
Osud jedné z největších legend motorsportu byl určen jedním, ale nenápadným detailem. Jak se mladý Michael Schumacher dostal do formule 1 a proč jeho setrvání v týmu Jordan nakonec zhatil jediný detail? Tento příběh odhaluje, jak drobný právní detail nakonec odstartoval neuvěřitelnou kariéru a navždy změnil dějiny královny motorsportu.
Psal se rok 1991 a v zákulisí formule 1 se objevil nový tým Jordan Grand Prix. S legendárním sytě zeleným vozem Jordan 191 a ambiciózními piloty, Bertrandem Gachotem a Andreou de Cesarisem, tým vedený Eddiem Jordanem zažil velmi dobrou premiérovou sezonu.
Těsně před Velkou cenou Belgie však přichází nečekaný zvrat. Bertrand Gachot se ocitl ve vězení. Co se stalo? Několik měsíců předtím se v Londýně dostal do hádky s taxikářem a použil proti němu slzný plyn, ve Velké Británii byl slzný plyn považován za útočnou zbraň. Soud ho shledal vinným z napadení a poslal ho na 18 měsíců do vězení, tento trest mu byl po odvolání zkrácen.
Eddie Jordan se náhle dostal do situace, kdy mu chyběl jeden z pilotů pro klíčový závod. Potřeboval rychlou náhradu a na scénu vstupuje Michael Schumacher, mladý talent, který zářil v závodech sportovních vozů pro Mercedes.
Mercedes zaplatil Jordanovi 150 000 dolarů, aby Schumacherovi zajistil místo v kokpitu. I když Schumacher tvrdil, že okruh ve Spa-Francorchamps zná, ve skutečnosti na této trati absolvoval pouze projížďku na kole. Ale to nikomu nevadilo. A to, co následovalo, vstoupilo do historie.
Schumacher v kvalifikaci všechny šokoval. Umístil se na sedmém místě, navíc s časem o sedm desetin sekundy rychlejším, než předvedl jeho týmový kolega de Cesaris. Před ním byli jen ti nejlepší: Senna, Prost, Mansell, Berger, Alesi a Piquet. Jeho nezkušenost s řazením v monopostu formule 1 znamenala, že ho několik sekund po startu závodu spálil a nedokončil. Dojem v paddocku však udělal a upoutal pozornost nejednoho majitele formule 1.
Eddie Jordan byl přesvědčen, že Schumacher patří jemu a chtěl s ním podepsat dlouhodobou smlouvu. Ale v zákulisí už se rozehrávala jiná hra. Po závodě poslal Schumacher Jordanovi fax s omluvou, že nemůže pro jeho tým dál jezdit. Celá situace se točila kolem jediné věty v předběžné smlouvě, které si jeho právníci všimli a změnili.
Původní znění smlouvy bylo: „The contract will be signed within seven days.“ (Ta určitá smlouva s Jordanem se podepíše do sedmi dnů.) a změněné znění: „A contract will be signed within seven days.“ (Nějaká smlouva se podepíše do sedmi dnů.)
Pro laika je to malý rozdíl, ale pro právníka je to obrovský rozdíl. Člen „the“ odkazoval na konkrétní smlouvu s týmem Jordan. Člen „a“ mohl odkazovat na jakoukoli smlouvu, s kýmkoli. A přesně to se stalo.
Michael Schumacher podepsal smlouvu s týmem Benetton, který byl v té době na vzestupu. Díky zákulisním dohodám mezi Flaviem Briatorem a šéfem formule 1 Berniem Ecclestonem se tak Schumacher ocitl v novém týmu, kde se stal parťákem Nelsona Piqueta. Benetton obětoval svého stávajícího pilota, Roberta Morena, aby uvolnil místo pro Schumachera.
Pro Jordana to byla rána pod pás. Ale z pohledu historie to bylo rozhodnutí, které odstartovalo jednu z nejúspěšnějších kariér v dějinách formule 1. Zbytek, jak se říká, je historie.