Sobotní závody nejsou ve formuli 1 žádnou novinkou

Sobotní závody nejsou ve formuli 1 žádnou novinkou

Formule 1 chystá svůj první sobotní závod po téměř čtyřiceti letech. Bude jím Velká cena Las Vegas, čímž se přeruší nedělní tradice. Nejedná se ale zas o takovou novinku, protože ne vždy se závodilo v neděli.

Poslední závod, který se nejel v neděli, se konal v roce 1985 při Velké ceně Jihoafrické republiky. Přesné datum posledního sobotního závodu bylo 19. října 1985 na okruhu Kyalami. Závod tenkrát vyhrál Nigel Mansell ve Williamsu a spolu s Kekem Rosbergem a Alainem Prostem stanul na stupních vítězů.

Vzhledem k časovým pásmům bude závod v Las Vegas zahájen v sobotu v deset hodin večer místního času, což je v jednu hodinu ráno (v neděli – pozn. red.) na východním pobřeží USA a v šest hodin ráno ve Velké Británii. V České republice si závod pustíme o hodinu déle než Britové, tedy v neděli v sedm ráno.

Pokud by závod začínal v neděli v deset hodin večer, znamenal by osmihodinový rozdíl, že by červená světla zhasla pro Evropany ve chvíli, kdy by většina z nich vstávala v pondělí na šestou hodinu do práce.

S dalšími sobotními závody se setkáme také v roce 2024. První dvě Velké ceny Bahrajnu a Saudské Arábie se posunou kvůli muslimskému svátku ramadán a pojedou se o den dříve než je zvykem. Sobotní závody nejsou ve formuli 1 zas takovou novinkou.

Připomeňme si například úplně první závod, který se jel v sobotu. Jednalo se o Velkou cenu Velké Británie v Silverstonu 13. května 1950. Prvním mistrem světa se v závodu ve Velké Británii stal Emilio Giuseppe „Nino“ Farina v týmu Alfa Romeo. Svůj titul si vybojoval před očima britského krále Jiřího VI., královny Alžběty a princezny Margaret. Do roku 1980 se závod v Silverstonu – stejně jako první závod – často konal v sobotu. Závod v roce 1969 se dokonce jel 19. července, den před přistáním Neila Armstronga a Buzze Aldrina jako prvních lidí na Měsíci v rámci mise Apollo 11.

Ze čtyřiasedmdesáti dosavadních závodů, které se nejely v neděli, jich osmapadesát připadlo na sobotu, přičemž Indianapolis 500 (500mílový závod, který se jezdil na americkém okruhu Indianapolis Motor Speedway – pozn. red.)  v letech 1950-1960 přineslo několik zajímavých dnů. Původně byl závod Indy 500 zařazen do kalendáře proto, aby se v mistrovství světa objevilo slovo „svět“, přičemž těchto jedenáct závodů zajišťovalo, že se mistrovství světa F1 konalo každý den v týdnu.

Závod se tradičně konal 30. května na Den památky obětí války a první závod Indy 500 v roce 1950 byl jediným závodem, který se jel v úterý. Mezi další závody, které se nejezdily o víkendu, patří pondělní závody v Nizozemsku, Španělsku a Jihoafrické republice.

Velká cena Jihoafrické republiky 1968 se jela dokonce na Nový rok a proslavila se rekordním pětadvacátým vítězstvím Jima Clarka, čímž překonal čtyřiadvacet vítězství Juana Manuela Fangia. Byl to Clarkův poslední závod předtím, než v dubnu stejného roku zemřel na následky nehody v F2 na německém okruhu v Hockenheimu.

Až se v Las Vegas seřadí jezdci na startovním roštu, bude to pokračování „sobotní“ tradice závodů pořádaných v Nevadě, kde se mimo jiné jel rozhodující závod o titul v roce 1982.

Sdílejte na:
Zavřít