášíme důvody toho, proč se to děje a kdy se celá situace změní k lepšímu.

Grand Prix Austrálie nebyla ani v letošním roce z pohledu předjížděcích manévrů nijak bohatá. Jejich počet meziročně stoupl ze dvou na pět, ale vzhledem k zavedení třetí DRS zóny je to žalostně málo. Pokud bychom se podívali pouhých 5 let zpět do historie, tak zjistíme, že v roce 2013 bylo během GP Austrálie provedeno celých 43 předjížděcích manévrů. F1 má tedy docela velký problém, který některé diváky odrazuje od jejího sledování.

Ještě před samotným závodním víkendem v Austrálii FIA rozhodla o zřízení třetí DRS zóny na okruhu v Melbourne. Šlo o historický okamžik, protože nikdy dříve na žádném okruhu nebyly hned tři DRS zóny napomáhající jezdcům ve snaze předjet soupeře. (Informovali jsme zde: V Austrálii budou letos tři DRS zóny) Celý akt měl vyřešit poměrně velmi jednoduchou cestou dlouhotrvající problém závodů, během kterých neustále ubýval počet předjížděcích manévrů. Problému s předjížděním také vůbec nepomohly změny pravidel, které byly zavedeny od sezony 2017. Svou roli v problematice totiž hrají i větší rozměry vozů, zadních pneumatik a vyšší aerodynamická efektivita vozů.

Valtteri Bottas dokonce tvrdí, že turbulence za auty jsou ještě větší než v minulém roce. Pokud Vás zajímají konkrétní čísla, tak finský pilot odhaduje, že už tři sekundy za soupeřem jste letos ovlivněni aerodynamickou turbulencí jeho monopostu a v rozestupu pod jednu sekundu je všechno doslova vzhůru nohama.

Právě s ohledem na nepříjemné turbulence nepřineslo zavedení třetí DRS zóny požadovaný efekt a stěžovali si na to i další piloti.

Ke snížení počtu předjížděcích manévrů ovšem nepřispívá ani více vyrovnané startovní pole, pokud se tedy zaměříme především na motory. Rozhodně nelze mluvit o dotažení výkonnostní ztráty z pohledu Hondy na ostatní dodavatele motorů, ale především situace mezi motory značky Mercedes a Ferrari vypadá alespoň z pohledu závodního výkonu v prvním klání sezony vyrovnaněji než v minulém roce.

Někteří mohou také uvažovat o samotné konfiguraci australského okruhu jako možném viníkovi ve věci malého počtu předjížděcích manévrů, ale proti tomu svědčí výše uvedená statistika z roku 2013 a samotný závodní okruh se od té doby prakticky vůbec nezměnil. Změnily se především monoposty F1. Ty jsou v časech na kolo o několik sekund rychlejší, kladou mnohonásobně větší nároky na jezdce a mají daleko vyšší aerodynamickou efektivitu než jejich předchůdci, jejichž éra skončila spolu se sezonou 2016.

Ross Brawn se k celé situaci vyjádřil následovně: „Vůbec poprvé jsme zavedli třetí DRS zónu, abychom rozšířili možnosti k předjetí.“

Na to ovšem okamžitě dostal námitky s tím, že to opatření nepřineslo vůbec žádný efekt.

„Dokud nenajdeme skutečně strukturovaný způsob, jak problém uchopit, nepohneme se z místa,“ řekl Brawn.

Poté ještě dodal, že dříve než po zavedení nových technických předpisů v roce 2021 problém zřejmě nebude možnost být vyřešen.

Sdílejte na: