Andreas Nikolaus „Niki“ Lauda byl rakouský pilot formule 1, manažer a letecký podnikatel. Ve F1 závodil v letech 1971–1979 a 1982–1985 a stal se trojnásobným mistrem světa. Vyhrál 25 Velkých cen a je jediným jezdcem, který získal titul mistra světa jak s Ferrari, tak s McLarenem.
Lauda pocházel z Vídně a do motorsportu se prosadil navzdory nesouhlasu rodiny. Po začátcích v motokárách a nižších formulích si doslova „koupil“ místo ve formuli 2 i formuli 1 bankovními půjčkami. Po krátkých působeních u týmů March a BRM zaujal Enza Ferrariho a od roku 1974 se stal jezdcem Scuderie Ferrari. Už v debutové sezóně vyhrál svůj první závod a v roce 1975 dovedl Ferrari k jejich prvnímu jezdeckému i konstruktérskému titulu po 11 letech.
Rok 1976 zásadně poznamenala jeho těžká nehoda na Nürburgringu, při níž utrpěl vážné popáleniny a poškození plic. Přesto se vrátil do závodů už po šesti týdnech a o titul přišel až v posledním závodě o jediný bod v souboji s Jamesem Huntem. V roce 1977 získal druhý titul, poté odešel k Brabhamu a po sezóně 1979 na čas ukončil kariéru.
V roce 1982 se Lauda vrátil s McLarenem a v roce 1984 vybojoval třetí titul, když porazil týmového kolegu Alaina Prosta o půl bodu – rekordně nejtěsnějším rozdílem v historii. Po definitivním odchodu ze závodění v roce 1985 se stal úspěšným podnikatelem v letectví a založil vlastní aerolinky. Později se stal i výraznou osobností managementu F1. Jako spolumajitel a předseda Mercedesu se podílel na šesti po sobě jdoucích titulech konstruktérů (2014–2019) a je tím, kdo přesvědčil Lewise Hamiltona, aby odešel z McLarenu a připojil se k týmu. Zemřel v roce 2019 ve věku 70 let.