Osobnosti F1: Spasitel Ferrari Jean Todt

Jean Henri Todt se narodil 25. února 1946 ve francouzském Pierrefortu. Jeho otec byl lékařem, ale mladý Francouz spíše tíhnul k motorsportu. V mládí se světem burácejících motorů seznámil prostřednictvím Mini Cooperu S, který si zapůjčil od svého otce, aby se mohl jeho přítel účastnit závodu v rallye. Tato oblast ho v konečné fázi natolik zaujala, že se stal sám rallye jezdcem a navigátorem.

Francouzské duo Todt a Talbot Sport

Todt zahájil kariéru v motorsportu v roce 1966, kdy začínal ve WRC (Mistroství světa v rallye) a pokračoval v něm až do roku 1981. V tomtéž roce vyhrál spolu s Guyem Fréquelinem s vozem Talbot Lotus již zmíněné WRC. Dále spolupracoval například s jezdci jako Rauno Aaltonen, Ove Andersson nebo Achim Warmbold. V roce 1981 se stal zástupcem Asociace jezdců rallye. Po zkušenostech u Fiatu a Peugeotu se usadil v týmu Talbot Sunbeam Lotus, který v roce 1981 vyhrál šampionát mezi týmy.

Francouz svoji závodní kombinézu pověsil na hřebík v roce 1982, kdy se stal manažerem týmu Peugeot Talbot Sport. Čekal ho velmi zajímavý projekt, protože dostal za úkol připravit auto Talbot Turbo 16, které mělo být konkurenceschopné. Zde se zúročily roky zkušeností v roli jezdce a navigátora, protože v roce 1985 získal tým první vítězství a v roce 1986 se výrobce mohl těšit rovnou z titulu.

Během dalšího období Peugeot čtyřikrát zvítězil na Rallye Paříž – Dakar. V roce 1990 se firma začala soustředit na závody cestovních vozů a v roce 1992 vyhrála 24 hodin Le Mans. V roce 1993 Peugeot obsadil první tři místa v tomtéž závodě. Jean Todt vyvíjel velké úsilí, aby dostal Peugeot do formule 1, ale nepodařilo se mu to. V červenci 1993 se proto Francouz rozhodl připojit k týmu Ferrari, kde začalo jedno z nejdominantnějších období v historii motorsportu.

Zlatá éra Ferrari ve formuli 1

Do Ferrari byl rekrutován v roce 1993 Lucou di Montezemolem, který v té době byl generálním ředitelem. Prvního července téhož roku nastoupil do funkce ředitele závodní divize. Stal se prvním člověkem nepocházejícím z Itálie od dob Marca Piccininiho, který vedl Scuderia Ferrari. Měl za úkol dostat tým z Maranella na vrchol a obnovit zašlou slávu legendárního výrobce.

Italský tým v té době zažíval jedno z nejhorších období ve své historii. Vládly zde ostré vnitřní spory, které zasahovaly i do výrobních procesů. Úkolem ostříleného Francouze bylo restrukturalizovat management závodní divize, protože Scuderia nevyhrála žádný Pohár konstruktérů od roku 1979.

Netrvalo dlouho a záblesky naděje začaly dostávat reálné tvary. Jen rok potom, co Todt nastoupil, získal Gerhard Berger vítězství ve Velké ceně Německa, což bylo první vítězství Ferrari po čtyřech letech. V té době byl na špici jistý Michael Schumacher, který už při svém debutu ve formuli 1 v roce 1991 pomohl Jordanu obsadit v kvalifikaci sedmé místo i přesto, že došlo k selhání převodovky. To zaujalo tým Benetton, který si Němce další sezónu vzal pod svá křídla jako jednoho z hlavních jezdců. Zde si vytvořil silné pouto s Rossem Brawnem, který hrál jednu z hlavních rolí úspěchu u Ferrari.

Todt si jeho výjimečnost uvědomoval, a proto se na konci roku 1995 sešel se Schumacherem a jeho manažerem v Monaku, a nabídl mu místo v týmu. Němec prakticky z Benettonu odcházet nepotřeboval, protože bylo téměř jasné, že tým bude nějakou dobu ještě dominovat, ale jak vlastně dlouho? Možná reinkarnace Ferrari ho nakonec přesvědčila a podepsal tak už na další rok.

V roce 1996 se ukázalo, že podpis byl opravdu správnou volbou. Schumacher dokázal vyhrát Velkou cenu Španělska již na začátku sezóny, poté následovala výhra v Belgii. Ta nejdůležitější ale přišla před domácími tifosi na italské Monze. Francouz následně najal dva zaměstnance Benettonu, velmi kvalitního specialistu na aerodynamiku Roryho Byrna a technického ředitele Rosse Brawna, ke kterému měl Schumacher velmi blízko.

V letech 1997 a 1998 Ferrari těsně unikl jezdecký titul o několik bodů během závěru sezóny. Nejdříve skončili za Jacquesem Villeneuvem a v letech 1998 a 1999 za Mikou Häkkinenem. Poslední ročník byla za příčinou zlomená noha Schumachera.
Todt však nakonec dosáhl úspěchu, protože v roce 1999 tým vyhrál Pohár konstruktérů, navzdory Schumacherovu zranění. Následující rok vyhrál Němec pět let po sobě Pohár jezdců, a to až do roku 2004. Pohár konstruktérů tým z Maranella získal celkem šestkrát za sebou. Jednalo se o nejdominantnější éru v historii formule 1, dokud otěže nepřevzal Mercedes v letech 2014 až 2020.

Michael Schumacher a Jean Todt zůstali přáteli i po společném působení u Ferrari.  Po vážné nehodě, která se Schumacherovi stala při lyžování, byl Todt jedním z mála lidí, kteří s ním mohli být v kontaktu. Francouz médiím sdělil, že Schumacherovu rodinu navštěvuje, jak to jen jde. Někdy i několikrát týdně.

Jean Todt ve vedení Ferrari a FIA

V roce 2004 byl Todt jmenován Ferrari výkonným ředitelem. Tuto funkci vykonával až do roku 2006, kdy Michael Schumacher oznámil, že pověsí závodní kombinézu na hřebík. Poté přijal novou roli poradce, kterou zastával do roku 2008. V březnu 2009 se Todt s italským závodním týmem definitivně rozloučil.

V roce 2009 byl Jean Todt zvolen jako nástupce Maxe Mosleyho ve funkci prezidenta FIA. Francouz ve volbách porazil bývalého mistra světa v rallye Ariho Vatenena. Ve funkci nakonec setrval až do roku 2021, kdy ho nahradil Mohammed Ben Sulayem.