Giuseppe Farina, řečený Nino, byl italský pilot formule 1 a vůbec první mistr světa. Byl to právě tento jezdec, který nejenže vyhrál vůbec Velkou cenu, ale také se stal prvním mistrem formule 1 v roce 1950. Jeho život provázela série nehod, z nichž ta poslední se mu stala osudnou.
Před formulí 1
První závodní zkušenosti získal Giuseppe Farina v devíti letech, kdy mu jeho otec sestrojil malou motokáru. Když mu bylo 16, doprovázel pravidelně strýce Pinina. O tři roky později se zúčastnil svého prvního velkého závodu, který pro něj skončil havárií. Bohužel tento nemilý trend se s ním táhl po celou dobu jeho kariéry.
Farina byl již od mládí velmi atleticky a akademicky založený. V mládí byl velmi rychlý běžec a mezi koníčky patřil i fotbal a lyžovaní. Na univerzitě v Turíně získal doktorát v oblasti práv. Zatímco cesta k akademickému titulu nebyla příliš náročná, cesta za titulem mistra světa formule 1 byla neuvěřitelně trnitá. V roce 1934 poprvé zvítězil, a to ve Velké ceně České republiky na Masarykově okruhu. Na konci roku se Farina rozhodl skončit s kariérou právníka a naplno se věnovat závodění.
O nějaký čas později si mladého závodníka všiml legendárni Tazio Nuvolari, který na nadějného Farinu upozornil samotného Enza Ferrariho. Začátky se Scuderií nebyly slavné a Farina několikrát havaroval. Nehoda na Monze byla tak vážná, že několik týdnů nemohl vůbec závodit. Francouzská Velká cena pro Ferrari vypadal nadějně, Farina ovšem po špatně vyhodnoceném manévru kolidoval s vozem Marcela Lehouxe a oba skončili mimo trať, katapultování ze svých vozů. Farina vyvázl bez zranění, ale Lehoux byl na místě mrtvý. Farinova pověst opět utrpěla a Il Commendatore zvažoval, že Farinu nahradí Achillem Varzim nebo Luigim Fagiolim, oba však nabídku odmítli a Farina mohl jezdit dál. V sezóně 1937 ale zaznamenal vítězství a různé úspěchy a byl vyhlášen nejlepším pilotem sezóny.
Od roku 1938 se tým proměnil v Alfa Corsa po odkupu automobilkou Alfa Romeo. Vůz však nebyl kompetitivní a Farina se opět připletl do nehody, která skončila smrtí druhého jezdce, Laszla Hartmanna. To už se s Farinou nesla pověst bezohledného závodníka a když ostatní na trati viděli v zrcátkách Italovo auto, raději uhýbali.
Formule 1
Po druhé světové válce pokračoval Giuseppe v závodnické kariéře a navíc se oženil. Vzal si elegantní a stylovou dámu jménem Elsa Giaretto. Podle ní bylo závodění velmi nebezpečné a tak se mu tuto činnost snažila rozmluvit. Ovšem tři dny po jejich svatbě odletěl na závod do Argentiny. V roce 1950 byl nominován do čela stáje Alfa Romeo, která se v té době zúčastňovala série závodů Grand Prix a byla pozvána na historicky první závod vozů formule 1. Vozy Alfa Romeo v tomto ročníku zcela dominovaly a tři piloti tohoto týmu se umístili na prvních třech příčkách: 1. Giuseppe Farina (44 let), 2. Juan Manuel Fangio (39) a 3. Luigi Fagioli (52). Piloti později přezdívaní jako „Tři F“.
Ačkoli byl Farina označován za šarmantního a laskavého člověka, hodně lidí jej nařklo pro jeho arogantnost a odměřenost. Byl dokonce přirovnáván k nesentimentálnímu snobovi, který si ničeho neváží. Ovšem při VC Itálie 1952, kdy zažil Fangio těžkou nehodu, byl vítěz tohoto závodu Farina prvním člověkem, kdo jej na nemocničním lůžku navštívil a předal mu věnec pro vítěze, protože jediný, kdo tehdy na italském okruhu vyhrál byl Fangio. Zvítězil v boji o holý život. Od té doby se k jeho jménu přidávala i přezdívka „Turínský gentleman“.
Ovšem stále více a více se potkával s různými typy zranění (včetně toho, že se velmi vážně popálil na Monze v roce 1954), což znamenalo, že Farina musel čím dál častěji užívat léky a jeho pravidelné bolesti jej nakonec v roce 1955 přinutily ke konci kariéry. Poté se však i nadále věnoval motorsportu a stal se prodejcem vozů Alfa Romeo. Farina se formuli 1 věnovat nepřestal a i nadále věřil svým řidičským schopnostem. To se mu nakonec stalo osudné, protože 30. června 1966 dostává nabídku řídit Lotus-Cortina při Velké ceně Francie. V Alpách poblíž Chambery se jeho vůz dostal do smyku a první mistr světa formule 1 po nehodě tragicky zahynul.
| Sezóna | Startovní číslo | Konstruktér | Pořadí | Body celkem |
|---|---|---|---|---|
| 1950 | 2 | Alfa Romeo | 1. | 30 |
| 1951 | 22 | Alfa Romeo | 4. | 19 |
| 1952 | 28 | Ferrari | 2. | 24 |
| 1953 | 12 | Ferrari | 2. | 32 |
| 1954 | 10 | Ferrari | 8. | 6 |
| 1955 | 10 | Ferrari | 5. | 10.3 |
SvětFormule.cz