Dá se kariéra Daniila Kvyata ještě zachránit?

Chvíli po první části kvalifikace v Německu se jezdec Toro Rosso dozvěděl, že nezvládl postoupit a je o půl sekundy pomalejší než jeho týmový kolega. Kvyat absolutně nechápal, jak to může být tak špatné, jezdec s rozbitou sebejistotou si již více není jistý, zda je problém v autě nebo v něm.

Stalo se to právě v momentě, kdy to vypadá, že se hroutí velmi slibná kariéra. Toto je chlap, který byl povýšen do F1 jako devatenáctiletý šampion GP3 a v Melbourne překonal rekord nejmladšího bodující jezdce ve velké ceně. Pravidelně získával body a zaujal rychlostí a zastíněním zkušenějšího týmového kolegy, Jeana-Erica Vergne.

Na konci loňské sezony Vettel překvapil Red Bull potvrzením odchodu do Ferrari. Nebylo nad čím uvažovat, Kvyat šel do seniorského týmu jako týmový kolega Daniela Ricciarda.

Od tohoto momentu to začalo jít špatně, i když si to možná neuvědomoval, pravděpodobně nesplňoval standardy, které od něho byly požadovány. Proti týmovému kolegovi, rychlému a zkušenému trojnásobnému vítězi závodu Ricciardovi sršícím sebejistotou po překonání čtyřnásobného mistra světa Vettela v předešlé sezóně, se stal Kvyat druhým jezdcem.

V druhé polovině sezóny přišla lepší spolehlivost, což Kvyatovi dovolilo překonat Ricciardo po bodové stránce, v Maďarsku skončil na druhém místě, ale jen zřídka byl takto rychlý. Nebyla to ostuda, ale Red Bull nehledá jezdce, kteří jsou dost dobří na to, aby mohli závodit v F1. Pokud Helmut Marko cítí, že nemají budoucího mistra světa, nasadí dalšího horlivého mladíka. Mnoha jezdcům to dává šanci, kterou by zřejmě jinak neměli, ale zevnitř je to brutálně náročný program.

Kvyat v tom neviděl problém, vždyť jako mladý stoupal v žebříčcích, byl odvážný a rychlý, horlivý a energický, sebejistý a špičkový. Druhou stranu mince začal vidět, když byl ke konci své první sezony v Red Bullu upozorněn, že zatím neukázal dost, aby si zajistil setrvání v roce 2016. Ricciardo ho příliš často porážel, Max Verstappen vytvářel v Toro Rosso senzaci a Helmut Marko se musel rozhodnout .

Daniil odpověděl ještě větší snahou a v kvalifikaci na Suzuce převrátil auto, poté, co se snažil udělat dobrý nájezd do vlásenky. Na tlak odpověděl dosahováním něčeho co neměl, co neměl v autě. Ale odpověď byla mimo kokpit, v mentálním přístupu, v udržení požadovaných schopností a vytěžení maxima z vědomostí, schopností inženýrů a tak dále…

Zde přišlo první prasknutí bubliny sebevědomí, která ho spolu s talentem a odvahou dostala do Red Bullu. V roce 2016 dostal šanci zůstat, šanci na realizování se, nepřekvapivě se mu to nepodařilo a po pěti závodech byl zpět v juniorském týmu. Co jde na nervy ještě více, Verstappen vyhrál první závod, kterého se s Red Bullem zúčastnil.

Tlak v juniorském týmu nebyl menší. Pokud se změnil, tak se zvýšil. Již se od něj neočekávalo vyhrávání velkých cen, byl postaven proti týmovému kolegovi Sainzovi, který si byl týmem jistý a jezdil na velmi vysoké úrovni. Toro Rosso nemá zrovna nejlepší auto a Daniil se s ním zatím nezžil. Byl totálně poražen Sainzem, jeho bývalým týmovým kolegou z Formule Renault. Těžká kvalifikační havárie na domácích závodech Red Bullu v Rakousku byla jeho chybou a rozhodně nepomůže vlně otázek a pochybností. Další na řadě v programu Red Bullu, Pierre Gasly, právě získal ve své kategorii dvě vítězství a drby o konci  kariéry byly v éteru ještě před tím, než se nezvládl dostat v Německu z Q1.

Když se tedy Rachel tohoto dvaadvacetiletého, několika jazyky hovořícího, talentovaného, ​​velmi inteligentního a učeného muže zeptala, co se právě stalo, zlomil se. Nevěděl zda byl problém v něm, řekl jedním dechem, druhým dechem dodal, že odvedl slabou práci. Na otázku, zda se těší na letní přestávku odpověděl: „Myslím, že potřebuji více než letní přestávku“, otočil se a odkráčel ve stavu jakéhosi trápení. Nebyl to pěkný pohled.

Později věci probral detailnější s tiskem, ale neměl více odpovědí. „Vypadá to velmi špatně a pokud to takto bude pokračovat, nemyslím si, že mě čeká něco světlého.“

„Potřebuji se jen rozjet, jak to jednou udělám, bude to fajn. Nemám zrovna nejlepší období na světě, není to snadné, ale to není omluva. Každý má těžké časy. Pokud jste dobrý, dostanete se z toho, pokud nejste dost dobrý, prostě zemřete. Nevím, co potřebuji. Potřebuji se sžít s autem, to momentálně nemám.“

„Když to přijde zpět, mělo by to být mnohem lepší. Nepamatuji se, kdy jsem měl naposledy z auta dobrý pocit, nevím tedy, co se děje. Nedá se říct, že je to přetáčivost nebo nedotáčivost, je to kombinace věcí. Jsou to různé problémy rovnováhy v různých částech zatáčky, kvůli kterým ztrácím jistotu, potřebuji jen vědět, kdy do toho jít a kdy šoupat nohama, a dobré chvíle přijdou. Skoro vždy jsem našel řešení a budu na tom pracovat. Cítím, že řešení není velmi daleko i když to na papíře vypadá velmi špatně. Prostě nejsem momentálně vůbec sžitý s autem a vím, že když s ním sžitý budu, nebude mnoho jezdců, kteří mě budou moci porazit. Sžitý ale nejsem, takže je velmi snadné mě porazit. Tak to je.“ 

Marko může mít pravdu v tom, že jeho potenciál není na mistra světa. Může se mýlit. Ale pokud je to tak, zřejmě už nepostoupí v hierarchii Red Bullu. Může být jeho kariéra zachráněna?