Největší start v historii: F4 CEZ odpálila sezónu ve velkém stylu

Formule 4 byla vrcholem celého závodního víkendu na Red Bull Ringu. Žádná jiná série na sebe nepoutala tolik pozornosti jako junioři v F4. O tom, že čtvrtý ročník šampionátu F4 CEZ bude rekordní, se vědělo už nějakou chvíli před startem sezóny, ale teprve když se v paddocku seřadily všechny týmové kamiony, získala velikost startovního pole první hmatatelný rozměr.

Pohled na startovní listinu nabízel mix zkušených závodníků, debutantů v F4 CEZ i těch opravdových nováčků, kteří s monopostem F4 dosud nezávodili. A Red Bull Ring si pro všechny připravil opravdu náročný vstup do roku 2026. Páteční kolektivní testování provázelo chladné počasí a v závěru testů i vytrvalý déšť, který prověřil nejen jezdecký um na vodě, ale i orientaci ve snížené viditelnosti.

To, kdo by měl letos hrát prim, naznačily už tréninky. Na špici se pohybovali členové švýcarského týmu Jenzer Motorsport, který sbíral jezdecké i týmové tituly v uplynulých sezonách F4 CEZ. Ve všech čtyřech víkendových závodech obsadili jezdci Andrease Jenzera první řadu, nicméně 25minutové sprinty od startu do cíle už nabídly jiný příběh a ve dvou případech slavila stáj Maffi Racing. Ve startovním poli je totiž dost rychlých pilotů, kteří mají ambice vyzvat piloty Jenzer Motorsport k souboji o vítězství a titul. A s přibývajícími zkušenostmi nováčků se rozložení sil může v průběhu sezony ještě měnit.

Skupinové rozdělení

Při počtu 42 přihlášených bylo nutné rozdělit piloty do skupin, aby se zajistila co nejlepší kontinuita kvalifikací a závodů. Poprvé v historii F4 CEZ se proto vypsaly dvě kvalifikace po 21 vozech a absolutně nejlépe se s kvalifikací na 4,3 kilometru dlouhém Red Bull Ringu vypořádal Čech Teo Borenstein z Jenzer Motorsport, který pokořil týmového kolegu a krajana Maxe Karhana o 0,109 sekundy. Na základě kvalifikačních výsledků se startovní pole rozdělilo do skupin A, B, C a jednotlivé skupiny proti sobě nastoupily ve třech následujících závodech. Nejlepších 32 jezdců z těchto jízd poté postoupilo do finálového čtvrtého závodu.

Perfektní Teo

Sobota odpoledne, první závod sezóny. Skupina A+B a 28 jezdců na trati. Ve vzduchu visely mírné obavy. Předchozí tréninky a kvalifikace často doprovázely žluté i červené vlajky, takže předpoklad podobného scénáře byl na místě. Jenže nastupující generace závodníků prokázala ukázkovou spořádanost v první zatáčce, v úvodním hektickém kole i v soubojích po celý průběh 25minutového sprintu, který neovlivnilo jediné přerušení.

Za dvojicí Borenstein–Karhan startovali z druhé řady David Walther z Maffi Racing a Simon Rechenmacher z Cramp Racing. Walther byl přesně tím soupeřem, který mohl závod naklonit ve svůj prospěch. Dánský rychlík vyhrál na Red Bull Ringu už v roce 2025 a bylo jasné, jaké jsou jeho cíle v sezoně 2026. Naopak Rechenmacher neměl kromě několika testovacích dnů žádné zkušenosti. Na Red Bull Ringu nikdy nezávodil a ještě loni jsme ho mohli vidět jen v motokárách. Jenže pokud za rychlým pilotem stojí velezkušený tým Cram Motorsport, nižší počet kilometrů za volantem formule 4 není překážkou.

Borenstein, Karhan, Walther, Rechenmacher a jeho týmový kolega Lyuboslav Ruykov na pátém místě. V tomto pořadí první pětice odstartovala a na stejných pozicích dojela i do cíle. To ovšem neznamená, že by diváci na tribunách byli svědky nezáživného procesí. Právě naopak. Karhan měl pomalý start, Walther se dostal na druhé místo a tlačil na Borensteina, který prožíval jedinečný start do sezony. Český závodník zachoval chladnou hlavu a nenechal se předjet ani Waltherem, ani Karhanem, který se později dostal na druhé místo a brousil si zuby na vítězství.

Těsné souboje a ostré tempo byly k vidění napříč celým startovním polem a kromě smolného Viktora Snebjorna Poulsena ze STEP Motorsport dojeli do cíle všichni závodníci.

Chytrá strategie

Neděle ráno. Někteří teprve snídali, ale piloti a týmy F4 už byli v plném proudu příprav na závod skupiny B+C. V 8:45 vystartoval Karhan do zaváděcího kola před svým týmovým kolegou Eliem Weissem. Za nimi Rechenmacher a trojice z Jenzer Motorsport Georgiy Zasov, Markus Silkunas a Ella Häkkinen, prožívající veřejností ostře sledovaný debut ve formuli 4.

Weiss využil dalšího Karhanova pomalejšího startu a zařadil se na první místo. Český závodník se na dlouhé rovince sice posunul zpět do vedení, ale týmový kolega z Německa mu předjetí brzy vrátil. A zatímco vedoucí skupinka ujížděla svým pronásledovatelům, za nimi se bojovalo o každý kus rakouského asfaltu.

Při tak nabité konkurenci hledají týmy a jezdci jakoukoli výhodu ve prospěch co nejlepšího výsledku. Weissova strategie v samotném závěru druhého závodu toho byla důkazem. V devátém kole totiž došlo k nehodě Nikolaje Dyrveda, který skončil ve svodidlech po kontaktu s Filippem Fiorentinem. Na trať musel safety car a než traťoví maršálové odklidili vůz a úlomky monopostu, na časomíře se odpočítávaly poslední sekundy závodu.

Safety car sice ještě zajel do boxů, aby umožnil finálový rozstřel posledního kola. Ovšem Weiss pokračoval k prostoru startu standardní rychlostí, místo toho, aby prudce akceleroval, a cílovou čáru protnul jen chvíli poté, co vypršela poslední sekunda závodu.

I tohle jsou malé výhody v rámci pravidel, které jezdci a týmy hledají v zájmu nejlepšího výsledku.

Dodatečné vítězství

Zatímco o výsledku prvního závodu rozhodla ryzí rychlost a v druhém chytrá strategie, ve třetím měli poslední slovo komisaři. Na pole position závodu skupiny A+C stál tentokrát Borenstein před týmovým kolegou Weissem. Borenstein předvedl ještě lepší výkon než v předchozí jízdě. Při startu sice zaváhal a Weiss šel dopředu, nicméně na kopci mezi třetí a čtvrtou zatáčkou si Borenstein převzal první pozici zpět a mizel z dohledu. Weisse zdolal i David Walther, ale na lídra už nestačil. Vypadalo to na další Borensteinův triumf, jenže brzy se nad ním začala vznášet hrozba penalizace za opuštění tratě a získání výhody. Komisaři mu nakonec udělili pětisekundovou penalizaci, i to ovšem stačilo k tomu, aby se ve výsledkové listině propadl za Walthera, o pouhých 0,664 sekundy.

Waltherovo finále

Každé vítězství se počítá, i to dodatečně udělené po penalizaci soupeře. Je ale jasné, že Walther by raději rozhodl sám na trati než s přispěním komisařů. A to se mu splnilo ve finálovém čtvrtém závodě, kam postoupilo 32 nejlepších pilotů z předchozích jízd. Walther sice startoval až třetí za Borensteinem a Weissem, ale ve druhém kole už byl na čele a nenechal se rozhodit ani častým přerušováním. Po kontaktu Filippa Fiorentina a Ginevry Panzeri ve třetí zatáčce se o slovo přihlásil safety car a smazal Waltherův náskok. Krátce po restartu uvízl v kačírku Knud Eske Nielsen a situace se tentokrát řešila červenými vlajkami. I druhý restart si Walther pohlídal a další červené vlajky jen několik minut před cílem už definitivně rozhodly o jeho vítězství před Weissem a Karhanem.

Z úvodního podniku na Red Bull Ringu tak jako vítězové odjížděli Teo Borenstein, Elia Weiss a David Walther, jenž se zároveň usadil na čele průběžného hodnocení jezdců. Na týmy je skóre vyrovnané. Jenzer Motorsport a Maffi Racing posbíraly po dvou výhrách.

V rámci hodnocení Women’s Trophy se nejúspěšnější jezdkyní na Red Bull Ringu stala Němka Mathilda Paatz z týmu Mathilda Racing, která převzala pohár pro vítězku ve dvou závodech. Triumfy si připsaly i Ginevra Panzeri z týmu PA Racing by AS Motorsport a Ella Häkkinen z Jenzer Motorsport.

Další střet talentů nastupující generace závodníků a závodnic se odehraje 29. až 31. května na Salzburgringu v Rakousku.