Gerhard Berger absolvoval dlouhou kariéru ve formuli 1. Statistiky hovoří pouze o deseti vítězstvích a dvou třetích místech v celkovém hodnocení. Čísla však mohla vypadat jinak, kdyby se Gerhard choval na trati i mimo ni disciplinovaněji a nejezdil tak zběsile. V letech 1998–2003 vedl program formule 1 týmu BMW a byl částečným majitelem týmu Toro Rosso.
Gerhardova kariéra začala závoděním ve formuli Alfasud. Postoupil však do formule 3, kde sváděl boj o titul s Ivanem Capellim. Titul sice nezískal, ale na konci sezóny se zásluhou svého sponzora BMW, který dodával motory týmu ATS v roce 1984, objevil ve formuli 1 právě s týmem ATS. ATS patřil mezi slabé týmy, ale Gerhard přesto dokázal už ve druhém závodě dojet na šestém místě. Body mu však nebyly přiznány.
V sezóně 1985 měl závodit za Arrows, opět zásluhou BMW, které týmu dodávalo motory. Měl však vážnou autonehodu, při níž si zlomil krční páteř a málem zemřel. Lékaři mu doporučovali sezónu vynechat, ale nastoupil alespoň do posledních dvou závodů, v nichž bodoval.
V roce 1986 se, opět díky BMW, dostal do nového týmu Benetton, který byl nástupcem Tolemanu. Vyhrál Velkou cenu Mexika a jednou se objevil na stupních vítězů díky třetímu místu. Vítězství v Mexiku mu výrazně pomohlo k přestupu do Ferrari v roce 1987, tentokrát už bez BMW. Gerhard vyhrál v Japonsku a v Austrálii, pravidelně stál na stupních vítězů a v celkovém hodnocení skončil pátý.
V následující sezóně vyhrál pouze jednou, na Velké ceně Itálie, ale pravidelné bodování mu přineslo třetí místo v šampionátu jezdců. Další sezóna byla jeho poslední a zároveň nejhorší u Ferrari. Vyhrál sice v Portugalsku a dvakrát skončil druhý, ale body z těchto umístění byly zároveň jeho jedinými v sezóně a tyto tři závody byly jediné, v nichž viděl šachovnicovou vlajku. Za zmínku stojí havárie v zatáčce Tamburello během tréninku na Velkou cenu San Marina. Byla to tatáž zatáčka, v níž se o pět let později zabil Ayrton Senna.
Následovaly tři sezóny u McLarenu po boku Ayrtona Senny. Berger sice na Sennu nestačil, ale dobře spolu vycházeli a stal se Sennovým jediným přítelem ve formuli 1. Pomohl mu k zisku titulu v roce 1990 a Senna mu to oplatil, když ho v následujícím roce v poslední zatáčce Velké ceny Japonska pustil před sebe a Gerhard vyhrál. V roce 1992 byl však Williams s Mansellem neporazitelný. Berger dosahoval jen o něco horších výsledků než Senna, vyhrál dvě Velké ceny – v Austrálii a Kanadě – přičemž v obou závodech se lídři Senna a Mansell navzájem vyřadili.
V roce 1993 přišel do McLarenu syn slavného otce Michael Andretti a Gerhard přešel do Ferrari, které bylo v hrozném stavu. Po příchodu Jeana Todta se tým sice částečně stabilizoval, ale Gerhard i jeho týmový kolega Jean Alesi dopláceli na technické poruchy. Nejlepším výsledkem bylo třetí místo v Maďarsku. V roce 1994 byl na Bergera vyvíjen velký tlak, protože Ferrari chtělo vyhrávat. Blízko k tomu měl na Velké ceně San Marina, ale musel odstoupit. V Německu se mu to však podařilo, a mohl přidat vítězství i v Austrálii, kde ho však předjel Nigel Mansell.
Rok 1995 byl slabý, Ferrari nestačilo na Benetton ani na Williams a Gerhard byl poražen týmovým kolegou Alesim. Na začátku další sezóny měl přinést oživení Michael Schumacher z Benettonu, s nímž si Berger pro rok 1996 vyměnil místo. U Benettonu mu byl opět týmovým kolegou Alesi. Gerhard získal mnoho pódiových umístění a v Německu téměř vyhrál, ale tři kola před cílem mu explodoval motor.
V poslední sezóně musel podstoupit operaci a vynechal tři závody. Nastoupil na Velkou cenu Německa, před níž mu zemřel otec, a jakoby na jeho památku vybojoval pole position i vítězství. Bylo to poslední vítězství Bergera i Benettonu.
V letech 1998–2003 vedl program formule 1 týmu BMW. Poté z formule 1 odešel a věnoval se své dopravní společnosti, jejíž 50% podíl vyměnil s výrobcem nápoje Red Bull Dietrichem Mateschitzem za 50% podíl v týmu Toro Rosso. Svůj podíl však v roce 2008 prodal.
| Sezóna | Startovní číslo | Tým | Pořadí | Body celkem |
|---|---|---|---|---|
| 1984 | 31 | ATS | 21. | 0 |
| 1985 | 17 | Arrows | 17. | 3 |
| 1986 | 20 | Benetton | 7. | 17 |
| 1987 | 28 | Ferrari | 5. | 36 |
| 1988 | 28 | Ferrari | 3. | 41 |
| 1989 | 28 | Ferrari | 7. | 21 |
| 1990 | 28 | McLaren | 3. | 43 |
| 1991 | 2 | McLaren | 4. | 43 |
| 1992 | 2 | McLaren | 5. | 49 |
| 1993 | 28 | Ferrari | 8. | 12 |
| 1994 | 28 | Ferrari | 3. | 41 |
| 1995 | 28 | Ferrari | 6. | 31 |
| 1996 | 4 | Benetton | 6. | 21 |
| 1997 | 8 | Benetton | 5. | 27 |
SvětFormule.cz