Rozhovor s Biancou Bustamante, která závodí v F1 Academy

Jak jsi se našla v závodění a motorsportu obecně?

„Tím, že pocházím z Filipín, tak bylo celkem těžké se do motorsportu dostat, protože to není tak známý sport. Bylo to celkem složité, neměli jsme ani pořádné motokáry, natož závodní dráhy, takže mít motokáru je ve Filipínách celkem obtížné. Vášeň k tomu přišla od mého tatínka, který býval závodníkem. Vždycky měl vášeň a lásku ke sportu, ale bohužel, kvůli financím v tom nemohl pokračovat, takže celý svůj život a srdce dal do toho, aby dostal do motorsportu mě a byl velmi velmi šťastný, když zjistil, že sdílíme stejnou vášeň. Takhle nějak to pro mě začalo.“

Foto: © Se svolením Bianca Bustamante

Jako každý závodník i ty si začala závodit v motokárách, jaký je hlavní rozdíl mezi motokárou a monopostem formule?

„Myslím, že hlavním rozdílem je, jak doopravdy velké vozidlo to je v porovnání s motokárami, které jsou menší, mají menší výkon a není k tomu potřeba tolik technických znalostí a nemusíte tolik analyzovat. Naučíte se skoro všechny základní dovednosti, které potřebujete k závodění a přeskočit minulou sezónu z motokáry do formule bylo celkem složité, zvlášť když jsem řídila monopost regionální formule, která je podobné specifikace jako monopost F3. Musela jsem se naučit skoro všechno, jak se auto chová, vyvážení hmotnosti, rozložení, sklon vozu, brždění, řazení, podřazování a všechno ostatní. Myslím si, že to bude ten hlavní rozdíl a samozřejmě, když míříte do juniorské formule, pracujete s profesionálními týmy, takže se musíte naučit, jak s nimi pracovat na velmi profesionální úrovni. Když procházíte data, musíte umět a rozumět co znamenají, musíte se naučit, jak číst čísla a taky trochu porozumět inženýrské stránce závodění.“

Jak sis užila svou první sezónu v W Series? Bylo těžké si na auto zvyknout, musela jsi měnit svůj styl jízdy?

„Byla to velká příležitost, prosadit se v jednosedačkách. Možnost ukázat se světu a mít místo v motorsportu. Od té doby se hodně vyvinuli a myslím, že do F1 Academy jsem byla schopná a jsem nyní schopná hodně pokročit jako závodnice, také závodit v dalších sériích, ne jenom v F1 Academy. Pomohlo mi to, hodně pomohlo, řekla bych, posunout mou kariéru kupředu. Udělala jsem velký progres od loňska do teď, začínám být více konkurenční vpředu pole.“

První sezóna pro F1 Academy a také pro tebe a půlka sezóny je již za vámi. Pět závodních víkendů a 4 pódiová umístění. Jaký to je pocit stát na pódium a dokonce na nejvyšším stupínku, slyšet národní hymnu? Jak si se cítila, když jsi vyhrála na italské Monze?

„Vždycky to je nereálný zážitek, vždycky říkám, že Monza je moje nejoblíbenější trať a také závodit za italský tým, myslím, že jsem i sama na sebe vyvíjela větší tlak, samozřejmě, že jsem chtěla vyhrát náš domácí závod, chci reprezentovat tým, ukázat sebe, všechnu tu tvrdou práci, kterou do toho dávám, i ostatní, celý tým, mechanici, inženýři, takže když přišel ten moment, když jsem se rozhodla zaútočit, pevně jsem se držela, zadržela dech a dala do toho všechno, chtěla jsem to přivést domů, týmu a každému, kdo mě podporoval a dokázala jsem to. Zvítězila jsem, vystoupala na pódium a bylo to jako by velká tíha spadla z mého hrudníku a slyšet svou národní hymnu, filipínskou hymnu na pódiu v Monze, byl velmi nereálný pocit a samozřejmě všichni italští fanoušci křičeli mé jméno, bylo to skvělé a mohli jste vidět kolik lásky a vášně Italové pro tento sport mají, což mě dělá šťastnou, protože závodit pro italský tým mě naučilo, jak moc tento sport milují.“

Foto: © PREMA Racing

Jednou jsi v posilovně potkala Estebana Ocona, bylo to jako potkat svůj „vzor“ z pohledu cílů a úspěchů?

„Stoprocentně. Právě teď se nacházím v Annecy a právě trénuji v 321 Preform. Je to stejné centrum, ve kterém občas trénuje i Esteban. Potkat ho jako pilota samotného a trochu být ve stejném prostředí, kde jsme jako, řekla bych, spolupracovníci a mluvit s ním na profesionálním levelu, ale také ve stejný čas dostat nějaké rady osobně, protože bych řekla, že si Esteban prošel vším, závodil s PREMOU, prošel F4, F3 a nyní je ve formuli 1. Pokud je tady nějaká osoba, od které bych si nechala poradit, byl by to určitě Esteban, protože prostě ví podrobnosti. Mít možnost s ním také trénovat, má vysoký standart, kde potřebuju být a kde chci být. Je to vážně úžasný zážitek a celkově je úžasný člověk, velmi rád se se mnou podělil o jeho zážitky, příběhy a myslím si, že to je to, co doopravdy potřebujeme, pro ženy a pro všechny ženy ve sportu, je potřeba mít lidi, které v ně věří a tlačí je kupředu, aby dosáhly na úžasné věci, a podporu.“

Jak důležitá je fyzická stránka pro závodění?

„Řekla bych, že to vždy bude 50 % souboje, souboje s autem. Vždycky musíte být fyzicky silní, jako jste mentálně a naopak. Auto, které řídíme, je velmi těžké a jedeme v rychlostech okolo 240 až 260 km/h a v těchto rychlostech potřebujete mít kontrolu. Jsou potřeba drobné pohyby, aby auto zatočilo, a aby reagovalo. Vždycky si musíte být vědomi svého okolí a vizuálně vnímat, být fyzicky silní, aby jste vydrželi přetížení, když brzdíte, zrychlujete, zatáčíte a všechno další. Zároveň byli opravdu ostražití, když předjíždíte, když se chystáte do pohybu, když jdete předjíždět.“

Poslední závodní víkend se pojede v Austinu společně s formulí 1. Budeš se na tento víkend připravovat stejně nebo příprava bude odlišná?

„Pro mě to bude vždycky stejné. Vždycky se připravuji, jak jen nejvíce můžu. Od začátku sezóny jsem neměla den volna a to si myslím, že je hlavním důvodem, proč se lineárně posouvám vzhůru, kvůli tvrdé práci, které se věnuju mimo trať a jak vášnivě a vážně tento sport beru. Takže pro mě to bude vždycky stejné. Každý den pracovat a maximalizovat možnosti.“

Momentálně se nacházíš na šestém místě v poháru jezdců, máš nějaký cíl, kde by si ráda skončila?

„Samozřejmě. Cílem je skončit nejvýše, jak bude možné. V porovnání s ostatními, bych řekla, že jsem jedna z těch trošku nezkušených závodnic. Je vážně čest závodit proti závodnicím, které mají více zkušeností, jako moje týmová kolegyně, Marta García, je jí 23 let a závodí ve formuli 4 od roku 2017. Takže mít ji jako týmovou kolegyni, která udává reference a být schopná dotáhnout se na ní, dá se na tom rychle vypozorovat můj progres a fakt, že jsem byla schopná sjednotit se s její rychlostí a někdy skončit i před ní ukazuje, jaký potenciál máme, který můžeme předvést na trati a doufejme, že i příští rok. Takže z mé stránky, v zákulisí věnuji tolik času tvrdé práci, každý den trénuji, pracuji na sobě, takže věřím, že s tou tvrdou prací, kterou děláme, se v budoucnu dostaví a pro mě, jo, abych skončila co nejvýše, jak jen jde a ze všeho se něco naučila.“

Také v poháru týmů PREMĚ chybí pouze 28 bodů na první místo. Je titul konstruktérů hlavním cílem?

„Ano, určitě. Nejsme daleko od titulu, takže budeme cílit na něj.“

Motivuje tě závodit s PREMA Racing, s týmem, který má nejenom úspěchy v F2, F3 a dalších kategoriích, ale s vědomím, že pomohli pilotům, kteří nyní závodí v F1 (jako Charles Leclerc, Oscar Piastri,…) růst a učit se?

„Ano, určitě. Teda, vždycky jsem mluvila o PREMĚ, jako o svém vysněném týmu, protože od té doby, co jsem byla malá, jsem vždycky vzhlížela k pilotům, kteří závodili pro PREMU – když Charles vyhrál F2 s PREMOU a spousta dalších pilotů, Oscar Piastri a mnoho mnoho dalších, kteří si prošli juniorskými kategoriemi s PREMOU. Řekla bych, že juniorské formulové roky vždycky budou těmi nejdůležitějšími ve vaší kariéře, protože doopravdy ukážou směr, kterým se budete za několik let ubírat, a jsou to taky roky, kdy se naučíte skoro všechno. Jsou to ty rozvojová léta, na kterých bude záležet, když dosáhnete vrcholu motorsportu. Takže si myslím, že být na správné cestě, obklopen správnými lidmi, kteří ví, jak vybudovat talent, kteří ví jak vybudovat charakter, závodníky a mít dobré vzory okolo sebe je ten důležitý klíč. A samozřejmě být v juniorském programu PREMY, bylo, řekla bych, celkem složité, protože je mnoho pilotů formule 4, kteří jsou nyní součástí týmu a mít je, aby mi ukázali měřítko a reference, je to to pro mě úžasná věc, ze které se můžu ještě více naučit.“

Myslíš si, že F1 Academy může vyvinout více závodnic a zvýšit zájem dívek a žen o motoristický sport?

„Rozhodně. Myslím, že důvod, proč není mnoho ženských závodnic v tomto sportu, je nedostatečné zastoupení, nedostatek vzorů pro holky, ke kterým by mohly vzhlížet a ukázat jim, že jsou mnohem více než schopné být závodnicí a být v mužsky dominantním sportu. Když jsem byla malá já, neměla jsem mnoho ženských závodnic, ke kterým bych mohla vzhlížet, a vždycky mě zajímalo, proč jich tolik není. F1 Academy je vysílána v highlightech, vysílána v F1 TV Pro a je viditelná celé platformě F1 a mít podporu od formule 1 samotné, je to vážně vážně úžasné. Závodíme jak podpůrný závod pro WEC a končit sezónu společně s formulí 1 na okruhu COTA, to určitě zvýší naše sebevědomí a rozvíjet se jako řidiči a také tento smysl inspirovat další generaci.“

Foto: © PREMA Racing

Máš nějaký oblíbený okruh, nebo který si nejvíce užíváš?

„Vždycky jsem milovala Monzu. Jedete tak rychle, je to neuvěřitelné, ale pokud bych si měla vybrat ještě jeden okruh, byl by to Singapur. Myslím, že Singapur je úžasný okruh, technické zatáčky, šikany, je to velmi krásná trať a opět je to trať, kde jedete na limit, velmi velmi blízko zdi. Piloti riskují velmi mnoho pro to jedno dokonalé kolo, úplně na hraně a bojují pro to, si výhru zaslouží. Pro to bych si vybrala Singapur jako můj druhý oblíbený okruh, protože vyhrát zde není jen o štěstí, ale o řízení a schopnostech.“

Máš nějaké tajné přání, na kterém okruhu by si ráda závodila?

„Řekla bych, že Singapur.“

Kdybys mohla vytvořit svůj F1 tým, jaké piloty by si zvolila? Mohou to být, jak současní, tak bývalí.

„To bude celkem těžké. Je spousta pilotů, ke kterým vzhlížím, ale vždycky jsem byla velký fanoušek Nikiho Laudy. K němu jsem vzhlížela nejvíce, skoro celou mou kariéru. Pro mě je celým balíčkem. Byl to ten typ šampiona formule 1. Měl všechno potřebné – odvážný, chytrý, statečný, kdy potřeboval, ale taky věděl kdy být vtipný, představit sebe sportu a byl opravdu chytrý, takže si myslím, že bych si rozhodně vybrala Nikiho Laudu. A ze současných pilotů bych vybrala, aby byl dobrý týmový kolega Nikiho, bych řekla…, celkem složité, asi Charlese Leclerca. Myslím, že by byli dobrý tým. Mohli by se učit jeden od druhého a myslím, že mají spolu dobrý potenciál, se správným týmem a se správnou podporou, s dobrou strategií a vším, jsem si celkem jistá, že by oba mohli být šampioni.“