Ferrari v posledních letech vystavilo Charlese Leclerca mnoho zkouškám a někdy i naopak, ale pilot, kterého někteří považují za nejrychlejšího ze všech na jedno kolo ve formuli 1, tvrdí, že jeho odhodlání zůstat v italském týmu je stoprocentní. Monačan má na konci příštího roku prodloužit smlouvu, ale kdyby se po několika obtížných letech rozhodl opustit Maranello, dalo by se mu vše odpustit.
Pětadvacetiletý pilot však říká, že nechce nic jiného než zůstat v týmu, který byl součástí jeho života posledních deset let. „Vždycky jsem miloval Ferrari a rád bych zůstal. Vždy jsem jasně říkal, že mým cílem je pokusit se stát mistrem světa, ale nejprve s Ferrari,“ řekl v rozhovoru pro BBC Sport.
„Vím, jak je to těžké. Nejsme v nejjednodušší situaci. Je tu velká mezera, kterou musíme zaplnit, abychom se dostali na úroveň Red Bullu, ale Ferrari mi pomohlo ještě předtím, než jsem se dostal do formule 1. Věřili ve mně a posadili mě do Ferrari velmi brzy a vždy to byl tým, který jsem miloval. Mou prioritou je s Ferrari vyhrávat a neřeším, jestli toho nedosáhnu nebo cokoliv jiného. Musíme pracovat na týmu a snažit se ho co nejvíce zlepšit a doufám, že toho jednou dosáhnu.“
Charles Leclerc byl již několikrát spojován s přestupem do Mercedesu nebo také s Aston Martinem. Někteří se na jeho situaci dívají s obavami, zda se jeho kariéra nebude ubírat podobnou cestou jako u Fernanda Alonsa, talentovaného pilota, kterému Ferrari nedokázalo poskytnout konkurenceschopný vůz, což vedlo k tomu, že Španěl nakonec ztratil důvěru a tým opustil dva roky před koncem své smlouvy.
Připomíná se i jméno Gillese Villeneuvea, s kterým Monačan sdílí mnoho kvalit. Nejenže je neuvěřitelně rychlý a dokáže zajíždět skvělá kvalifikační kola, ale je také odzbrojujícím způsobem přímý a upřímný člověk. Když se jej však zeptáte, zda má obavy, že by se jeho kariéra mohla ubírat podobným směrem, odpoví: „Rozhodně ne, protože být pilotem Ferrari je nakonec snem každého z nás.“
Říká se, že Ferrari je mu oddáno stejně jako on jim a že obě strany v zákulisí mluví o tom, jak by jejich společná budoucnost mohla vypadat po roce 2024 a že prodloužení jeho smlouvy je jen otázkou času. „Sem tam se objeví nějaký vtípek, ale zatím zde nejsou žádná vážná jednání. Zatím jsme se nedohodli. Upřímně řečeno, nikam nespěchám. Nemyslím si, že prioritou týmu je v tuto chvíli se mnou podepsat, což je pochopitelné, protože se všichni soustředíme jen na to, abychom co nejrychleji měli ten nejlepší vůz. A to chápu. Zatím se tedy soustředíme jen na sezónu. Jsem si jistý, že v určitém okamžiku později během sezóny, přijdou na řadu jednání.“
Láska k Ferrari pramení z jejich společné historie. Jules Bianchi, který zemřel na následky nehody, která se udála během Velké ceny Japonska 2014, byl kmotrem Charlese Leclerca a juniorským pilotem Ferrari, které ho připravovalo na budoucnost s týmem. Když Leclercově rodině došly peníze na financování jeho kariéry, Ferrari se vložilo do jeho podpory a spojilo síly s jeho manažerem Nicolasem Todtem. Jeho výkony důvěru ještě více prohloubily a podpora Ferrari tvořila základ jeho vazby na tým. „Je to celá moje rodina a prostředí. Byl jsem si s Julesem (Bianchim – pozn. red.) tak blízký už na začátku a viděl jsem ho jako součást akademie pilotů Ferrari, pomohl jsem mu dosáhnout jeho cíle a samozřejmě mi Ferrari pomohlo v roce 2015. Je tu prostě speciální vztah. Vždycky jsem byl fanouškem tohoto týmu. Můj otec, který zemřel v roce 2017, byl také velkým fanouškem Ferrari, a to všechno to dělá výjimečným. Ale kromě toho všeho jsem tento tým vždy miloval a k Itálii jsem měl vždy speciální vztah.“
Vzájemnost tohoto vztahu Charles Leclerc pocítí i při Velké ceně Itálie, kde jej podpoří fanoušci Ferrari – Tifosi. I on sám se cítí částečným Italem. „Mohl bych říct, že se tak trochu cítím. Mluvím plynule italsky. Je to země, kde jsem kromě Monaka strávil nejvíce času ve svém životě. Mám k ní tedy velmi blízký vztah. Kluky v továrně i na trati znám od svých patnácti nebo šestnácti let, což z toho také dělá velmi speciální vztah.“
Ferrari během jeho působení však procházelo velkými zkouškami. Na konci jeho první sezóny v roce 2019 vyšlo najevo, že Ferrari uzavřelo důvěrnou dohodu s řídícím orgánem FIA, který se domníval, že jejich motor nebyl po celou dobu v souladu s pravidly, i když to nemohl dokázat. Ferrari vše popřelo. Sezóna 2020 však byla jejich nejhorší za posledních čtyřicet let. Rok 2021 začal vypadat pozitivněji a sezónu 2022 zahájili s nejrychlejším vozem, kdy Monačan vyhrál tři z prvních čtyř závodů a vedl tabulku Poháru jezdců. Ferrari postihla série strategických chyb, které Charlese Leclerca připravily o potenciální vítězství.
Očekávalo se, že se Ferrari ze svých chyb v sezóně 2023 poučí, udělá krok vpřed a dostihne Red Bull. Ferrari se ale ještě více vzdálilo. V kvalifikacích ale bylo rychlé a spolu s Lewisem Hamiltonem je Charles Leclerc jediným pilotem, který během této sezóny získal pole position. Tempo v závodech ale pokulhává. „Když se podíváme na technickou stránku, kdykoliv jsme vůz při prvním testování vypustili na trať, dělal to, co jsme očekávali. Takže jsme očekávali, že to bude krok vpřed. Ale bohužel Red Bull udělal dvojnásobný krok vpřed, zejména v závodě, a to z naší strany prostě nestačilo. Nemyslím, že bychom nedosáhli dostatečných výsledků. Myslím, že jen cíle nebyly správné.“
Cíle byly stanoveny za bývalého šéfa týmu Matii Binotta, kterého v této sezóně jej nahradil Frédéric Vasseur, který má s Charlesem Leclercem společnou historii. Charles Leclerc získal titul v GP3, když jezdil za Vassurův tým ART a ve své první sezóně závodil s týmem Sauber, který vedl právě Frédéric Vasseur. Charles Leclerc však vyjadřuje plnou důvěru ve Frédérica Vasseura a jeho změny v týmu. Jejich cílem je vrátit Ferrari zpět na pozici konkurenceschopného vozu, ale v letošní sezóně je obtížné vůz řídit. Na začátku sezóny bylo poměrně běžné, že Charles Leclerc a Carlos Sainz končili v kačírku a prohrávali boj o udržení se v předních pozicích.
„Velmi záludné je, že mám rád přetáčivé vozy obecně, a to je taková moje vlastnost obecně. S letošním vozem to je tak, že to není přetáčivý vůz, ale velmi nepředvídatelný. Mnohem více než konkurenci, je ovlivňován směrem větru a samozřejmě, když jezdíte dokola, pak se vždy v určitém okamžiku ocitnete s větrem v zádech, a to není příjemná pozice. Pro pilota je nemožné předvídat. Toto omezení máme i dnes. Ve srovnání se začátkem sezóny je to mnohem lepší, ale stále tam je a jízda s přetáčivým vozem to ještě více ztěžuje. Na začátku sezóny jsem s tím dost bojoval.“
Vůz musel být přenastaven tak, jak on nechtěl. „Musel jsem se vypořádat s docela velkou nedotáčivostí, jen abych měl méně nepředvídatelných momentů, což není to, co chcete a není to vyvážení, které mám nejraději, takže to moc neodpovídá mému stylu jízdy. Ale pracovali jsme na tom. Měli jsme dobrou reakci. Udělali jsme velká krok vpřed a teď musíme přidat výkon a pracovat na slabinách, abychom vůz zlepšili.“
To, že Charles Leclerc a Carlos Sainz bojují s tímto obtížným vozem se znovu ukázalo při Velké ceně Nizozemska. Charles Leclerc trvá na tom, že se sezónou je spokojen. „V sezóně, jako je tato, je to pro pilota těžké, protože kdykoliv se vám povede dobrý závod, nikdo si toho nevšimne, protože jste tak trochu uprostřed ničeho.“ Skvělým závodem byla bezpochyby Velká cena Ázerbájdžánu, kdy získal pole position, jak v kvalifikaci na hlavní závod, tak i na sprint. „Baku bylo opravdu velkým překvapením. Z nějakého důvodu jsem se cítil opravdu pohodlně, což jsme nečekali, protože když jsme do Baku přijeli, znali jsme své slabiny a věděli jsme, že je to městská trať, takže vít, zdi kolem, a to není dobré pro sebevědomí. S vozem jsem našel dobrou rovnováhu. Pohrával jsem si se zdmi, které tak trochu řezaly vítr, takže nám to pomohlo v zatáčkách. V tu chvíli jsem zajel opravdu dobré kolo v obou kvalifikacích, což nám pomohlo ke dvojité pole position, což bylo velké překvapení. Stále mám pocit, že vítězství je možné.“
Red Bull jede vlastní ligu a všichni piloti se s tím musí vyrovnat. Pro Charlese Leclerca je situace obzvlášť frustrující, jelikož ještě před rokem se dokázal udržet na špici. Jak se vyrovnává s tím, že jde do závodu s vědomím, že je Red Bull a zejména jeden soupeř v podstatě neporazitelný? „I když to může znít divně, kdykoliv si nasadím helmu, stále mám pocit, že vítězství je možné. Kdykoliv doma trénuju nebo když sedím ve voze, vítězství je to, co mě motivuje a nikdy mi nepřipadá nedosažitelné. Pak samozřejmě před víkendem víte, že pokud se Red Bullu nic nestane, v neděli prostě pojedou vlastní ligu. Ale kdykoliv zavřu hledí, pořád v to věřím. Pořád si myslím, že je to něco, co můžu dokázat. Vítězství je stále možné a já do toho vždycky dám úplně všechno. Motivace mi tedy rozhodně nechybí.“