F1 Velká cena Itálie 2025: Program, novinky a vše, co potřebujete vědět

Chrám rychlosti

Na okruhu Autodromo Nazionale Monza se formule 1 prohání již od samotného počátku šampionátu v roce 1950. Okruh je ale mnohem starší – postaven byl roku 1922 za financování milánského autoklubu k výročí 25 let od vzniku organizace. První závody se jely na původním desetikilometrovém okruhu. Roku 1928 byla Velká cena Itálie po tragické havárii Emilia Materassiho, při které zemřelo 27 diváků, na okruhu na pár let pozastavena. Druhá světová válka dala stopku téměř veškerému závodění, to se sem vrátilo roku 1948. Roku 1950 byla Monza zařazena do mistrovského šampionátu formule 1 a úvodní závod na domácí půdě vyhrál Giuseppe Farina. Od té doby je Monza součástí kalendáře každý rok s výjimkou roku 1980, kdy Monza procházela renovacemi a Velká cena Itálie se jela na Imole.

Zdroj obrázku: Formula 1

Okruh měří 5,793 km a má 11 zatáček, přičemž je znám svými rychlými rovinkami a několika ostrými šikanami. Je třetím nejstarším stálým závodním okruhem na světě, po Brooklandsu a Indianapolis Motor Speedway. Monza je často označována jako „Chrám rychlosti“ díky svým dlouhým rovinkám, na kterých vozy dosahují extrémních rychlostí. Klíčovými částmi okruhu jsou zatáčky Curva Grande, Lesmo a Parabolica, která je dodnes jednou z nejslavnějších zatáček ve světě formule 1. Ikonickým je i historický klopený ovál, na tom se už ale desítky let nezávodí.

Monza je okruh s minimálními nároky na přítlak, což umožňuje dosahovat nejvyšších rychlostí v kalendáři F1, pravidelně překračujících 350 km/h. Díky tomu je závod na Monze jedním z nejrychlejších. A o atmosféru se každoročně starají fanoušci Ferrari, tifosi.

Zdroj obrázku: Formula1.com

• Počet kol: 53

• Délka okruhu: 5,793 km

• Celková vzdálenost: 306,72 km

• Počet zatáček: 11

Zdroj obrázku: Ferrari 

Italské prázdniny

Lewis Hamilton si už premiéru před tifosi střihnul v květnu, opravdová Velká cena Itálie se jede ale na Monze a je tím hlavním svátkem (nejen) pro domácí fanoušky. V Zandvoortu si Brit ukončil závod krátce po začátku chybou v klopené zatáčce a na startu Velké ceny Itálie si rovnou může odečíst pět míst. Potrestán byl za to, že nezpomalil, když vlály dvojité žluté vlajky.

Ke konci Velké ceny Nizozemska skončil Charles Leclerc na stejném místě jako Lewis Hamilton, a to vinou Itala Andrey Kimi Antonelliho. Mladý jezdec incident nesl těžce – po závodě se šel ihned omluvit a v neděli po závodě si zablokoval komentáře na sociálních sítích. Doma si dozajista bude chtít napravit reputaci.

Ferrari ale není jediným týmem, který tu je doma. V italské Faenze totiž „bydlí“ i tým Racing Bulls, pro které Isack Hadjar v Holandsku vybojoval třetí místo. Zopakovat pódium bude nejspíše nemožné, od začátku roku si ale vybudoval výborné tempo – za svůj krátký stint v Racing Bulls nasbíral více bodů než Cunoda, Lawson a Pérez za posledních 300 dní. Snad mu nebude hrozit povýšení do hlavního týmu Red Bullu a případný telefonát od Helmuta Marka raději vytípne.

Piastri zvyšuje náskok

Lando Norris se ve Velké ceně Nizozemska držel za Oscarem Piastrim, musel ale odstoupit kvůli technickým problémům. Situaci vzal poměrně s klidem, Australan mu ale v šampionátu poodskočil o dalších 25 bodů. Norris by tak musel vyhrát 7 ze zbývajících 9 závodů, aby titul převzal. Jak ale formule 1 nejednou ukázala, nic není nemožné a stát se může cokoliv.

Mercedes vs. Ferrari

V Poháru konstruktérů už je nejspíše rozhodnuto, rýsuje se nám ale zajímavá bitva o druhé místo. Na to má zálusk jak Mercedes, tak Ferrari, které nad Stříbrnými šípy momentálně vede o dvanáct bodů. Lepší místo v konstruktérech znamená větší finanční odměnu, ale kratší čas ve větrném tunelu. Obojí by se týmům mohlo hodit do příštího roku, kdy formuli 1 čekají nové technické regulace a příchod nových monopostů. Do boje ještě může promluvit i Red Bull – pokud by nějakým zázrakem otočil formu.

Zdroj obrázku: Red Bull Content Pool

Vítězové z předešlých let

Rekordy okruhu

Okénko do historie

• Do historie se zapsala Velká cena Itálie 1965 s jedním z nejkrásnějších soubojů 60. let, ne-li celé historie formule 1. Jim Clark, Jackie Stewart a Graham Hill se přetahovali prakticky celých 68 kol o vedení. Rozhodlo až poslední kolo a Stewart vyhrál svůj úplně první závod z dvaceti sedmi.
• Roku 1971 se tu odehrál závod s nejmenším rozdílem v historii. Pět jezdců se vřítilo do cíle v rozmezí pouhých 0,61 sekundy, vítězem se stal Peter Gethin. Kuriózní bylo i to, že vítěz Peter Gethin nikdy předtím závod F1 nevyhrál – a nikdy už ani nevyhrál.
• Rekord nejvyšší průměrné rychlosti v historii formule 1 pochází právě z Monzy. Juan Pablo Montoya zde v kvalifikaci roku 2004 zajel kolo s průměrnou rychlostí přes 262 km/h.
• Jako 21letý vyhrál v dešti svou první velkou cenu Sebastian Vettel s týmem Toro Rosso. Stal se nejmladším vítězem v historii F1 a rekord držel několik let. První nečekané vítězství a triumf stejného týmu, byť pod jiným jménem, se opakoval i o několik let později. Po červené vlajce a penalizaci pro Lewise Hamiltona vyhrál Pierre Gasly s týmem AlphaTauri. Bylo to jeho první vítězství a zároveň první triumf ne-top týmu po více než deseti letech.
• Roku 1976, pouhých šest týdnů po děsivé nehodě na Nürburgringu, se Niki Lauda vrátil na Monze zpátky do kokpitu. Jeho obličej se sotva stačil jakž takž zahojit, ale i přes bolest a zdravotní problémy dokázal dokončit závod. Čtvrtý.
• McLareny v roce 1988 dominovaly celé sezóně a vyhrály 15 z 16 závodů. Jedinou výjimkou byla právě Monza. Jen krátce po smrti Enza Ferrariho vyhrál Gerhard Berger s Ferrari pro tifosi na domácí půdě.
• Monza je bohužel známá i svou tragickou stránkou. Roku 1961 zemřel během Velké ceny Itálie Wolfgang von Trips, pilot, který měl našlápnuto na titul mistra světa. Roku 1970 přišel během kvalifikace o život Jochen Rindt, který se stal jediným mistrem světa, který titul získal po své smrti. Při startu roku 1978 došlo na startu k obrovské nehodě, v níž utrpěl těžká zranění Ronnie Peterson, jeden z nejlepších jezdců, který nikdy nezískal titul mistra světa. Na následky komplikací zemřel o den později v nemocnici. A roku 2000 zemřel po zásahu od uvolněného kola Heinz-Haralda Frentzena traťový maršál.