SvětFormule.cz 
Ano, Grand Prix de Monaco Historique existuje vlastně jen proto, že autoklub ACM chtěl svého času svému tehdejšímu knížeti Rainierovi dát hezký dáreček k narozeninám. Měla to být taková nevinná přehlídka průřezem všech závodních vozů, které zde kdy startovaly – v podobě historických závodů.
Série F pro vozy F1 z let 1977 až 1981 o Cenu Gillese Villneuvea
V kvalifikaci překvapil především Brit Max Smith-Hilliard, který postavil svůj Fittipaldi F5A na pole position před favority jako Michaela Lyonse (Hesketh 308E, 1977, ex-Rupert Keegan), Davida Shawa (Williams FW06, 1978, Ex-Alan Jones) a Michaela Cantillona (Tyrrell 010, 1980).
Smithe-Hilliarda ale štěstěna opustila již v nedělním zahřívacím kole, po kterém odstavil svůj „Copersucar“ s defektem v boxech. Takovou přílěžitost si několikanásobný vítěz tohoto podniku Michael Lyons nenechal ujít a s přehledem vyhrál. Stejně tak jasně si Cantillon dojel pro druhé místo. O to urputněji zápolili Philip Hall (Theodore TR1), Lee Mowle (Lotus 78) a Jamie Constable (Shadow DN8) o třetí pozici. Překvapivě rychlý Ralt-Theodore (Rosberg, Cheever a Daly se s touto ošklivkou roku 1978 lopotili většinou marně) se z této skupiny ovšem rozloučil v 11. kole poté, co si nalomil o svodidla v Nogues závěs. O 4 kola později stál s defektem i Jonesův bývalý Shadow…
Lyons vyhrál své jediné zlato víkendu s náskokem 4 sekund.
Výsledek Série F:
- Michael Lyons, Hesketh 308E, 1977
- Michael Cantillon, Tyrrell 010, 1980
- Lee Mowle, Lotus 78, 1977
- Frederic Lajoux, Arrows A1B, 1978
- Steven Brooks, Lotus 81, 1980
- Frits van Eerd, Fittipaldi F7, 1980
Série G pro vozy F1 z let 1981 až 1985 o Cenu Ayrtona Senny
V nově zavedené třídě G o Cenu Ayrtona Senny byl přihlášen jen jediný vůz z Brazilcovy doby v F1, Tyrrell 012 s rychlým specialistou Martinem Strettonem v kokpitu. Ani ten se ale na start nedostal: Po srážce s nepozorným Američanem Kenem Tyrrellem na Tyrrellu 011 (jaká to shoda jmen!) a následujícím letem do svodidel Rascasse, zbyla již po pátečním tréninku z vozu jednoho z favoritů jen hromádka šrotu.
Na špičce tedy mohly kralovat Lotusy. Marco Werdner postavil svůj Mk 87B na pole position před Lyonsův Mk 92 a Padmoreho 88B. Všechny vozy byly připraveny německým specialistou Chromecars. Homogenitu vozů v lakování JPS narušoval jen oranžový Arrows Davida Shawa na 3. místě…
Werner věděl, že se vůči Lyonsovi musí prosadit perfektním startem a podařilo se. Lyons s Padmorem na Němce brzy ztratili asi 2 sekundy a Marco, který zde v mladých časech jednou vyhrál GP formule 3, si mohl u vyhlašování se slzami v očích vyzvednout cenu – figurku Senny. Závod narušila 5 kol před cílem vážná nehoda Shawa. Na rovince před Tabákovou zatáčkou se na jeho voze něco zlomilo a Brit vážně poničil svůj Arrows letem do svodidel. Výborný čtvrtý tak dojel bývalý jezdec GT Masters a DTM, Frank Stippler na Alfě Romeo 182.
Výsledek Série G
- Marco Werner, Lotus 87B, 1982
- Michael Lyons, Lotus 92, 1983
- Nick Padmore, Lotus 88B, 1981
- Frank Stippler, Alfa Romeo 182, 1982
- Katsu Kubota, Lotus 91, 1982
- Ken Tyrrell, Tyrrell 011, 1982
