Mika Häkkinen

Mika Häkkinen začal už v pěti letech na motokárách a získal pět titulů mistra Finska. V roce 1987 se stal šampionem formule Ford ve Finsku, Norsku i Švédsku. Jeho nejrychlejší kola byla často až o sekundu lepší než časy držitele skandinávského, finského i evropského titulu J. J. Lehta.

Zúčastnil se také prestižního festivalu formule Ford v Brands Hatch, kde soupeřil s jezdci jako Eddie Irvine, Karl Wendlinger, Allan McNish či Mika Salo. V říjnu 1987 byl firmou Marlboro pozván na test mladých jezdců do Doningtonu. Hodnotili je Ron Dennis z McLarenu a mistr světa z roku 1976 James Hunt. Nejlepší byli Jean Alesi a Volker Weidler (postoupili do F3000), Irvine a Lehto zamířili do F3, zatímco McNish a Häkkinen získali místo v sérii Vauxhall Lotus Challenge. V roce 1988 obsadili první dvě místa v britském šampionátu (Häkkinen druhý) a Mika vyhrál evropskou sérii.

V roce 1989 nastoupil do britské F3, ale s týmem Marlboro Dragon příliš neuspěl. Jediné vítězství získal jako host za West Surrey Racing, kam v roce 1990 přestoupil natrvalo a s 11 výhrami a 11 pole positions se stal britským šampionem. V Macau vyhrál první jízdu, ve druhé přišel o vítězství po kolizi s Michaelem Schumacherem.

Do F1 vstoupil v roce 1991 s týmem Lotus. Při debutu ve Phoenixu se kvalifikoval do středu pole, zatímco jeho týmový kolega neuspěl. V sezóně 1992 získal 11 bodů, ale místo si neudržel. Po neúspěšných jednáních s Williamsem a Ligierem se stal testovacím jezdcem McLarenu a na konci roku 1993 nahradil Michaela Andrettiho. V Portugalsku překonal v kvalifikaci Ayrtona Sennu a v Suzuce dojel třetí.

V roce 1994 byl celkově čtvrtý. Sezona 1995 byla poznamenána nevydařeným vozem a těžkou havárií v Adelaide, po níž upadl do kómatu. V roce 1996 se vrátil a postupně obnovil formu. První vítězství získal v Jerezu 1997. V roce 1998 s vozem MP4/13 vyhrál osm Velkých cen a po finále v Suzuce získal svůj první titul mistra světa. V roce 1999 titul obhájil, znovu po rozhodujícím závodě v Suzuce.

V roce 2000 titul získal Schumacher, Häkkinen vyhrál čtyři závody. Sezóna 2001 byla jeho poslední; dosáhl 20. vítězství kariéry (včetně triumfů v Silverstonu a Indianapolis) a po jejím skončení oznámil roční pauzu. Do formule 1 se již nevrátil.